sloughi 2.část
SLUGA V AMERICE
Timothy A.Anderson a Ermine Moreau-Sipiere
Publikováno v anglickém, francouzském & německém "Sloughi International", vydáno v prosinci 1994, upravili I.& E.Schritt, Německo.
Před rokem 1989 příběh slug v Americe prakticky vůbec nebyl příběhem chovu plemene. Je pravdou, že ve Spojených Státech bylo mnoho jednotlivých slug vlastněno, milováno a chováno. Bohužel neexistovalo oficiální uznání slug jako zvláštního, individuálního chovu a jen několik jedinců mělo dostatek vytrvalosti a síly podporovat plemeno po dobu nezbytnou k jeho uznání a kontinuitě. To již dnes neplatí, ale o tom později.
K uvedené situaci vedlo několik okolností. V anglické literatuře o psech je sluga (pokud je vůbec zmíněna) obvykle považována za sub-plemeno saluk, tedy za varietu krátkosrsté saluki. Pro podporu tohoto stanoviska byl uváděn stejný arabský kmen jmen obou plemen. Jako důsledek byl vysloven argument, že jestliže původní arabští chovatelé nerozlišovali linguisticky oba druhy, pak neexistuje jediný důvod pro evropské a americké odborníky, aby znávali dva separátní chovy. Toto hledisko však ignoruje následující fakty:
Saluka a sluga jsou arabská označení typu psa a ne plemene. Jinými slovy, je to označení podobné označení "sighthound" v angličtině. Sluga je uznávána jako zvláštní plemeno přinejmenším v arabsky mluvících zemích severní Afriky (Alžírsko, Maroko, Tunisko) a v Evropě. Také není pravdou, že rozdíly mezi oběma plemeny jsou omezeny na zbarvení srsti a texturu.
Vědecký výzkum genetických rozdílů mezi různými chrty jako afgány, barzoji, salukami, slugami a azavaky prokázal specifické genetické profily pro každé plemeno. Například slugy a azavaci jsou jedinými loveckými psy majícími o jednu alelu navíc na GPI genovém loku.
Abychom dále zkomplikovali situaci, musíme poznamenat, že existuje důkaz, že někteří chovatelé saluk ve Spojených Státech použili v chovu slugy.
K neznámému statutu slugy přispívá dále i fakt, že je dokonce velmi špatně známa v kruzích amerických chovatelů loveckých psů. Tito lidé poskytují základní podporu všem druhům znamenitých loveckých plemen. Organizují nekonečné závody, dostihy a polní lovy, které jsou nejlepší příležitostí pro mnohé diváky seznámit se s individualitou, krásou a zvláštním půvabem plemene jako jsou slugy. Provozují kluby, které udržují plemena a usilují o uznání chovných plemen organizací American Kennel Club (AKC), která je naprosto dominantní pro podporu chovu a registraci čistokrevných psů ve Spojených Státech.
To nás nyní přivádí k úloze AKC uznání pro dosud neudělený statut slug. AKC je organizace složená z členských klubů pro jednotlivá plemena. Aby se dosáhlo uznání AKC, je nutné, aby klub ve své činnosti dosahoval jisté úrovně aktivity. Například klub by měl mít kolem sta členů a měl by předvést některé ze svých psů AKC komisařům.
Jednotlivé kluby chovatelů sdružují majitele daného plemen. Bez majitelů, kteří by se angažovali v aktivitách klubu se nedá dosáhnout uznání AKC. Jistá tolerance je projevována v případě vzácných plemen s cílem podpořit vzrůst zájmu o tato plemena až do stádia jejich plného uznání. Avšak v současnosti existuje více než 200 vzácných chovů, které dosud nebyly uznány AKC. Mezi ně patří i sluga, jejíž uznání by mohlo být brzo obdrženo, pokud bude vyžadováno a odhlasováno členy klubu slug (Sloughi Club members).
Díky úsilí několika obětavých chovatelů počet slug ve Spojených státech vzrůstá. Byla ustavena American Sloughi Association, Inc. (ASLA). Její vytvoření bylo široce publikováno. Klub poskytuje prostředky pro zájemce z řad chovatelů slug s cílem jim pomoci v kultivaci a rozšiřování chovu slug ve spojených státech. Členové klubu si však uvědomují, že slugy se nesmí stát plemenem, které svou popularitou zahubí samo sebe. Mezinárodní zkušenosti ukazují, že taková popularita je však vysoce nepravděpodobná. Jeden z autorů tohoto článku po několik let inzeroval slugy ve dvou vedoucích nezávislých amerických časopisech o psech. To poskytlo centrální zdroj informací o dostupnosti slug pro každého, kdo zná nebo se zajímá o slugy. Tato inzerce také poskytovala nezávislý kontakt na American Sloughi Association.
Slugy ve Spojených státech nevykazují odlišné rysy od chovů v Evropě a Severní Africe. Tvar těla, osobnost a zbarvení srsti jsou stejné. American Sloughi Association přijala standard chovu stanovený FCI (Federation Cynologique Internationale), a chov ve spojených státech bude udržován ve smyslu tohoto standardu.
Chovatelé slug ve Spojených státech dbají velmi pečlivě na to, aby byl zachován vysoký stupeň variability, i když celkový počet jedinců v zemi je nízký. American Sloughi Association vytvořila etický kód k ochraně chovu, jeho vnitřnímu zdraví, síle a osvobození od genetických problémů, které se vyvinuly v ostatních plemenech. Toto půvabné plemeno zůstane silné a velmi odolné. American sloughi Association bude usilovat o zachování jeho vitality, schopností a nezávislosti, které umožnily přežití slug v zemi jejich původu. Chovný materiál byl přivezen z Evropy a Severní Afriky. Naštěstí nevyžadují Spojené státy u dovezených psů dlouhou karanténu. To je zvláště blahodárné proto, že chovatelé, kteří usilují o rozšíření genové banky chovu jsou tak osvobozeni od finančního břemene, spojeného s poplatky za karanténní dobu. Žádný z chovatelů nemá zisk z těchto obdivuhodných zvířat, takže dodatečné náklady by byly bez užitku. Chovatelé ovšem velmi dbají o zdraví a kvalitu dováženého materiálu.
Jestliže jsou slugy tak neznámé, proč by náš oblíbený pes chtěl žít v Americe? Zaprvé ti, kteří jsou tak šťastní, že vlastní slugy, je velmi oceňují a poskytují jim pohodlné domovy - a my všichni dobře víme, jak důležité je pro slugu pohodlí. Dále existuje prostor pro oblíbenou aktivitu slugy, běh. Velké části Ameriky mají rozsáhlé oblasti, kde je možné nechat psa volně běhat bez vodítka. Ohrady mohou, ale nemusí být na místě, protože sluga se vždy vrátí k pánovi i po dlouhém, vzrušujícím běhu, například za jelenem. Samozřejmě že vlastníci slug nepodporují tuto aktivitu, ale sluga nemůže odolat při pohledu na běžícího jelena. Nicméně, jakkoliv je touha slugy nezvládnutelná, její návrat k ustaranému majiteli je jistý.
Navíc, vedle volných plání a hor nabízí americké pobřeží pláže, kde se mohou slugy volně proběhnout. To je pro ně nezapomenutelný zážitek: pevný vlhký písek a volný suchý písek jsou nepochybně ideálním prostředím pro běh. Písek poletuje vzduchem zatímco současně poskytuje dokonalou podložku pro dlouhé, silné nohy. "Potěšení" slugy je zřejmé. Voda sice představuje jistý problém, ale tomu se obvykle tento vody se bojící pes lehce vyhne. Jestliže se však nešťastnou náhodou běžící sluga dostane do vody, je to její problém (sluga zapomene na tuto událost stejně téměř ihned poté co se stala) a ne majitele. Velmi krátká srst slugy uschne v několika minutách a přilepený písek může být snadno vykartáčován.
Závody chrtů se stávají ve Spojených státech stále populárnější. Závody na dráze, které jsou charakteristické pro kluby chovatelů v Německu, jsou téměř výlučně doménou profesionálního závodění, se kterým chovatelé a majitelé slug v Americe nechtějí mít nic společného. Běhy na závodištích (fiat field coursing) také existují v Americe a jsou obvykle provozovány mnoha členy klubů, kteří se současně věnují běhům za návnadou (lure coursing). Oba typy závodění požívají podobné vybavení, které se obvykle skládá z návnady (obvykle bílé plastikové tašky) tažené lankem na kladkách rozmístěných podél pole, Zařízení je přenosné a snadno se demontuje po každém závodu a je podobné zařízením používaným jinde. Jednotlivé kluby organizují a sponzorují tyto akce. Výkon psů v bězích za návnadou (lure-coursing) se posuzuje například na základě schopnosti sledovat návnadu, nezasahovat do běhu ostatních psů, nezkracovat si dráhu a ne na základě rychlosti. Na druhé straně je tento parametr rozhodující v rychlostních závodech (racing events), kde je navíc možnost zkrácení dráhy zamezena dočasnými překážkami. Organizované lovy ve volné přírodě (open-field coursing) jsou ve
spojených státech také možné. Tento běh je za živou zvěří, jako jsou divocí králíci, což jsou výborní soupeři, i pro ty nejrychlejší honiče.
Běhy a závody nabízejí majitelům slug ideální příležitost jek přispět k rozšíření povědomí o zvláštním půvabu a charakteru tohoto plemene. Jeden z autorů tohoto článku se nedávno pokusil využít k tomuto cíli období běhů za návnadou (není zapotřebí povolení AKC nebo jiné organizace k účasti na této akci). Výsledky této snahy byly humorně smíšené. Mnozí majitelé slug projevili velký zájem, což umožnilo poskytnout informace o chovatelích a možnostech získat slugu. Na druhé straně, bílé plastikové vaky použité jako návnady nevyvolaly u zúčastněných slug žádný velký zájem. Pohyb návnady je zajímavý, ale na rozdíl od ostatních honičů, když se návnada zastaví na konci dráhy, sluga se od ní elegantně odvrátí místo toho, aby ji napadla. To pouze překvapuje majitele, ale ne slugu.
Mimořádná pozornost, kterou sluga vyvolává v ulicích amerických měst není jistě překvapivá pro jejích pyšného majitele. Její krása, melancholické oči, přirozená štíhlost, barva, hedvábná srst a elegance pohybu vedou k poznámkám či dotazům téměř od každého kolemjdoucího. Zdá se, že většinu z nich těší pohledět a zeptat se na psa, který pro ně, alespoň zprvu, nezapadá do jejich životního stylu. Zdá se však, že jen velmi málo z nich projeví někdy zájem o možnost mít tohoto psa. Samozřejmě, tito lidé dostanou podrobnější informaci o tomto plemenu od pyšného majitele. Konečně, to může být jedna z nejlepších cest, jak vyvolat zájem o slugy ve spojených státech. Jinou je nepochybně možnost představit slugy na výstavách psů, pořádaných mnoha kluby vzácných plemen (Rare Breed Clubs) v Americe. Je zajímavé, že vzhled slugy působí proti tomu, aby se stala "módním plemenem" a podporuje její přijetí pouze menší skupinou majitelů, které zajímá zvláštní charakter tohoto plemene.
Závěrem lze říci, že sluga je široké veřejnosti ve Spojených státech málo známa a pravděpodobně bude i nadále. Američtí chovatelé a majitelé slug však doufají, že dojde k hlubšímu zájmu a znalostem v menší skupině zájemců, jejichž počet se bude postupně zvyšovat. To pomůže mezinárodnímu zachování plemene a také jeho ochránění před škodami, které by mohly nastat
rychlým zvýšením jejich popularity.
rychlým zvýšením jejich popularity.
Poskytla k uveřejnění Lucie Srpová; překlad (tak jako I.části) Jiří Hetflejš.