pokračování 8.kapitoly
Sethe, řekni jim, co jsi slyšel.
Přidal jsem, abych se tam dostal co nejrychleji. Slyšel jsem, že i Leah se pohybuje rychleji. Nesnášela, když ji někdo předběhl. Být nejrychlejší byla jediná věc, které se domáhala. Zkus mě dohnat, blbče, zasyčela a pak se rozběhla nejrychleji, jak uměla. Zaryl jsem drápy do hlíny a vystřelil za ní. Sam se nezdál být v náladě, aby podporoval naše obvyklé postrkování. Jaku, Leah, dejte si pohov. Ani jeden z nás nezpomalil. Sam zavrčel, ale nechal to plavat. Sethe? Charlie obvolával všechny, dokud nenašel Billyho u mě doma.“ Jo, mluvil jsem s ním, přidal se Paul. Projel mnou otřes, když Seth myslel na Charlieho jméno To bylo ono. Konec čekání. Běžel jsem ještě rychleji, nutíc se k dýchání, neboť moje plíce jakoby zatuhly. Tak který příběh to byl? Zlobil se. Hádám, že Edward a Bella jsou doma už týden a… Tlak na prsou povolil. Byla živá. Nebo přinejmenším nebyla mrtvě mrtvá. Neuvědomoval jsem si, jak moc jiné to pro mě bude. Celý ten čas jsem na ni myslel, jako na mrtvou a teď jsem ji tak viděl. Viděl jsem, že nikdy neuvěřím, že by ji přivedl zpátky živou. Nemělo by na tom záležet, protože jsem věděl, co nastane. Jo, brácho, a tady jsou ty špatný zprávy. Charlie s ní mluvil a říkal, že nezněla dobře. Řekla mu, že je nemocná. Carlisle do toho vstoupil a řekl Charliemu, že Bella chytla nějakou vzácnou jihoamerickou nemoc. Řekl, že je v karanténě. Charlie šílí, protože mu nedovolili ji navštívit. Řekl, že ho nezajímá, jestli onemocní, ale Carlisle se nenechal obměkčit. Žádné návštěvy. Řekl Charliemu, že to bylo dost vážné, ale že dělá všechno, co může. Charlie si to celé dny nechával pro sebe, až teď zavolal Billymu. Podle něj zněla dneska ještě hůř. Když Seth skončil, nastalo vážné duchovní ticho. Všichni jsme rozuměli. Takže by měla zemřít na tuto nemoc. Nechali by ho podívat se na mrtvolu? Bledé, nehybné, nedýchající tělo? Museli počkat, než se dokáže nehýbat, než se dokáže udržet od zabití Charlieho a ostatních pozůstalých. Jak dlouho by to mohlo trvat? Pohřbili by ji? Prokopala by se sama ven, nebo by pro ni pijavice museli přijít? Ostatní tiše poslouchali moje spekulace. Myslel jsem na to mnohem víc, než kdokoli z nich. Leah a já jsme vstoupili na mýtinu prakticky ve stejný okamžik. Byla si jistá, že byla o délku nosu rychlejší. Posadila se vedle svého bratra, zatímco jsem klusal ke svému místu po Samově pravici. Paul se posunul a udělal tak pro mě místo. Divil jsem se, proč jsem jediný na nohou. Srst na zádech mi stála, ježatá netrpělivostí. Na co čekáme? Zeptal jsem se. Nikdo nic neřekl, ale cítil jsem jejich váhavé pocity. No tak! Smlouva byla porušena! Nemáme žádný důkaz – možná je skutečně nemocná… Tomu sám nevěříš! Dobře, je to velice podezřelé. Ale stále… Jacobe. Samovy myšlenky se zpomalily, váhal. Jsi si jistý, že tohle chceš? Je to opravdu správné? Všichni víme, co chce ona. Smlouva nezmiňuje nic o volbě oběti, Same! Je opravdu oběť? Nepřiřadil jsi jí ty tu nálepku? Ano! Jaku, pomyslel si Seth, nejsou naši nepřátelé. Sklapni, smrade! Jenom to že ty nějak zvráceně sympatizuješ s pijavicí nemění zákony. Jsou naši nepřátelé. Jsou na našem území. Vykopeme je ven. Nezajímá mě, jestli ses kdysi dávno bavil při boji po boku Edwarda Culena. A co budeš dělat, když Bella bude bojovat s nima, Jacobe? Co? Domáhal se odpovědi Seth. Už to víc není Bella. Chystáš se být ten, kdo ji složí? Nedokázal jsem zabránit bolestivému škubnutí svého těla. Ne, nebudeš. Tak, co? Chystáš se přinutit jednoho z nás, aby to udělal? A pak vůči němu na věčnost cítit nenávist? Já bych ne… Jistěže ne. Nejsi připravený na tento boj, Jacobe. Instinktivně jsem se přikrčil a vrčel na vlka pískového kožichu na druhé straně kruhu. Jacobe! Napomenul mě Sam. Sethe, mlč na chvilku. Seth přikývl svojí velkou hlavou. Sakra, co jsem zmeškal? Pomyslel si Quil, běžíc plnou rychlostí k místu shromáždění. Slyšel jsem o Charlieho telefonátu… Chystáme se k odchodu, řekl jsem mu. Proč neskočíš ke Kim a odtáhneš Jareda zubama? Budeme potřebovat všechny. Pojď rovnou sem, Quile, přikázal Sam. Ještě jsme nic nerozhodli. Zavrčel jsem. Jacobe, musím myslet na to, co je nejlepší pro smečku. Musím zvolit směr, abych vás nejlépe ochránil. Časy se změnili od té doby, co naši předkové uzavřeli smlouvu. Já… upřímně nevěřím, že jsou pro nás Cullenovy nebezpečím. A víme, že už tu moc dlouho nebudou. Nepochybně sotva řeknou svůj příběh, zmizí. Naše životy se vrátí do normálu, Normálu? Jestli na ně zaútočíme, Jacobe, budou se bránit. Bojíš se? Jsi opravdu připravený ztratit bratra? Odmlčel se. Nebo sestru? připojit dodatečně. Nebojím se zemřít. Já to vím, Jacobe. To je důvod, proč v tomto zbochybňuju tvůj úsudek. Zíral jsem mu do černých očí. Vzdáš čest smlouvě našich otců, nebo ne? Ctím svoji smečku. Dělám, co je nejlepší pro ně. Zbabělče. Vycenil zuby. Dost, Jacobe. Jsi přemožený. Samův duševní hlas se změnil, nabral divné dvojité zabarvení, takže jsme nemohly neuposlechnout. Hlas Alpha. Setkal se pohledem s každým vlkem v kruhu. Smečka nenapadne Cullenovi bez vyprovokování. Podstata smlouvy zůstává. Nejsou nebezpeční pro naše lidi ani pro lidi ve Forks. Bella Swanová se rozhodla sama, seznámena se všemi detaily, a my nepůjdeme potrestat naše někdejší spojence pro její volbu. Svatá pravda, pomyslel si Seth nadšeně. Myslím, že jsem ti řekl, abys mlčel, Sethe. Ups, Promiň, Same. Jacobe, kam si myslíš, že jdeš? Opustil jsem kruh, míříc na západ, takže jsem se k němu mohl otočit zády. Jdu se rozloučit se svým otcem. Očividně už pro mě nemá smysl tady tvrdnout. Aw, Jaku – nedělej to znovu! Sklapni, Sethe, okřiklo ho myšlenkou několik hlasů. Nechceme, abys odešel, řekl Sam, jeho myšlenka byla jemnější než předtím. Tak mě přinuť zůstat, Same. Seber mi svobodnou vůli. Učiň mě otrokem. Víš, že tohle neudělám. Tak potom už není, co říct. Utíkal jsem od nich pryč, opravdu se snažíc nemyslet na to, co bude následovat. Namísto toho jsem se soustředil na moje vzpomínky z dlouhých měsíců strávených ve vlčím těle, nechajíc ze sebe odkapávat svoji lidskost, dokud jsem nebyl víc zvíře než člověk. Žijící danou chvílí, jedíc když je hladové, spíc když je unavené, pijíc když je žíznivé, a běžící – běžící jen aby běželo. Jednoduché touhy, jednoduché odpovědi na tyto touhy. Bolest přicházela v jednodušších formách. Bolest z hladu. Bolest z chladného ledu pod tlapami. Bolest hlubokého škrábance, když večeře zdivočí. Každá bolest měla jednoduchou odpověď, jasný čin který ji ukončil. Ne jako být člověk. Jakmile jsem doběhl k blízkosti mému domu, přeměnil jsem se zpět do svého lidského těla. Potřeboval jsem být schopný přemýšlet v soukromí. Odvázal jsem šortky a natáhl si je, běžel jsem do domu. Dokázal jsem to. Skryl jsem, o čem jsem přemýšlel a teď bylo pro Sama příliš pozdě, aby mě zastavil. Už mě nemohl slyšet. Sam stanovil velmi jasné pravidlo. Smečka nezaútočí na Cullenovi. Fajn. Nezmínil se o individuálním útoku. Ani nápad, smečka dnes na nikoho nezaútočí. Ale já ano.