Šumavské kostelíky IX. – František Růžička
Rád bych na úvod této statě krátce uvedl, že naše toulky po sakrálních památkách českobudějovické diecéze neustaly, naopak intenzivně pokračují. Leč stále častěji se sami přesvědčujeme, že není nějak dost času na jejich zpracování. V tom smyslu, že množství nabytých dojmů a nových poznatků i pořízení fotodokumentace není dostatečně rychle připraveno k vydání.
Tak tedy upřímná omluva a vydáváme se za poznáním lukrativním, do oblasti, která byla po delší dobu v naší spolehlivě bráněné vlasti nepřístupná. Klidně bychom tuto stať mohli nazvat „Lipenské kostelíky“, neboť právě v tomto rozsáhlém regionu se budeme pohybovat. Ale i ta současná „svobodná“ možnost volného putování má svá úskalí, protože poznání je natolik obsáhlé, že jej bude nutné rozdělit na několik etap. Ale nezdržuje, vyjíždíme.
Docela všední, obyčejný den, od časného rána silnice přeplněné, míjíme Velešín, Kaplici a zastavujeme nedaleko státní hranice s Rakouskem. V obci, kterou se dnes ke státní hranici již běžně neprojíždí.
Dolní Dvořiště
Původní osada vznikla při obchodní stezce od Kaplice do Rakouska. Název je poprvé zmiňován roku 1279 při potvrzení o příslušnosti kostela k vyšebrodskému klášteru. V pozdější době nesla i jiné názvy. Od 14. století přináležela k panství pořešínskému, ke konci pak jako součást panství rožmberského. V době husitské se místní rychtář údajně připojil k bojovým houfcům připravujícím se k zaútočení na vyšebrodský klášter.
● V polovině 15. století na podnět Petra z Rožmberka vzniká nový kostel se zasvěcením sv. Jiljí. Roku 1555 Vilém z Rožmberka vrátil obci várečné právo, roku 1596 Petr Vok potvrzuje daná práva. Po bitvě na Bílé hoře rožmberské panství získal generál císařského vojska hrabě K. B. Buquoy; jeho rod ho držel až do zániku feudálního zřízení roku 1848.
● Oživení lokality nastává až v první polovině 19. století v souvislosti s výstavbou tratě Budějovice-Linec. Po vzniku republiky roku 1918 se občané důrazně postavili za odtržení pohraničí a připojení se k Rakousku. Klid nastolilo až české vojsko; zůstala zde posádka 60 mužů. V roce 1938 bylo pohraničí odstoupeno Velkoněmecké říši; zde je aktivně činná Sudetoněmecká strana, Češi obec opouštějí.
● Dne 7. května 1945 přicházejí jednotky americké armády, v letech 1946-47 nastává odsun obyvatel německé národnosti. V dalším období dochází k postupnému osidlování. Počátkem 50. let je zřízena Pohraniční stráž, jsou vybudovány ženijní zátarasy, vzniká Železná opona, která padá až v roce 1990.
● Dnes má obec cca 1250 obyvatel a do její správy patří další 7 okolních obcí. Mezi významné objekty se řadí farní kostel sv. Jiljí, první zmínka rokem 1297. Nový kostel byl pak založen roku 1400 Petrem z Rožmberka, dokončen r. 1488, konsekrován r. 1507. Plebanie zaznamenána k roku 1367, matriky vedeny od r. 1633, od r. 1841 cisterciácká fara obsazovaná z Vyššího Brodu. V letech 1940-45 spravován z Lince.
● Na čistě a esteticky upraveném prostranství před kostelem kašna s čistou vodou a letopočtem 1841, nad ní květinami ozdobená socha sv. Jana Nepomuckého.
Pro klid vlastního svědomí doplňme nedalekou obec Horní Dvořiště s dominantou kostela sv. Michala Archanděla; Svatý Kámen s poutní kaplí Panny Marie Sněžné; Rychnov nad Malší s kostelem sv. Ondřeje; Cetviny s kostelem Narození Panny Marie. Všechna tato místa jsou pevnou součástí zdejší lokality, ale je potřebné jim věnovat samostatnou stať.
Vyšší Brod
Obec daroval Vok z Rožmberka roku 1259 vyšebrodskému klášteru, v témže roce založenému. Historie jak obce, tak kláštera je velice známá, proto ji z této statě vyjímáme. Je čas na ranní kofeinové povzbuzení, a proto zastavujeme poblíž děkanského kostela sv. Bartoloměje, apoštola. Od roku 1539 farnost v péči vyšebrodských cisterciáků, matriky vedeny od r. 1587. Kostel původně raně gotický, upravený v 16. st. a přestavěn v 17. st. Vyšebrodský vikariát (1857-1952) byl v letech 1940-45 veden jako děkanát. Vzhledem k překotným historickým událostem byly i majetkové a správní vztahy této lokality trochu složitější.
● Kostel sv. Josefa původně gotický, založený r. 1347, rozšířen r. 1676, zrušen r. 1785 a následně opět obnoven. V současných podkladech veden jako kaple.
● Poutní kaple Panny Marie (Maria Rast) postavena roku 1890 v pseudorománském slohu. Nachází se na nedalekém Mariánském vrchu (846 m). Vedena jako lokalita Loučovice- Mnichovice.
● Klášterní kostel nese zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie.
● Nelze zapomenout ani na další stavby – kapli sv. Anny a kapli sv. Josefa (při silnici směr Lipno).
Zmínka o kašně s čistou vodou při odjezdu z Dolního Dvořiště nebyla náhodná. Všechny obce se zdejším „původním“ německým obyvatelstvem vyrostly ve svažitém terénu a v jejich centru se nachází kamenné kašny nebo celé kaskády. Kéž i nám se na cestách životem dostává jen vody čisté…
A s čistým štítem nechť nás provází andělíček, neb před námi právě zastavila jihočeská silniční dopravní lítačka vybavená nejmodernější měřicí technikou.
Loučovice
Při putování proti proudu Vltavy nezapomínáme na prohlídku přírodního úkazu Čertova stěna – s modlitbou a přáním, aby nás při dalším putování žádný satanáš neprovázel. Právě zde se nachází jedna z nejoblíbenějších vodáckých tras, Čertovy proudy. Oblast prohlášena r. 1992 za národní přírodní rezervaci, v roce 2005 rozšířena.
● Obec, nacházející se v oblasti Lučské hornatiny (690 m. n. m.) asi 3 km pod Lipenskou přehradou, nemá nikterak bohatou historii, do roku 1951 nesla název Bolechy. Vzrůst nastal až v 80. letech 19. století, v roce 1911 sem byla zavedena železniční trať. Do té doby se dřevo plavilo jen po řece. Po 2. světové válce odsun německých obyvatel, následné osídlování Rumuny, Slováky, volyňskými Čechy. V roce 1959 byla uzavřena, vzniká Železná opona, obec Kapličky zcela zanikla, v obci Mnichovice zůstal žít jen jeden soukromý zemědělec. Z doby socialismu jsou známé především JIP, závod Loučovický mlýn.
● Dnes má obec kolem 1750 obyvatel, nadále poznamenaná drsnějším podnebím s průměrnou roční teplotou 6° C a dlouhodobou sněhovou pokrývkou. Stejně jako předchozí „vojenskou karanténou“. Postupně zde vznikají ubytovací a pohostinská zařízení včetně nočních podniků.
● I přes negativa minulosti zde nacházíme nejen snahu po kulturním a společenském životě, ale i památkové objekty. Kostel sv. Oldřicha, původně gotický z r. 1361, založený Oldřichem z Rožmberka. Nově vystavěn na konci 15. století, v 16. století vyhořel, opraven v letech 1640-44. Veden pod Vyšším Brodem jako expozitura.
● Filiální kostel sv. Prokopa, opata, na druhém břehu byl založen současně roku 1361, přestavěn v 16. století. Jako expozitura od r. 1942. V současné době v rekonstrukci, bez jakéhokoliv označení.
● Při hlavní silnici poblíž autobusové zastávky nově upravené prostranství s památníčkem Bedřicha Smetany z vyřezávaného dřeva jako hold symfonii Má vlast-Vltava. Bezprostředně před výjezdem na nás zahrozil první satanáš v podobě „šumavského Pacifiku“ na železničním přejezdu bez signalizace.
Lipno
Známé především začínající Vltavskou kaskádou s přehradou, vodní elektrárnou a soudobým boomem turistického ruchu. Sakrální památky zde nenajdete. Takže se vracíme na levou stranu jezera (putujeme stále proti toku řeky) do „zakázaného pásma“.
(Pokračování. Veškeré údaje čerpány z dostupných zdrojů a osobních poznatků. Věřme, že vydavateli nebude chybět kapacita pro potřebný fotodokumentační materiál. )
František Růžička, České Budějovic
Dolní Dvořiště, sv. Jiljí
Vyšší Brod - sv. Bartoloměj
Loučovice - sv. Prokop
Loučovice - sv. Oldřich
