27. 2. 2011
Ahoj, tak dneska píšu až takhle pozdě. Holt něják nebyl čas. Protože se toho dneska událo opravdu hodně. Zaprvé - ráno jsem ... Co jsem dělala ráno? Mno, asi byla na blogu. A pokud se nepletu, tak jsem tak něják brouzdala všude možně. Dobře, vynechme ráno, vzhledem k tomu, že si jej nepamatuju. A přeskočme trošku dopředu.
Dostala jsem totiž uklízecí mánii. A tak jsem se do toho chtěla pustit, ale něják jsem se k tomu nedostala, protože jsem mámě musela smontovat skříňku. Tak jsem montovala. Montovala jsem to u sebe v pokoji, protože všude jinde byla zima. Byla to skříňka z IKEI, tak nebyl vůbec žádný problém. Zhruba za půlhodinku nebylo co řešit. Pak mi máma vysála koberec, který byl totálně zasviněn. Protože z toho padal z tý skříňky strašnej bordel - z toho dřeva.
A pak konečně byl čas na to, abych si mohla uklidit. Tak jsem začala. A když já uklízím, tak to vypadá, že dělám bordel, minimálně v první polovině úklidu, protože uklízím stylem, že všechno nahážu na prostředek a teprve potom to skládám, kam to patří, popřípadě vyhazuju. A že jsem toho dneska vyhodila opravdu hodně. Fakt. Spoustu použitých sešitů, kde nebylo nic důležitýho, pak různý podivný krabice, pak spoustu věcí poc hybného charakteru a vyřadila jsem hromadu knih. Takže teď mám spoustu volnýho místa, kam nemám co dát, protože po tomto zásahu mám něják málo věcí. Ale, zase na druhou stranu, stálo to za to. Protože je teď všechno přehlednější.
Během uklízení jsem našla takovou pěknou krabičku, ale měla škaredej potisk. Vzpoměla jsem si, že mám černou mramorovou tapetu, tak jsem ji našla a pak, až jsem měla všechno uklizený, jsem si sedla ke stolu a začala lepit. Zpočátku se mi ta tapeta motala naprosto všude, ale nakonec jsem se s tím poprala docela dobře a mám mramorovou krabičku. Zbyl mi ale takový divný kus, tak jsem si řekla, že bych s ním taky ještě něco mohla udělat. A vzpoměla jsem si na takový sešitek, v pevných deskách, který byl ale v docela zuboženém stavu. Tak jsme ho našla, což naštěstí nebyl žádný problém, protože v něm je rozepsaná povídka a takový věci já si hlídám.
Tak jsem tedy milý deníček vyndala a také jsem si vzala dva stejně zelené papíry. Poté jsem z deníčku z prostředka vyndala všechny listy. Přiznám se, že docela drastickým způsobem. Ale účel to splnilo. Potom jsem deníček oblepila tapetou. Dala jsem vazbu bokem a vzala si stránky. Odtrhla jsem ty popsané a dala je bokem s tím, že je budu muset přepsat. Vzala jsem si zelené papíry a nalepila je z každého konce stránek. A potom jsem to celý vlepila zpět do vazby. Na lepení jsem použila tekuté lepidlo UHU, protože už mám vyzkoušený, že drží vždy a za všech okolností.
No, a pak jsem se nudila, tak jsem našla ještě jeden deníček a oblepila jsem ho taky. Tentokrát trochu jinak, protože měl kroužkovou vazbu. Tak to nešlo tím stylem vykuchání, ale taky dobře, nemusí se všechno dělat furt tím stejným způsobem. :D Jsem se svojí dnešní prací navýsost spokojená a doufám, že už nikdy nebudu mít nahromaděných tolik zbytečností, aby to zabralo celý koš a ještě tři další tašky. Protože to byl docela horor to všechno uklízet. :)
A to je dnes ode mě vše a jdu dělat něco dalšího. Nevím, co to bude, ale nebojte, já něco vymyslím. :D
