Svobodné noviny na internetu

Abychom nestranili jen Františkovým Lázním, vydejme se na procházku i po dalších západočeských lázních. Nelze proto nepřipomenout právě ty největší a nejproslulejší. I doma jsou běžně nazývány jako Karlsbad, v době bezprostředně polistopadové, spíše s ruskou výslovností. Možná i viditelnou nadřazeností. Netřeba ani uvádět jejich polohu: 110 kilometrů od Prahy, na soutoku řek Ohře a Teplé. Jsou přitom nejmenším a nejmladším krajským městem. Okolní terén je značně vrásčitý, klima je uváděno jako méně příznivé.

Původní osídlení je datováno do 14. století kolem vřídelního pramene, v roce 1370 je král Karel IV. povýšil na město. Legenda Dr. Fabiána Sommera (1571) uvádí, že při lovecké štvanici jeden ze psů spadl do tůně horké vody a to bylo oznámeno králi, který má tak prvotní zásluhu na jejich vzniku. Další historie je jak velice bohatá, tak značně různorodá: rok 1582 velká povodeň, 1609 ničivý požár, třicetiletá válka, koncem 17. století. sem na léčení přijíždějí významné osobnosti, nastává vzrůst, ale v roce 1759 další požár.

Rozsáhlá stavební proměna k secesi koncem 19. století za přispění vídeňských architektů, v letech 1870-1 významné napojení železnice mezi Prahou a Chebem. Stagnace v době světové války. Další neblahé následky, kdy místní knihkupec K. H. Frank se stává vůdcem Sudetoněmecké strany. Pozdějších osm „Karlovarských požadavků“ znamenajících rozpad Československa. Poválečný odsun německého obyvatelstva. Takový je jen velice stručný přehled.

Doba socialistického budování se soustřeďuje na sklářský a potravinářský průmysl. Byla postavena Vřídelní kolonáda (Vřídlo J. Gagarina) a tehdy impozantní stavba hotelu Thermal s venkovním bazénem napájeným vřídelní vodou. Bohužel bazén je od roku 2015 už mimo podnikatelský provoz… Také socha Jurije Gagarina si prošla svízelností. Proti odstranění, neboť se do centra lázní vskutku nehodila, protestovalo ruské velvyslanectví. Nakonec byla postavena před karlovarské letiště. Dodejme, že v lázních zřídili Rusové svůj konzulát.

Po roce 1989 nastává nevídaný boom. Přichází privatizace, obnova původních vlastnických vztahů. S tím také nekontrolovatelná expanze Rusů, nebo dalších národností bývalého Sovětského svazu. Uvádí se, že polovina nemovitostí je v jejich vlastnictví… Kdo Vary navštívil, zcela určitě se nestačil divit. Lahodná vůně becherovky, cmrndnuté do horké vřídelní vody, odešla s dobou. Zato přibyly reklamní cedule psané v ruštině, luxusního zboží plné obchody i malé kvelby, cenová hladina na vskutku světové lázeňské úrovni. Zákazník, který na to má, může utratit desítky tisíc korun. Šperky, broušené sklo, značkové hodinky, značkové oblečení. Pronájem na nejluxusnější třídě (Stará Louka) je údajně vyšší než v pražské Pařížské ulici. Konec konců, výstižně a povýšenecky to vyjádřil pan prezident Jiří Bartoška. To už bývá výsada prezidentů. Kdo na to nemá, ať tam nejezdí! Ceny vyšroubovala bohatá ruská klientela. Je dobře známo, že se stavebními objekty, postavenými „na černo“, ani krajský úřad nic nezmohl… Připadá mi to jako stejně nesmyslné vzpomínání na dobu dřívější, když jsme jako zdejší pacienti měli neomezený výběr při rozhodování, kam večer zajít na taneček, pár skleniček lahodného moku…

Jenže: všeho do času. Přicházejí zvěsti, že ruských turistů i pacientů v Karlových Varech značně ubývá, a to kvůli razantnímu propadu rublu na finančním trhu. Naopak začínají přibývat cedule jiného druhu: „kvartíra na prodažu“, „razprodaža“. Z nově postavených bytů má být asi 400 volných. A přitom se stavějí další. Stejná je situace i na trhu s hotely, penziony a pozemky. Letecká společnost Aeroflot kvůli poklesu zákazníků sem již přerušila pravidelné přímé spojení. Problém s hospodařením má i hotel Imperial, stejně jako Granhotel Pupp (za socialismu Moskva). Využití pokojové kapacity 40 %. Naděje je vkládána do začínajícího přílivu turistů z Číny.

Je známo, že Putin chce, aby se Rusové vrátili ze zahraničí domů a peníze investovali v Rusku. Ale kdo by nebyl opatrný. Také v Rusku zkrachovalo několik bank, v Evropě se zpřísnily podmínky a není právě lehké penízky v hotovosti někde investovat. Ve Varech Rusové opravili hodně domů, vdechli do nich nový život. To si s sebou ale neodnesou. Vysoké prodejní ceny z mnoha objektů dělají neprodejné ležáky. Známé jsou případy: za 60 melounů koupil, opravil, teď by chtěl za 200 prodat. Ale není zájem. K dispozici je dosti bytů i celých domů. Slabou otázkou je, nakolik jsou statistiky věrohodné.

Raději si připomeňme lázeňskou slávu, která je prezentována šesti významnými komplexy: Císařské Lázně, Vřídelní Lázně, Karlhaus, Nové Lázně, Alžbětiny Lázně, Sluneční Lázně. Ještě bychom našli i další např. Pivní Lázně. Mezi kolonády patří – Sadová, Mlýnská, Tržní, Zámecká, Vřídelní. Léčebné vřídelní prameny jsou popsány v jiném článku.

Mezi významné sakrální stavby patří:

● Římskokatolický kostel sv. Máří Magdaleny (1732-36), v roce 2010 prohlášený za Národní kulturní památku. Svého času zde působil P. Jan Skřivan, zatčený v roce 1952 v Mirovicích a následně vězněný.

● Pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla (1893-97).

● Kostel sv. Urbana, po roce 1500 postavený na místě staršího románského, v letech 1832-33 empírově přestavěn, v letech 1938-39 jako památník obětem světové války, po roce 1948 památník Rudé armádě, od 90. let v celkové devastaci. V současné době je snaha o jeho záchranu.

● Hřbitovní řeckokatolický kostel sv. Ondřeje, původně pozdně gotický.

● Anglikánský kostel sv. Lukáše (1876-77).

● Kostel sv. Petra a Pavla Českobratrské církve evangelické.

● Ruiny původního kostela sv. Linharta, pocházejícího z roku 1246, dnes jako nejstarší stavební památka ve městě.

Lázeňské město se může právem pyšnit množstvím hotelových komplexů, které poskytují rozsáhlou lázeňskou péči. Mezi nejznámější domy patří vedle Imperialu, Thermalu a Granhotelu Pupp například Národní dům, Parkhotel Richmond a další. Lázeňství současné doby je však vážně ohroženo úbytkem vřídelní vody, což bylo způsobeno nešetrnou těžbou uhlí v Sokolovské pánvi.

Netřeba blíže představovat sklářskou firmu Moser nebo Karlovarský porcelán s krásnými galeriemi či výstavami, stejně jako Karlovarskou Becherovku, Karlovarské minerální vody nebo Karlovarské oplatky. Jakousi dietní pochutinou býval i Karlovarský suchar, který se však vytratil po krachu původní firmy Cornia v Ostrově.

Město oplývá nejen lázeňstvím, ale i rozmanitou kulturou. Hudební koncerty, divadla, festivaly, muzea a galerie. V jeho historii se objevilo mnoho významných osobností a host, například polský král August II., Ludwig van Beethoven, Otto von Bismarck, Marie Luisa, generál Laudon, Evžen Savojský, Petr Veliký, Vilém I. Z našich E. Destinová, L. Janáček, F, Kafka…

Třeba zde někoho z nich ještě potkáte. Alespoň v historické připomínce.

František Růžička, České Budějovice

Pohled na město z rozhledny Diana