Proč se lže o Marsu…? – Miroslav Müller
Jsem jedním z těch, co mají rádi seriózní bádání o vesmíru a nesnadno věří podvodníkům, byť s akademickou rétorikou a gloriolou učenosti. To vše se rozplyne, když se může člověk stát víceméně náhodou pozorovatelem něčeho, co mu není určeno. Tak tomu bylo i v případě automatického či strojově řízeného přistání na Marsu, zkrátka auta na Marsu. Auta, či spíše vědecké laboratoře, která zase tak moc nefunguje. První úředně přiznanou poruchou byla nefunkčnost meteorologické části…, té nejjednodušší aparatury. Proč asi nesmíme znát sílu větru a množství srážek?
Je jasné, že kvůli velké vzdálenosti Marsu od Země a naopak ta světelná 1/4 hodina vzdálenosti znemožňuje pozemskému operátorovi přímý zásah do řízení procesů přistání. Vše bylo svěřeno tedy počítačům a kontrolováno z družic na oběžných drahách Marsu. Česká ČT 24 přenášela tento fantastický přímý přenos přistání. Žluto-hnědá krajina Marsu se blížila, a čím blíže k povrchu, tak se víc a víc zelenala (viz archiv ČT 24!). Chvíli v prostoru nad povrchem Marsu stojící výsadkový modul, lanový jeřáb, vichrem plynů ze svých raketových motorů zvířil marťanskou krajinu. A pak "vzduchem", marťanskou atmosférou, létaly kusy něčeho špinavě šedo-zeleného. Jakoby nějaké písky, snad se sinicemi, nebo dokonce mechy?
Později se ředitel České kosmické kanceláře pan Kolář veřejně vyjádřil, že NASA bude v dohledné době provádět převedení záznamů z přistání Curiosity z nepravých barev do pravých… Opravdu pravých?
Zde bych rád převzal do Svobodných novin ukázku náhledu ufologů a jejich EXOPOLITIKY k této problematice, jak se občané USA bojí psát pravdu proti vládním lžím NASA. Tak se vlastně USA vrací do reality jako zde v sovětské zóně padesátých let... Vše zaštiťováno bojem s terorismem a dalšími politickými nesmysly. Dodnes.
Jsem si jistý, že je to jen lživá rétorika. Už jsem v SN opakovaně dovodil na řadě příkladů, že pravdu měl M. W. Cooper, který si jako zaměstnanec tajných služeb USA soukromě téma dohod s okupanty planety Země prozkoumal. A pak přes pohrůžku vyhození z rozvědky USA publikoval. Užil slov ve smyslu, že vláda USA, zákulisní tajní, co o nich hezky píše v Analýze 17. 11. 1989 Miroslav Dolejší a o jejich pozdější politice madam Albright, ochránce Václava Havla a jeho Charty 77, že podepsali dohody s nějakými ufony, jejichž charakteristika odpovídá biblickému popisu pekla a pekelníků. Světa ďábla. Svět V. Havla a jeho řečí o globalizaci… Nyní vše barví z TV video na červeno či rudo…
Po přistání Curiosity se vyrojilo velké množství vtipů, kde Marťané vítají přistání, či chtějí parkovné a posílají už na NASA marťanské exekutory. Asi taková je pravda o ubohém, ale přesto nazelenalém životě na Marsu. Úředně žádný život ve vesmíru není, natož na Marsu, UFO neexistují a záběry plné zeleně z Marsu jsou po přepracování červené či rudé. Je to politika? Neznáme ji zde z doby po 25. 2. 1948?
Dávám názor Exopolitiky, dokument doby podivného léta 2012, prý "mayského"konce světa, k zamyšlení. Nebo konec světa nebude, ale jenom konec lží o tom, že jsme jediným životem v širokém okolí?
29. 8. 2012
Miroslav Müller
***
NASA stále červeně zamlžuje obrázky z Marsu
Kevin Smith, 10. 7. 2012
Když NASA uvolnila veřejnosti fotografie různých nebeských těles, mnozí lidé předpokládali, že jsou to ty nejlepší fotografie, které NASA má. Skutečnost je taková, že nejsou ani zdaleka těmi nejlepšími, jaké mají. Fotografie, které nám uvolnili, mají na sobě téměř vždy červenou „mlhu“, která je na nich nainstalovaná tak, abychom nemohli vidět skutečné barvy a ostré detaily, které tam jsou.
Nedávným případem je panoramatické foto Marsu, pořízené vozítkem 
Opportunity Rover. Od momentu nedávného vydání (červenec 2012) je z toho internet celý pryč. Poznámky, které se objevují na diskusních fórech, nešetří slovy jako „dech beroucí“ nebo „ohromující“... Ve skutečnosti by verze NASA měla být popsána jako ta obyčejná.
Všimněte si, že obloha má rudý nádech. Proč? Proč, když všichni víme, že obloha na Marsu je v podstatě barvou identická s tou na Zemi? Ale to je v první řadě náznakem toho, že NASA na tomto obrázku nainstalovala červenou mlhu. To, co zde vidíte, je to, co byste viděli, kdybyste stáli na tomto místě na Marsu a kdyby tam byla tenká červená mlha nad celou touto oblastí. Viděli byste hrubé rysy, ale žádné podrobné detaily, a barvy by byly daleko méně zářivé, než kdyby tam žádná mlha nebyla.
Toto je ten samý obrázek NASA, zbavený červeného zamlžení - a automaticky vyrovnaný. Pohleďte na živé barvy. Podívejte se na malé detaily, které ve verzi uvolněné NASA vidět nemůžete. Zatímco Mars na většině míst není tak rudý, červená půda na tomto místě je zářivě červená, podobně jako půda kolem Atoka, Oklahoma (USA). Ale co jsou ty zelené a modré barvy, které vidíme? Minerály? Led? Vegetace? Nemám představu, ale jisté je, že existují.
Červené zamlžování, které NASA dělá téměř na všech fotografiích z Marsu, jež uveřejňuje, nejenže snižuje obrazovou kvalitu skutečných barev, ale také nám brání vidět jemné detaily, které na fotografiích jsou.
Tuto fotografii jsem zvětšil, tedy oblast blízko levé strany fotografie nahoře. Vidíte srovnání mezi verzí NASA, kterou publikovali (levý obrázek) a tím samým snímkem, kde je červený opar odstraněn (pravý snímek). Podívejte se, jak neuvěřitelně jsou vidět jemné detaily na obrázku s odstraněným červeným závojem. Podívejte se na tu ostrost a jasnost detailů.
Krátce řečeno: Kdybyste stáli na tomto místě na Marsu, viděli byste něco velmi identického jako to, co je na obrázku vpravo. Takže, proč NASA publikuje na veřejnosti fotografie, jako je ta nalevo?
Za celá ta léta jsem často našel velmi anomální věci na fotografiích z Marsu, které jsou skryty za „mlžícími“ operacemi NASA. Když odstraníte jejich rudý závoj, velmi nenormální rysy se často stanou dobře viditelnými. Avšak na tomto obrázku jsem nenašel žádné takové anomálie. Takže, jaký je účel zamlžování této fotografie? Jediné, co mě napadá jako odpověď na tuto otázku, je, že NASA uveřejnila za tu dobu mnoho dezinformačních fotografií (zamlžených), a pokud uvolní jeden snímek, který je jasný, způsobí to, že si lidé po celém světě okamžitě všimnou, že NASA je celé desítky let klame.
V tuto chvíli musím říci, že jediný důvod, který mě napadl, proč to NASA s touto fotografií dělá, je, že chce udržet věci v souladu s jejich historií, aby drželi pravdu svého fotografického archivu pod pokličkou. Nejnovější zpráva pro NASA: nefunguje vám to.
Popisky k obrázkům:
Planeta Mars.
Velký Bůh z Marsu, objevený v pohoří Tassili na Sahaře.
Stopy po korytě vodního toku na Marsu.
Komentáře
Přehled komentářů
http://www.tydenvedy.cz/sd/udalosti/kalendar/prednasky__PRAHA/1106-akc-co-muze-prozradit-titan-o-zemi.html
Co může prozradit Titan o Zemi aneb Existuje zrcadlo do naší minulosti?
Na tuto akci doporučujeme včasnou rezervaci míst přes tento formulář.
Důležité upozornění: Rezervace míst propadá 10 minut před akcí.
Mgr. Ján Žabka, CSc. Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.
6. listopadu v 11:00 hodin, Akademické konferenční centrum, Husova 4a, Praha 1
Největší Saturnův měsíc Titan, jako jediný objekt ve sluneční soustavě (kromě Země) je obklopen atmosférou, která je tvořená převážně dusíkem, metanem a stopově vyššími uhlovodíky. Titan proto představuje pro vědce „zmrzlý“ model Země s redukční atmosférou, tedy v období před vznikem života, který vedl k produkci kyslíku. Chemické procesy na Titanu nám tak mohou poskytnout důležité informace o vývoji vzniku života na Zemi.
Pozorování ionosféry Titanu pomocí sondy Cassini-Huygens přinesla radu nových, překvapujících informací o jejím složení. První získaná spektra ukázala, že atmosféra obsahuje mnohem rozmanitější směs uhlovodíků, než se předpokládalo. Náš experimentální výzkum se věnuje sledováním reakcí iontů s molekulami, kdy produkty těchto reakcí byly identifikovány sondou CASSINI-HUYGENS v ionosféře Titánu. Našim cílem je navrhnutí mechanizmů průběhu tvorby produktů a současně poskytnutí potřebných dat (identifikace procesů, jejich reakční průřezy a mechanismy) planetologům, kteří se zabývají modelováním ionosféry tohoto jedinečného objektu sluneční soustavy.
http://www.tydenvedy.cz/sd/udalosti/kalendar/prednasky_OSTRAVA/1113-netradicni-laboratorni-metody-pro-vyzkum-geomaterialu.
a něco dalšího k tématu Země a okolí:Netradiční laboratorní metody pro výzkum geomateriálů JEDNODENNÍ SEMINÁŘ PRO ODBORNOU VEŘEJNOST 13. listopadu 2012 od 9 do 16 hodin, Ústav geoniky AV ČR, v. v. i., Studentská 1768, Ostrava - Poruba, Na seminář se registrujte u paní Ing. Evy Plevové na e-mailu: plevova@ugn.cas.cz
http://www.tydenvedy.cz/sd/udalosti/kalendar/prednasky__PRAHA/1115-mp-letici-strelu-do-ruky-neradno-chytati.html
a pro sběratele meteoritů a rychlých přednmětů:Letící střelu do ruky neradno chytati Ing. Martin Valenta, Kriminalistický ústav Praha
15. listopadu v 11:00 hodin, Muzeum Policie ČR, Ke Karlovu 1, Praha 2
Forenzní balistika studuje velmi rychlé děje probíhající při výstřelu palné zbraně. Moderní digitální kamery pro záznam frekvencí až milión snímků za sekundu dovolí letící střelu zastavit v libovolném okamžiku. Kriminalistický ústav Praha používá při výzkumu i v expertizní praxi nejnovější japonskou technologii. Na tuto akci doporučujeme včasnou rezervaci míst na e-mailu: kusova@muzeumpolicie.cz
Přelomový objev: Na Marsu sněží! PODÍVEJTE SE aktualizováno 11:23 18.9.2012
(tn.nova.cz/zpravy, 31. 10. 2012 20:56)
http://tn.nova.cz/zpravy/zajimavosti/prelomovy-objev-na-marsu-napadl-snih_discuss.html
video z rudé planety aktualizováno 11:23 18.9.2012
Přelomový objev: Na Marsu sněží! PODÍVEJTE SE
Americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter zkoumající Mars si může připsat na konto přelomový objev. Prostřednictvím satelitních snímků získala důkazy, že na planetě padá sníh. Uvedla to NASA.
Sněží i mimo naše planetu Zemi. Tento legendární důkaz zaznamenala družice, která kolem Marsu obíhá od března 2006. Objevila totiž mraky suchého ledu a fujavici při přeletu nad jižním pólem, napsal web tvnoviny.sk. Získané poznatky potvrzují, že oblaky plné suchého ledu jsou součástí její atmosféry.
Přítomnost mraků a zmrzlého oxidu uhličitého v nich naznačuje, že na Marsu jsou jiné podmínky, jako se doposud předpokládalo. Oxid uhličitý je při chlazení v pevném skupenství známý jako suchý led. Mrzne při mínus 125 stupňů Celsia.
"Můžeme s jistotou potvrdit, že mraky v atmosféře Marsu tvoří vločky oxidu uhličitého. Jsou dostatečně objemné na to, aby zasněžily povrch," řekl Paul Hayne, šéf týmu z Laboratoří Jet Propulsion.
Astronomové o bílé čepici už dávno vědí. Záhadou však zůstává fakt, že se každou zimu rozrůstá. Tedy jinak řečeno. Vědci se snaží přijít na kloub tomu, zda na Marsu sněží, nebo se zasněžené části zvětšují, protože oxid uhličitý mrzne až na povrchu. tn.cz / muf
Související články
Curiosity má na Marsu potíže
První video: Přistání sondy Curiosity na Marsu
Podívejte se! Takhle to vypadá na Marsu. Sonda Curiosity poslala první snímky
26. prosince 2011 - Byl na Marsu život? Uvidíme…
(kar - national-geographic.cz, 31. 10. 2012 20:47)
http://www.national-geographic.cz/detail/zahadny-krater-gale-je-idealni-misto-k-pristani-na-marsu-6500/
Na konci léta 2012 přistane na Marsu zatím nejlepší sonda – vozítko jménem Curiosity. Ze třiceti možných míst nakonec usedne v kráteru jménem Gale. Proč? 26. prosince 2011 Byl na Marsu život? Uvidíme…
Curiosity má Mars zkoumat skoro dva roky (konkrétně 697 dní). Aby takový výzkum stál za to, musí mít vozítko co hledat. Ideálně by to mělo být místo, kde by mohl být život. Je takovým místem Gale? NASA v to doufá…
Krátery vznikají, když do planety narazí nějaké těleso; a právě tak vznikl Gale, asi v době před 3,5-3,8 miliardami lety. Kráterů je sice na Marsu plno, ale Gale je přece jen výjimečný. A to rovnou v několika ohledech. Je velký. V průměru měří 154 kilometrů a je přes 4 kilometry hluboký, takže robotické vozítko zde bude mít pořád co zkoumat. Ještě důležitější ale je, kde se na Marsu nachází. Leží jen pár stupňů jižně od rovníku, takže se na něm projevuje marťanská dichotomie, neboli fakt, že severní polovina planety je hornatá, zatímco ta jižní je plochá. Voda teče dolů – takže právě zde, na rozhraní obou podob Marsu, by měly být následky existence vody obzvlášť patrné. A jak ví každý biolog, kde je voda, je i život.
Hora uprostřed kráteru
Gale má ale ještě něco dalšího: vlastní horu. Ze dna kráteru vyrůstá 4,5 kilometru vysoký kopec, který ční nad jeho okraj. Kde se tam ta hora vzala, si zatím nikdo nedokáže vysvětlit – ale o to více je spekulací, které se o to pokoušejí. Podle všeho je kopec zbytkem sedimentů, které v kráteru ležely, ale byly odstraněné vodou a větrem. A právě odkrytá hora nabízí pro vědce úžasnou příležitost sledovat na jejích úbočích, jak se na nich podepisovala ruka geologických změn. Nikde jinde na Marsu není možnost vidět geologické vrstvy tak dobře jako v kráteru Gale. A to zase umožní přečíst minulost celé planety téměř jako otevřenou knihu – geologové z vrstev vyčtou veškeré události, které Mars v průběhu milénií ovlivňovaly a měnily.
Současné poznání naznačuje, že vrstvy ve vyšších vrstvách se zformovaly v dobách, kdy ještě na Marsu byla voda. Pokud byl v marsovských vodách nějaký život, pak by se jeho stopy mohly otisknout i do kopce uprostřed kráteru Gale…
Aby se Curisosity k hoře dostalo, musí nejprve přistát v relativně ploché severozápadní části kráteru. Poté, co dosedne na povrch, pojede vozítko přímo k úpatí hory a tam začne sbírat vzorky kamení a půdy. Na ty se už teď těší stovky vědců na celém světě.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Na misi na Mars dohlíží český psycholog! Máme první rozhovor
Deset největších záhad Marsu. Vyřeší je sonda Curiosity?
Levnější osídlení Marsu
Autor: Redakce / kar
Rudá planeta nás v posledních dnech a týdnech překvapuje stále novými objevy
(national-geographic.cz - kar, 31. 10. 2012 20:39)
http://www.national-geographic.cz/detail/podivne-boruvky-na-marsu-zahada-pred-kterou-jsou-vedci-bezmocni-31121/
Rudá planeta nás v posledních dnech a týdnech překvapuje stále novými objevy. Nejen sonda Curiosity se na povrchu Marsu činí. Vědce zásobuje novými objevy i její starší sourozenec, robotické vozítko Oportunity. Vyfotografovalo podivné objekty, na nimiž i ti nejlepší specialisté zatím jen kroutí hlavami…
Deset největších záhad Marsu. Vyřeší je sonda Curiosity?
Zvláštní útvary vyfotografované z bezprostřední blízkosti připomínají jiný marsovský objekt – známé „borůvky“. Ty nafotila Oportunity – už roku 2004. Nově objevené se však od nich v mnoha ohledech liší. „Jde o jeden z nejvíc vzrušujících objevů celé mise Oportunity,“ popsal nález Steve Squyres, který má sondu na starosti. Kulovité útvary byly objeveny v oblasti Kirkwood – podle Squyrese je jich plná.
Fotografie, na níž jsou kuličky zachycené, je ve skutečnosti kompozicí více záběrů pořízených mikroskopickým fotoaparátem na robotické paži Opportunity. Klasické marsovské borůvky jsou vlastně minerály usazené v sedimentu. Na rudé planetě na ně sonda narazila na více místech, ale nikdy v podobě, v jaké byly nalezeny v oblasti Mysu York.
Nejsou borůvky jako borůvky
Na kamenech nazvaných Kirkwood jsou totiž „borůvky“ rozbité a uvnitř odkrývají divné koncentrické kruhy. „Vypadají, že jsou zvenku křehké a uprostřed měkké,“ vysvětluje Squyres. „Lidí se od normálních borůvek svou koncentrací, strukturou i složením. Jsou i jinak rozmístěné. Inu, máme před námi úžasnou geologickou hádanku,“ dodává vědec.
Squyres a jeho tým už pracují s několika teoriemi, ale zatím žádná není schopná původ kuliček náležitě vysvětlit. „Bude trvat ještě nějakou dobu, než tohle vyřešíme,“ přiznává Američan.“Teď k této záhadě musíme přistupovat s čistou hlavou a nechat na sebe kameny promlouvat…“
FOTO: NASA
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Deset největších záhad Marsu. Vyřeší je sonda Curiosity?
Levnější osídlení Marsu
Záhadný kráter Gale je ideální místo k přistání na Marsu
Autor: Redakce / kar
Život na Marsu?
(AKADEMIE, 17. 10. 2012 18:17)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mars
kosmické sondy určené pro výzkum planety Mars:
Program Mars – sovětský kosmický program, sondy Mars 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 a Mars 96
ExoMars – budoucí mise Evropské vesmírné agentury v projektu Aurora
Mars Exploration Rover – název mise dvou vozítek americké agentury NASA
Mars Express – současná mapovací mise Evropské vesmírné agentury
Mars Global Surveyor – sonda americké agentury NASA pro mapování Marsu
Mars Odyssey – americká sonda pro hledání vody a průzkum polárních čepiček
Mars Pathfinder – americká sonda, která dopravila na Mars vozítko Sojourner
Mars Reconnaissance Orbiter – americká mapovací sonda měřící současně i nadmořskou výšku
Mars Sample Return – plánovaná mise pro sběr a odeslání marsovských hornin na Zem.
Mars Science Laboratory – plánované vozítko americké NASA k Marsu
Mars Astrobiology Explorer-Cacher – koncepce vozítka k Marsu
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mars_%28planeta%29
Detailní zkoumání planety umožnilo od 60. let 20. století takřka 20 úspěšných automatických sond. V současné době jsou na oběžné dráze kolem Marsu tři funkční sondy (Mars Odyssey, Mars Express a Mars Reconnaissance Orbiter) a na povrchu planety se pohybují dvě vozítka z nichž jedno spadá do mise Mars Exploration Rover (Opportunity)[3] a druhé do mise Mars Science Laboratory(Curiosity).[4] Díky sondám se povedlo zmapovat větší část povrchu, definovat základní historická období či porozumět základním jevům odehrávajícím se na planetě.
Život na Marsu.
Detail výbrusu meteoritu AHL84001, kde se podle některých výzkumů nachází pozůstatky po „jednoduchém životě“. Průměr protáhlého útvaru je 100 nm Současné poznání historie Marsu nasvědčuje, že se po jeho vzniku na povrchu nacházela hustá atmosféra a kapalná voda, která možná tvořila i celoplanetární oceán pokrývající převážnou část severní polokoule.[70] Dle současné teorie o vzniku života tím byla splněna základní podmínka, která mohla vytvořit obyvatelnou zónu na povrchu a umožnit tak vznik primitivního života.[71] Na druhou stranu proti vzniku života hovoří fakt, že tyto příznivé podmínky trvaly pouze dočasně, v současnosti je téměř všechna voda na Marsu zmrzlá, a planeta se tak nachází mimo obyvatelnou zónu Slunce. Předpokládá se, že by pro případný vznik života musely být k dispozici jiné energetické zdroje než energie Slunce (např. vulkanismus).
Slabá magnetosféra a extrémně tenká atmosféra, veliké výkyvy teplot, ukončení současné vulkanické činnosti a bombardování povrchu meteory nedávají v současnosti příliš mnoho nadějí, že by život (pokud se vyvinul) mohl přežít do dnešních dní, i když vědci na Zemi jsou neustále překvapování podmínkami, za kterých může život přežívat (radioaktivita,[72] život v naprosté temnotě,[73] život bez dýchatelného kyslíku,[74] atd.).
Pro potvrzení či vyvrácení teorie o životě na Marsu chybějí zatím jasné důkazy. Existují sice některé náznaky, které nasvědčují, že na Marsu život skutečně byl, jako například struktury připomínající pozůstatky činnosti organismů v meteoritu ALH84001.[75]
Re: Život na Marsu? a cena Littera astronomica !
(Josip Kleczek, 17. 10. 2012 18:26)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Josip_Kleczek
Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc., (* 22. února 1923, Jugoslávie) je významný český astronom a sluneční fyzik. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově se věnuje především sluneční aktivitě a protuberancím. Jeho pedagogická činnost zahrnuje přednášky na Univerzitě Karlově a dalších vysokých školách v zahraničí. Napsal či se podílel na množství astronomických monografií a slovníků (z nich nejvýznamnějším je vícejazyčný astronomický slovník).
Kleczek je jediným dvojnásobným laureátem ceny Littera astronomica
v roce 2002 ji získal za celoživotní literární dílo v oblasti astronomie,[1]
v roce 2011 za knihu Život se Sluncem a ve vesmíru.[2]
Josip Kleczek byl po mnoho let prezidentem komise pro výuku astronomie při Mezinárodní astronomické unii (IAU), založil a po dobu dvaceti let vedl Mezinárodní školu pro mladé astronomy při UNESCO a IAU.
Na jeho počest byla pojmenována planetka (2781) Kleczek.
Dílo - Nitro hvězd (1957) - Astronomical dictionary in six languages (1961) - Astronomický a astronautický slovník (1963)
Plazma ve vesmíru a laboratoři (1968)
Slunce a člověk (1973)
Naše souhvězdí (1978, 1986, 1994, 2000),
Sluneční energie – úvod do helioenergetiky (1981)
Naše Slunce (1984)
Vesmír kolem nás (1986)
Space Sciences Dictionary (s Helenou Kleczkovou, čtyřsvazkový šestijazyčný slovník – anglicky, francouzsky, německy, španělsky, portugalsky, rusky, 1990–1994)
Vesmír a člověk (1998)
Energie – ve vesmíru a ve službách lidí (2002)
Velká encyklopedie vesmíru (2002)
Náš vesmír (2005)
Život se Sluncem a ve vesmíru (2011)
Život na Marsu? a cena Littera astronomica ! A fakta:
(AKADEMIE, 17. 10. 2012 18:45)
http://www.iliteratura.cz/Clanek/29633/kleczek-josip-zivot-se-sluncem-a-ve-vesmiru-nova-veda-bioastronomie
Kleczek, Josip: Život se Sluncem a ve vesmíru: nová věda - bioastronomie
Autor článku: Jan Lukavec - 4.3.2012
ISBN: 978-80-7432-075-0
Josip Kleczek: Život se Sluncem a ve vesmíru: nová věda – bioastronomie. Paseka, Praha a Litomyšl, 2011, 289 s.
Chromosferické erupce: příspěvek k jejich statistickému průzkumu – tak zněl název první samostatné publikace (o erupcích na Slunci), kterou roku 1949 vydal český astronom a fyzik Josip Kleczek (1923). Od té doby sám publikoval nebo se podílel na vzniku více než čtyřiceti publikací, z nichž se všechny týkají vesmíru a speciálně Slunce. Tak je tomu i v jeho poslední knize Život se Sluncem a ve vesmíru: nová věda – bioastronomie, nominované na cenu Magnesia Litera 2012 v kategorii literaturu faktu. Autor v knize zevrubně přibližuje Slunce z hlediska jeho postavení ve vesmíru, z hlediska jeho složení i dějů, které se v něm odehrávají (Slunce neklidné, aktivní a bouřlivé). Nejvíce pozornosti ale věnuje tomu, co Slunce znamená pro život na Zemi a zvláště pro lidstvo. Podle něj by „bez Slunce a bez jeho záření nic na Zemi nebylo takové, jak ho známe. Ani my bychom být nemohli. Na Zemi bez Slunce by panoval krutý mráz, černočerná nehybná tma, nemohly by růst rostliny a živočichové by neměli potravu. Vědecké poznání tak potvrzuje moudrost dávných generací: Sine sole nihil sum.“ Popisuje historii jeho vědeckého poznávání i to, jak zásadní roli hrálo Slunce v kulturních dějinách lidstva. Asi bychom totiž podle autora „nenašli kulturu, která by neuctívala Slunce jako božstvo, a i když se vztah ke Slunci měnil s dobou a byl různý v různých kulturách, jako symbol pravdy, čistoty a svatosti setrvalo Slunce od starověku až do dnešní doby“ .
. . . .
Jelikož Kleczkova kniha nese v názvu pojem „bioastronomie“, autor se v ní pochopitelně věnuje i možnosti života ve vesmíru. Rezolutně odsuzuje hypotézy o mimozemšťanech navštěvujících v létajících talířích Zemi. Ironicky poznamenává, jak obdivuhodné musí být znalosti těchto tvorů, když „s Mexičanem hovoří španělsky a s Angličany anglicky. Pozemšťan musí blednout závistí nad jazykovými znalostmi návštěvy z UFO.“ Podle Kleczka jsou „taková vyprávění a filmy smyšlenky, které nás okrádají o čas (o penězích ani nemluvě), a co je ještě horší – vydávají se za skutečnost. Nejsou pravdivé, protože skutečnosti neodpovídají. Neopírají se o pozorování ani o pokus.“ Ač autorův náhled na „ufony“ v zásadě sdílím, celkově jeho postoj hodnotím jako příliš příkrý. Víra v ufo dnes představuje fenomén, jímž se zabývají religionisté (vykládají ji jako náhradu tradičních náboženství), a způsob, jak se mění představy o mimozemšťanech navštěvujících či dobývajících Zemi, může být i indikátorem pro měnící se mentalitu doby.
Re: Život na Marsu? A fakta:
(Meteor ČRo 2 - Praha (Dvojka), 17. 10. 2012 18:53)
http://www.rozhlas.cz/vedaarchiv/portal/_zprava/216276
Je život jinde ve vesmíru?
Josip Kleczek 12.1.2006
Jsou živé bytosti jinde ve vesmíru? Po dlouhá staletí se opakovala tato otázka na univerzitách a vůbec v mysli každého, kdo chce vidět dál než do talíře a do peněženky. Život jinde ve vesmíru je dnes předmětem vědeckého výzkumu. Vznikla multidisciplinární věda - bioastronomie. Je tak mladá, že se dosud ani neustálil její název. Zabývá se procesy, které vedly ke vzniku života, jeho vývojem a rozšířením ve vesmíru. O vzniku a vývoji života mohou hovořit povolanější odborníci - biologové. My se podíváme na výskyt života ve vesmíru z hlediska astronomického.
Nerudovy žáby.
Jestliže vejdete severním vchodem do ondřejovské hvězdárny, spatříte sochu zakladatele pana Josefa Friče. Zespodu na sochu pana Friče kouká žába. A za sochou je nejstarší budova - původní byt Fričovy rodiny. Na jejím štítu je sgrafito s hvězdnou oblohou a s žábami. Jedna z žab se nesměle ptá učeného žabáka: "Jen bychom rády věděly, jsou-li tam tvorové jako my, jsou-li tam žáby taky?"
Nerudova otázka zůstává dodnes bez odpovědi a rozpaluje diskuze na téma "Je vůbec život ve vesmíru" - tedy mimo naši Zemi? Neruda, který byl zakladateli hvězdárny za kmotra, měl hluboké znalosti o vesmíru. Vložil je do Písní kosmických. O vesmíru mnoho přemýšlel a metaforou zvídavých žab pod hvězdnou oblohou vyjadřuje odvěkou otázku: "Jsou tam také živí tvorové?"
http://www.rozhlas.cz/vedaarchiv/portal/_zprava/216276
Meteor
ČRo 2 - Praha (Dvojka)
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 00:05 Délka pořadu: 52 minut
Radio na p��n�
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Podcast
Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.
iTunesImport do programu iTunes je dostupný zde.
Informace o formátu a službě podcast naleznete zde:
ČRo 2 - Praha (Dvojka) pořad: Meteor - sobota 08:05; repríza neděle 00:05 Délka pořadu: 52 minut
jenže -
v TV řekl dr. Kleczek, že už nebude lhát o životě ve vesmíru, že to nemá zapotřebí... že po spatření života ve vesmíru podle toho napsal svou knihu - bez lží!
týden vědy - pozvánka jako doplnění lží a pravdy o okolním vesmíru: Chemické procesy na Titanu
(Muller, 2. 11. 2012 19:17)