3. Miou
1. 10. 2010
Povídka o dvou dracích aneb jak se dostali do DE
Byla noc a z Medvědí pevnost stoupal k nebi sloup dýmu. Tlupa banditů vyplenila a zničila vše, co jí stálo v cestě. Už o tom vědělo více zemí, než by bylo zdrávo. Věděli o tom i mocné legendy, které se sešli ve Městě lesních elfů, v hospůdce u svaté Anny. Byl zde Lord Pletron, Zelí, Ufin, Sayka a Torg. Pět legendárních hrdinů, kteří se snažili, pomocí svých vojsk, zabránit banditům v postupu. Jenže tu byl problém, nebyla to taková ta obyčejná tlupa čítající sotva stovku bojovníků. Tohle byla přímo armáda! O velikosti nejméně padesáti tisíc banditů. Naše legendy nemohly armádu stejného počtu lidí složit. Tolik lidí ani DE nehraje. „Potřebujeme něco mocného, co by nám mohlo pomoci k vítězství“ konstatuje Ufin. Pročítali různé knihy a povídky, brouzdali po netu, zda-li nenajdou nějakou mocnou bytost. Až narazili na legendu o dvou dracích. O dvou posledních dracích, žijících na soukromých pozemcích mapy Dark Elfa. Byly dvojčata, jeden byl modrý a jeden červený. Jejich rodiče zahynuly, když byl vyhlášen hon na draky. Kdo by si také nedal dračí steak, že? Dvojčata přežila, ale každý žije v jiném rohu mapy. Jeden i druhý si myslí, že jeho dvojče je mrtvé, však opak je pravdou. Ten modrý, nesoucí jméno Farenthar prý žije v Zaniklé říši. Druhý, ten červený se jmenuje Almar a měl by žít na Ostrově Mrtvých. Lord Pletron okamžitě vyslal dva posly se zprávou, že všechny domy, soukromé pozemky, dětská hřiště a všechny anglické trávníky budou zničeny, když jim draci nepomůžou. Poslové hned vyjeli aby stihli přivést draky včas.
Když posel, jehož jméno bylo zapomenuto, jedoucí za modrým drakem, projížděl Klášterem Aborea, zastavil ho mnich a ptá se: „Tys ten co jede za mocným drakem Farentharem?“ Když posel říká, že ano, mnich mu povídá: „Nechoď tam, drak nemá návštěvy rád a kdyby jsi ho zastihl ve velmi špatné náladě, kterou mívá většinou když myslí na svou minulost nebo když zrovna Sparta prohrává, rozsekal by tě na malý kousíčky a každý měsíc poslal LPemu jeden. No co tak koukáš? Víš jakej je ten drak spamer?“ Posel se naň nedůvěřivě díval, ale nakonec uvěřil. „A co mám tedy dělat?“ ptá se posel. Mnich povídá: „Nejdřív mu zkus poslat šupinu od jeho bratra, Almara. To by ho mohlo vylákat ven a když ho pak obelstíš, může ti slíbit pomoc.“ Posel přikývl, že rozumí a vydal se na cestu zpět. Když dorazil k legendám a pověděl co se mu přihodilo, nikoho to nějak zvlášť nepotěšilo. Legendy přemýšlely co s tím, až Sayka vymyslel: „Mohli bychom říct každému drakovi, že jeho dvojče bylo těmi bandity zajato.“ Zelí se zamyslí „To by šlo, ale co pak uděláme, až se uvidí?“ „Nějak to pak vysvětlíme“ odbíjí ho Torg.
Jak se dohodli, tak také udělali. A draci se na lest chytili. Každý přislíbil svou pomoc v boji. Posílen dvěma draky legendy shromáždily všechny hráče DE i Pána Hradu a mohli vyrazit do boje.
Mezi tím bandité vydrancovali Úrodné Pláně a Měsíční věž. A hbitě postupovaly směrem k Městu lesních elfů. Boj se strhl v zemi jménem Kameny duchů, kde každý kámen, má v sobě ukrytého jednoho ducha této bitvy až dodnes. Bitva to byla vskutku velkolepá, meče padaly, štíty se lámaly, přilbice praskaly. Až se ozvalo zařvání, při kterém tuhla krev v žilách. Draci se uviděli a mířili k sobě! Přiletěli k sobě a...... no dá se říci, že se objali, ale vypadalo to...no všelijak. Jen co skončilo jejich radostné setkání, začali rozsévat smrtící zásahy všude okolo. Tu Almar ukousl jednomu vojáku hlavu, tu zas Farenthar svým modrým plamenem upekl za živá pár dalších banditů. Jako by byli jeden se vrhali do boje a kosili bandity až lítalo všechno kolem. Bitva se pomalu blížila ke konci. Jasné vítězství našich legend a draků. No počkat, vítězství legend? Spíše draků, ale to už tak většinou bývá, že si někdo přivlastní zásluhy někoho jiného. Po bitvě se draci naštvaně ptali LPeho „cccco to mělo ssssakra zzzzznamenat?“ LP koktá: „No ví te.....my vlastně.....nooo......“ Červený drak ho přeruší: „ To máššš z toho věčného přemýššššlení jak bysssss DE zzzzlepšššil, měkne ti z toho mozzzek. Teď je ta hra dokonalá a není na ní třeba niccccc měnit. Jen, když už jsi nám takhle lhal, přidej nássss do DE a necháme tě žít“ LP celý vyděšený horlivě přikyvuje: „Ano, ano, já vás tam přidám, jen mě nechte žít! Prosím, prosím“ Draci potěšeni, že budou v online hře odlétali do svých domovů. A opouštěli naše legendy se slovy: „Jestli nás LP nepřidá do DE, všechny si vás najdeme.“ LP hned druhý den vstal a začal pracovat na dracích. A kdyby nebylo těchto legend, draci by tu vůbec nebyli
Tak naše mocné legendy zachránily svět DE a ten může fungovat a rozkvétat dál.
Miou