Jdi na obsah Jdi na menu

Gillinka

 

NÁCVIČNÝ TEXT O GILLINCE BEZ FOTEK...

Ahoj, jmenuju se Gillian (čti Džilijen).

 

Narodila jsem se 30.8.2003 v chovatelské stanici ze Zelené Ořechovky . Moje maminka se jmenuje Annie ze Zelené Ořechovky a tatínek Barnabash Happy Naux. Oba moji rodiče jsou výstavní west highland white teriéři, kteří už mají doma na poličkách spoustu pohárů, medailí a diplomů. 
Byla jsem poslední štěňátko k odběru. Mé rodině jsem se moc líbila a tak si mě odvezli domů. Byly mi 3 měsíce. Trochu jsem bála, ale brzy jsem si na nové páníčky zvykla a teď už na ně nedám dopustit  
Moje rodina má čtyři človíčky - mamku, taťku, Lucku a Terku. Každého mám na něco jiného. Mamka mi dává žrádlo a vodu, kartáčuje mě a chodí se mnou k veterináři. Taťku mám na drbání a Lucka s Terkou se mnou chodí na procházky a hrají si semnou.
Bydlíme v domečku, a tak mám téměř celý den volný přístup na zahrádku. Tam to mám moc ráda a trávím tam nejvíce času. Štěkám na kolemjdoucí dvounožce, kteří by se náhodou opovážili vstoupit na moje teritorium, běhám a dovádím nebo se jen tak slunním u baráčku, když je hezké počasí. Lenošení je má oblíbená činnost  Mám ráda svůj klid a miluju mazlení. Jsem snad ten nejmazlivější pejsek pod sluncem   Nechám se hodiny a hodiny drbat na bříšku. A když moji páníčci na mazlení zrovna nemají náladu, skočím na ně a začnu je olizovat všude, kam dosáhnu.
Moje nejoblíbenější místo je za gaučem, které mi dává pocit bezpečí. Když nepřiběhnu na páníčkovo zavolání, pokaždé mě najde tam. Často se totiž rozhodnu neposlouchat na výzvy, hlavně po ránu, kdy se mi nechce ven do zimy. Jsem hodně tvrdohlavá, ale to obecně westíci bývají. Jsme ale také velmi mírumilovné plemeno. Svou rodinu miluji opravdu nadevše. Na lidi za plotem sice štěkám, ale ve skutečnosti bych pak každého olízala  Tedy kromě své sousedky feny, se kterou se nesneseme a v jednom kuse na sebe štěkáme.
Když jsem na procházce, tak nebývám tolik dominantní jako na zahradě. Cizích lidí si téměř nevšímám a se psy se také příliš nekamarádím. Očucháme se, pozdravíme se a potom už zase cupitám dál svou cestou. Na procházkách mám nejraději značkování, čuchání a křoví. Tam si totiž vždy zalezu a pochutnávám si tam na kdejakém odpadku, co lidé vyhodí.Pak se v tom samozřejmě nesmím zapomenout vyválet. Páníčci mě pak z křoví vytahují špinavou a smradlavou.  To je pak povyku  A jde se do vany. To ale nemám vůbec ráda. Koupání je jedna z mých nejneoblíbenějších činností. Nemám totiž ráda vodu. Po koupání přichází na řadu česání, které se mi také vůbec nelíbí. Většinou u něj kvíkám (naučila jsem se to od Charlottky). Po česání občas dostanu Frolíka - to je můj nejoblíbenější pamlsek. Kromě česání musím ještě jednou za několik měsíců podstupovat trimování. Trimování je vytrhávání srsti. Nebojte, westíky to nebolí. Naše plemeno se musí trimovat, protože si nevyměňujeme srst. Dělá se to speciálním trimovacím nožem. Westíci mají určité předpisy pro trimování, obzvlášť ti výstavní. Já jsem sice výstavní fenka a rodiče mám šampiony, na výstavy však nechodím. Byla jsem tam jen jednou jako malé štěňátko. Páníčci mě mají na mazlení a chlup sem chlup tam neřeší A mně je doma u své rodiny nejlépe.