Deset zákazů týkajících se smutku
Karaimští mudrci odvodili z Písma Svatého 10 zákazů týkajících se smutku:
Během sedmi dnů smutku je zakázáno:
1) stříhat se a holit se
2) prát si oděv
3) koupat se a oblékat se do pestrých oděvů (2 Sam 14:2)
4) mít pohlavní styk (2 Sam 12:24) Manželé ale mohou zůstávat spolu o samotě.
5) nosit pokrývku hlavy
6) nosit obuv
7) vykonávat horlivě jakoukoliv práci, v době smutku o práci ani nehovoříme
Zákaz práce ale chápeme jinak než vyznavači talmudizmu, kteří tvrdí, že se jedná o obdobu zákazu práce během Tórou přikázaného svátku - moed. Protože v době smutku je zakázána pouze práce typu mutchal (zahájení), zatímco v sobotu je zakázána i práce typu nolad (dokončení)
8) zdravit. Pokud je pozůstalý pozdraven, neodpovídá, pouze kývne hlavou.
9) křičet. Pozůstalí dokonce čte potichu i Tóru a přikázání (kriot).
10) stát a procházet se. Truchlící musí sedět na podlaze (na matraci či koberci, ležícím na podlaze), tak aby kolena nebyla ve výšce nad zemí (Pláč 2:10, 2 Sam 12:20, 13-31).
Benjamin Hahavendi přidal další dva předpisy:
11) roztrhnout si oblečení. Karaimové nepraktikují zvyk talmudistů, kdy oděv truchlícího trhají jiní lidé (1M 37:34)
12) přehodit přes bedra žíněné roucho (1M 37:34). Poslední dva předpisy se týkají člověka, který má velký smutek.
Někteří mudrci odvodili 25 zákazů.
Napsal: rav Abraham Kefeli (chazan karaimské synagogy v Ašdodu)