Svobodné noviny na internetu

Na úvod této statě připomeňme záslužnou činnost píseckého archiváře a významného historika Augusta Sedláčka, jehož monumentální dílo není zcela jistě mnohým čtenářům i historikům neznámé. Je označován za znalce starých kronik, listin a rukopisných materiálů, jako badatel i spisovatel plně zaujatý pro svůj obor. Jeho práce představuje bohatou studnici českých historických pověstí. Za mnohými z nich se můžeme vydávat s pomocí jím vydaných knih.

Prostřednictvím těchto řádek si ale připomeneme místo netoliko vzdálené od královského města Písku. Je jím docela malá obec, položená severozápadně od hornického města Příbram. První vlastníci tohoto sídla byli vladykové z Bukové, jak je zaznamenáno k roku 1336. Buková postupně přecházela do rukou dalších a dalších vlastníků. Za majitelů Dubských zde byl vystavěn roku 1751 zámek v pozdně barokním stylu, který je v původním stavu udržován dodnes. V roce 1946 jej koupil hrabě Colloredo Mansfeld. V pozdější době zde byl domov důchodců. Dnes je v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupný. Jiný informační zdroj však uvádí, že Colloredo Mansfeld zámek koupil a připojil ke svému dobříšskému panství již roku 1845. Stejně tak, že k přestavbě došlo ze staré tvrze v letech 1751-64, kdy byla Buková v majetku Františka Boryně ze Lhoty… Ostatně i u A. Sedláčka můžeme najít jisté odlišnosti od reálného stavu.

Dalšími památkami této obce, BUKOVÉ u Příbrami, je kaple zasvěcená sv. Zikmundovi a postavená na návsi roku 1888. Při protínající komunikaci pak kaple U sv. Jana. Památným místům na hřbitově, který se nachází mezi Bukovou a Pičínem, byla věnována samostatná stať. Dnes má obec kolem 370 obyvatel a je součástí Středočeského kraje.

Rozhodně se jedná o obec s činorodou aktivitou. Snad nejznámějším propagovaným tipem na výlet je expozice ČECHOVA STODOLA, uváděná jako celoroční naučná stezka starých pověstí a tradic. Lze ji navštívit o prázdninách, víkendových dnech i svátcích.

● Současnou výstavou „Starých pověstí českých“, které jsou ztvárněny na velkých plátnech a figurínách vás zábavnou i naučnou formou provede Praotec Čech, kněžna Libuše, její sestry Kazi a Teta, nebo Bivoj a jiné dějinné postavy. Můžete poznat, jak se mele obilí, nebo si prověřit znalost z bylinkové lékárny Krokovy dcery Kazi. Bohužel, z důvodů technických nelze expozici přiblížit větším množstvím fotografii.

● Začátek roku zde přibližuje expozice s obdobím veselí „Masopust ve stodole“ s pravou atmosférou dávných vesnických veselic, tradic a zvyků.

● Jarními tradicemi pokračuje „Velikonoční stodola“, která je plná jarních tradic a zvyků. Tvořivé dílny jsou v této době zaměřeny na velikonoční svátky a oslavu jara. Ukázkou jsou i některé techniky zdobení kraslic.

● Během letních prázdnin jsou organizovány „Zážitkové prohlídky“ s připravenými dobovými kostýmy. Děti návštěvníků se tak mohou stát Bílou paní, lesní vílou, rytířem nebo jinou pohádkovou bytostí.

● Ke konci roku se „Vánoční stodola“ oděje do vánočního hávu: lze vidět slaměný betlém v životní velikosti a vánoční výzdobu ve staročeském stylu. Součástí výstavy je prohlídka nebe a pekla s živými postavami a mikulášskou nadílkou.

Závěrem dodejme, že návštěvníkům je k dispozici zázemí s občerstvením, zahrada se zvířaty a nechybí ani dětský koutek. Celý objekt je bezbariérový. Podstatnou informací je, že „Stodola“ není majetkem obce, ale soukromého vlastníka. Bližší kontakty lze najít na internetových stránkách. Rovněž tak na začátku popsaný zámeček s číslem popisným „1“ patří soukromému vlastníkovi. Šeptem se uvádí, že je jím jistý český miliardář, který již provedl částečnou renovaci. Kdo ví? Kolem objektu svou pozornost rozprostřeli i památkáři. Vlastnické vztahy poslední doby nejsou právě průzračné. Ostatně jako v celé naší „Pohádkové domovině“.

Dnes má obec necelých 400 obyvatel, v místní kronice jsou významné zápisy související právě s květnovými dny roku 1945, kdy tudy prchala německá vojska před postupující Rudou armádou.

František Růžička, České Budějovice

Praotec Čech a jeho dcery

Stylová světnice