Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pískoviště v Písku - František Růžička

20. 6. 2018

Možná že někomu křivdím, když si budu myslet, že téměř žádný ze současných studentů, řešících především to, zda ta matura z matiky bude povinná, nebude v dnešní době, kdy připravujeme velkolepé oslavy založení Československa (18. října 1918), ani vědět, že k vyhlášení došlo v královském městě Písku již s dvoutýdenním předstihem.

Připomeňme si, že své jméno získal Písek především díky zlatonosnému písku na řece Otavě. Nebylo proto žádným překvapením, že na nábřeží u „starého mostu“ se před časem zrodila akce nazvaná Pískoviště. Díky vyrýžovanému zlatu se město brzy stalo jedním z nejbohatších. Najdeme zde nejen krásné měšťanské domy, části starých městských hradeb s baštami i někdejší královský hrad, v němž dnes sídlí Prácheňské muzeum. Nejstarším svědkem starých zlatých časů je most, který je zapsán jako Kamenný most (rozhodnutí z roku 2007). Ve druhé polovině 13. století překlenul Otavu na trase Zlaté stezky, spojující Pasov s Prahou. Je dílem královské písecko-zvíkovské stavební huti. Není bez zajímavosti, že jako nejstarší není ani v seznamu památek UNESCO. Rozhodně toho mnoho pamatuje. Nejen přejíždějící kočáry, potahy, průvody, automobily, smuteční průvody (leden 1926, August Sedláček), ale také ničivé povodně. Lze začít rokem 1342 a poté pravidelně snad v každém století. Mnozí ještě pamatujeme tu z roku 1954 a poslední ‒ jako nejničivější v celé historii v srpnu 2002.

Patronát nad mostem dnes drží Spolek přátel Kamenného mostu. Ten také obnovil Svatojánskou slavnost, která zde měla dlouhodobou tradici. Také v sobotu 19. května vyšlo procesí od děkanského kostela k soše sv. Jana Nepomuckého na mostě. Odtud se vrátilo do kostela, kde byla slavena bohoslužba.

Most i přilehlé nábřeží je každoročně svědkem i kulturně-společenských událostí : Jarní slavnost na mostě, Svatojánská slavnost nebo právě Pískoviště, které prezentuje umělecké výtvory vytvořené z písku. Do loňského roku se mu říkalo Cipískoviště. Každý rok je tvorba ohraničena daným tématem. Letos je to právě 100. výročí vzniku Československa. Další sochy jsou na protějším břehu u Městské elektrárny. Ta vznikla v roce 1887 z bývalého Podskalského mlýna. Přestavbu vedl elektrotechnik a vynálezce František Křižík. Večer 23. června 1887 se v centru města rozsvítilo několik obloukových lamp, které byly poháněny dynamem na parní pohon. Město se tak stalo jedním z prvních měst s veřejným osvětlením. Elektrárna byla opravena v roce 1997 při příležitosti 110. výročí rozsvícení první žárovky v Písku. V unikátním technickém muzeu je k vidění staré a dosud funkční zařízení.

Kamenný most je 110 metrů dlouhý a 6,25 metrů široký. Stojí na šesti pilířích ze žulových kvádrů, má sedm oblouků s rozpětím 8 metrů. První zmínky pocházejí z roku 1348. Prostřední pilíře zdobí čtyři barokní sousoší. Jedna z mosteckých věží se zřítila při povodni roku 1768 i s hlásným, druhá byla stržena v roce 1825 z důvodu dopravní potřeby. Největší škody byly způsobeny právě v roce 2002.

K současné umělecké tvorbě lze uvést, že v noci ze 14. na 15. října 1918 vyrazila z Prahy komise tří vyšetřovatelů, složená z místodržitelských tajemníků, zjistit, co se to v Písku seběhlo. Dlouho trvalo, než obstarali automobil a ještě při cestě zinscenovali jeho poruchu. Byli to vlastenci, kteří tajně doufali, že konec Rakouska-Uherska bude rychlý. To se, ale jak víme, zdrželo ještě dva týdny. Autorem díla je Josef Faltus (viz foto).

Tehdejším oficiálním řečníkem byl František Hanzlíček, poslaný do Písku Socialistickou radou. Z balkonu radnice protestoval před asi čtyřtisícovým davem proti vyvážení potravin z hladovějících Čech. V závěru pak řekl, že v Praze vyhlašují republiku a on ji vyhlašuje v Písku. Spustil tím lavinu i v mnoha dalších jihočeských obcích, například Protivíně, Vodňanech, Strakonicích… Autor shodný.

V bezprostřední blízkosti mostu je centrální dílo – prezident T. G. Masaryk na koni. Jeho autorem je Jiří Kašpar. Prezident Masaryk byl s Pískem spjat již kandidaturou do říšské rady roku 1891; v roce 1906 zde také přednášel. Jako prezident město ještě dvakrát navštívil; čestným občanem byl jmenován 29. října 1918.

František Růžička (Hlas svědomí)

p1480563.jpg

T. G. Masaryk na koni

p1480565.jpg

Vyhlášení republiky 14. 10. 1918

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář