ZVÍŘÁTKA

Papoušek potřebuje: vhodnou klec, tak velká bidélka aby je neobjal, misky na krmivo, napáječku nebo misku s vodou (těžkou aby se nepřevrhla), případně hračky.

    Klec by měla být umístěna stále na stejném, pokud možno klidném místě. Nedáváme ji na temné místo ani k oknu, kde několik hodin denně dopadávají přímé sluneční paprsky, na topení nebo do průvanu. Doporučuje se umístění ve výšce asi 1,5 m od podlahy. Papoušek se tak bude cítit bezpečně. Teplota v kleci by neměla klesnout pod 10°C. Nižší teplota papouškům škodí, stejně jako horko a velké teplotní výkyvy.

Je lepší mít dva papoušky než jen jednoho. Protože papoušci mají rádi společnost, v přírodě jsou jen málokdy sami. Člověk nikdy nemůže papouškovi plně nahradit partnera, ani tehdy, když je často doma a věnuje mu hodně času.

Oba papoušci by měli být stejného druhu, protože každý druh má své zvláštnosti a ne všechny druhy se dobře snáší. Pokud nechcete mláďata, kupte dva papoušky stejného pohlaví, abyste jim nemuseli stále odebírat vajíčka. Doporučuje se koupit dva samce, protože se většinou lépe snáší a mají menší potřebu okusovat dřevo (tedy i nábytek) než samice.

Jak se o papouška starat

Klec a okolí klece je třeba pravidelně čistit – pokud máte jednoho papouška, aspoň jednou za týden, pokud jich máte víc, podle potřeby i víckrát za týden. Vodu je třeba denně vyměnit a doplňovat krmivo.

Broušení drápů. V přírodě se drápy obrušují, když papoušek sedí a chodí na hrubé kůře stromu, a tak zůstanou krátké. Pokud však papoušek sedí jen v kleci na hladkých bidlech, můžou mu narůstat tak dlouhé drápy, že mu budou překážet. Potom je třeba s tím něco udělat. Doporučuji proto vyměnit aspoň některé bidla v kleci za nehlazené větvičky stromů, resp. ovinout bidla pískovanou lepenkou nebo jemným smirkovým papírem. Je to pro papouška mnohem příjemnější, než když ho chytíte do ruky a ostříháte mu drápy.

 Jak papouška ochočit

Nově získanému papouškovi trvá nějakou dobu, než si zvykne na svého majitele a nové prostředí, na začátku bude plachý a nedůvěřivý. Proto ho musíme ponechat alespoň týden v klidu a svou přítomností ho nevyrušujeme. Později mu věnujeme víc pozornosti, aby si zvykal na naši společnost. Když si na svého majitele zvykne, můžeme ho naučit brát pamlsky z ruky. Nejprve je podáváme přes pletivo, později otevřenými dvířky. Současně na papouška hodně mluvíme, což ho uklidňuje i přivábí. Klidný a důvěřivý papoušek se časem pak naučí z bidla přecházet na náš prst a ruku. 
 

Někteří papoušci se naučí pískat a dokážou zapískat i celé písně, jiní napodobují hlas zvířat, různé zvuky, pláčou, smějí se, kašlou apod. Naučí se mluvit nejen slova, ale i krátké věty. Zvláště nadaní papoušci znají až 200 slov. Papoušek přitom samozřejmě nerozlišuje, co se má učit a co pro něho není vhodné, proto nesmí slyšet ta slova, která nechceme, aby opakoval. Nejprve se naučí jedno slovo, které mu stále opakujeme. Když ho opakuje, učíme ho další slova.

Snaha získat důvěru papouška a naučit ho mluvit vyžaduje mnoho času a trpělivosti. Neklidem a násilím se nikdy úspěchu nedocílí, naopak se vše zhorší. U některých jedinců to trvá nejen měsíce, ale i dlouhé roky, jiní se to nenaučí nikdy. V žádném případě však nemůžeme dávat vinu samotnému papouškovi, ale především jeho majiteli, který neměl dostatek trpělivosti nebo mu nevěnoval dost času.

 Vlohu k opakování řeči mají jen někteří papoušci, jsou to například andulka vlnkovaná, amazoňan běločelý, amazoňan haitský, amazoňan kubánský, amazoňan modrobradý, amazoňan modročelý, amazoňan nádherný, amazoňan oranžovokřídlý, amazoňan tukumana, amazoňan žlutohlavý, lori mnohobarvý, kakadu inka, kakadu molucký, kakadu žlutolící, kakadu žlutočečelatý, papoušek senegalský, papoušek žako. zdroj:www.papousek.wbs.cz