Štěstí na lidi
Štěstí na lidi
Vždy, když se snažím vytvořit nějaký článek, musím se nejdřív poradit v Lese psích duší. Tam sice moc nesedím, pořád něco dělám, nebo děláme a Holly chce házet aport.
Přesto najednou mi myšlenky samy vstupují do hlavy a já už vím, o čem to bude.
O 11 letech bez odpočinku, vždy něco potřebuje zalít, ochránit, udělat a někdy mám pocit, že ta naše opotřebená těla to nedají. Přesto většinou já i ostatní cítíme příliv krásné energie, jako poděkování.
Když vidíte například tuto fotografii a foto z roku 2012,
máte pocit, že někdo mávl kouzelným proutkem. Kde nebylo nic, nyní jsou paloučky, krásné stromy a divoká zvířata. Příroda má program jedlosti, tak vždy je co uzobnout, nebo ochutnat jak pro zvířata, tak pro lidi. A to byl záměr tehdy, před 11 lety.
Rok 2013 na fotografii také nevypadá nijak převratně, přesto už za námi byly stovky hodin nekončíčí práce. Holly a kamarád Badík.
Na fotce řádili a my makali. V zimě to tu fučí velmi mrazivě a člověk vždy promrzl na kost.
Tak šly roky. Vždy, když jsem to chtěla vzdát, protože jsem to schytávala někdy už i doma, protože bylo třeba to i ono a muselo se do Lesa psích duší, to jsem měla na talíři často.
I členové našeho tehdy OS Lesa psích duší, později z.s. si vše malovali jinak a postupně odpadávali. Vždy, když mi bylo ouvej na dušičce, zjevil se nějaký dobroděj a vlil mi další energii. Vždy říkám, jak se tu plní přání, zdejší mocné síly přírody umí zařídit vše.
Tak jsem poznala skutečně lidi, které bych přála poznat každému. S takovými je hned na světě růžově a vše se zelená.
Byli i divní lidé, ale víc bylo dobrých. Tak jsme například v r. 2014 měli altán, jehož střecha nám dávala vodu, jen pršelo hodně choceradsky:-), ale každá kapka dobrá. V roce 2016 už jsme měli díky hodným lidem svůj vrt, řádně zkoulaudovaný. 
Pořád se něco řešilo, pořád se něco dělo, ale Les psích duší nás potěšil při každé návštěvě. Ať to bylo chráněnou rostlinou, živočichem, nebo už něčím na zub pro nás.
Navíc rozčleněná území začala žít svým přírodním životem a my najednou měli třeba vlastní hřiby a další houby,
ptáci začali hnízdit nejen v altánu:-), ale využili vyšších stromů, kde začalo platit přírodní pravidlo pionýrských stromů a keřů, břízy, topol osika, šípek a další. Tyto pionýři brání brouků objevit stromy, co potřebují ochranu. Odhalte kraj lesa a je po něm.
Někdy se musím smát, když tam najdu ty, co tvrdili, že takto se to nedělá, že jsem bláznivá ženská z Prahy a najednou je najdete na některé z laviček, jak pějí chválu. To potěší. 
Les psích duší má ještě hodně tajemství a náruč otevřenou všem hodným lidem s velkou milující duší. Dnes je moderní sázet stromy, každý eshop chce peníze na sázení stromů, prostě je to módní trend. Někdy mám pocit, že máme už osázené i letiště, ale skutečnost je hodně jiná. Ten les musíte mít rádi, a když ho vidíte růst, je to úžasné.
Blíží se Vánoce a i příroda bude ráda za nějaký dárek ze srdce. Můžete nám pomoci třeba koupí slunečnice černé
, kterou můžete dosypat osobně do našich krmítek, nebo ji zaplatit a poslat na naši adresu: Les psích duší z.s. 25724 Chocerady 272. Můžete pomoci třeba nějakou korunkou na založení mokřadu, který plánujeme příští rok. č.ú. 282 285 912/0300. Za případný dar děkujeme a potvrzení do daní zašleme. Není potřeba našimi daněmi podporovat nešvary, které se nyní dějí. Podpořte dobrou věc a podpoříte i další generace. Na poslední den v roce létají vzduchem miliony. Nebylo by třeba lepší podpořit přírodu? Podpořte a můžete na oplátku u nás být třeba na prázdninách, nebo si udělat výlet na více dní. PŘÍRODA NÁS POTŘEBUJE, ALE VÍC POTŘEBUJEME MY JI.
Krásné Vánoce všem, bez kterých by Les psích duší nebyl♥
Zapsala Eva, dohlížela Holly
Foto archív LPD