18. 2. 2014
Evangelium 7. neděle v mezidobí je ještě pořád pokračováním Ježíšovy řeči na hoře, která se začala blahoslavenstvími. Celou tuto velkou Ježíšovu řeč pak evangelista Matouš končí slovy, která však v nedělní liturgii nezazní: „Ježíš skončil tyto řeči, žasly zástupy nad jeho učením. Učil je totiž jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich učitelé Zákona“ (Mt 7,28-29). Od tohoto prvotního úžasu ale mnozí z nich postupně dospěli k víře, takže se z anonymních posluchačů stali učedníky a nakonec i svědky. I pro nás může být úžas nad Ježíšovým učením dobrým východiskem k tomu, abychom nově porozuměli jeho slovům.
Ježíš řekl svým učedníkům: "Slyšeli jste, že bylo řečeno:
'Oko za oko a zub za zub'. Ale já vám říkám: Neodporujte zlému."
Mt 5, 38-48
Riziko justičného omylu
Najzávažnejším argumentom proti trestu smrti je hrozba popravy nevinnej osoby. Aj J. S. Trojan hovorí: „radšej chcem žiť s nepotrestanými zločincami, ako s vedomím, že som ako člen spoločnosti zodpovedný za smrť nevinne popravených.“
Žiaden systém trestnej justície nie je bezchybný. Nové dôkazné prostriedky, využívajúce pri násilnej kriminalite analýzu DNA, riziko justičného omylu minimalizujú. Rigorózny procesný postup, obligatórne preskúmavanie rozsudkov smrti najvyšším súdom spolu s novými dôkaznými prostriedkami dostávajú možnosť popravy nevinnej osoby v demokratickom právnom štáte skôr do roviny teoretickej.
Všimnime si teraz, ako k tomu pristupuje typický kresťan, ktorého najvýrečnejším reprezentantom je pre mňa brilantný taliansky spisovateľ, konvertita na kresťanskú vieru, Giovanni Papini: Ale Ježiš rozkazuje milovať ľudí, milovať ich všetkých, milovať aj tých, čo nás nenávidia. Kto nezachováva tento príkaz, nemôže sa nazvať kresťanom. Čo je aj pripravený na smrť, keď nemiluje toho, kto ho zabíja, nemá práva nazvať sa kresťanom. Nenávisť k sebe samým a láska k nepriateľom je začiatok a koniec kresťanstva ... Ľudia sa nebudú môcť znovu zrodiť v šťastí pokoja, dokiaľ nebudú milovať aj tých, ktorí ich urážajú. Milovať nepriateľa je jediná cesta k tomu, aby na zemi nezostal ani jeden nepriateľ. (GP, str. 97)
7.
neděle v mezidobí
EVANGELIUM
Mt 5, 38-48
Milujte své nepřátele.
Ježíš řekl svým učedníkům: "Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Oko za oko a zub za zub'. Ale já vám říkám: Neodporujte zlému. Spíše naopak: Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i druhou; a tomu, kdo se chce s tebou soudit a vzít tvé šaty, ( tomu ) nech i plášť; a když tě někdo nutí, abys ho doprovázel jednu míli, jdi s ním dvě. Tomu, kdo tě prosí, dej, a od toho, kdo si chce od tebe vypůjčit, se neodvracej. Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Miluj svého bližního' a měj v nenávisti svého nepřítele. Ale já vám říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. Tak budete syny svého nebeského Otce, neboť on dává vycházet svému slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým. Jestliže tedy milujete ty, kdo milují vás, jakou budete mít odměnu? Copak to nedělají i celníci? A jestliže pozdravujete své bratry, co tím děláte zvláštního? Copak to nedělají i pohané? Vy však buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec."
Trest smrti z etického pohledu
Jindřich Šrajer
Dnes je ve většině civilizovaných zemí trest smrti zrušen (u nás od roku 1990) anebo neaplikován a to proto, že už není nahlížen jako morální legitimní prostředek udílení trestů, protože není ani účinnou cestou, ani jedinou možností jak chránit právo. Přesto nadále v mnoha zemích existuje. Stále znovu a znovu, a to i tváří v tvář jednotlivým případům, vyvstává diskuse, zda trest smrti ano či ne. Jinými slovy, zda je státní autorita oprávněna, resp. povinna vynášet tresty smrti?
Když už je nebezpečný člověk uvězněn a nehrozí od něho žádné reálné nebezpečí, připadá mi zbytečné ho zabíjet. Nemyslím si, že by smrt byla cestou Boží milosti, která má s člověkem trpělivost. O co víc bychom měli mít trpělivost mezi sebou, jestliže jsme všichni stejnými hříšníky. Druhou věcí, se která mi brání být příznivcem trestu smrti. Tuto věc jsem si uvědomil při sledování filmu Život Davida Galea. V tomto filmu vystupuje profesor filozofie, který bojuje proti trestu smrti. Zajde dokonce tak daleko, že zinscenuje svůj vlastní trestný čin, za který je pak odsouzen a zabit. Po zveřejnění videa, které dokazuje jeho nevinu je pravděpodobné, že bude absolutní trest zrušen. Co jsem si odnesl z toho filmu nebyla známá možnost justičního omylu, která je samozřejmě také problémem. Myslím, že přestože byl snímek fiktivní, dobře poukázal na skutečnost, že soudní proces je manipulovatelný. Soudy nejsou neomylné, a vzhledem k všeobecnému povědomí o vyšetřovacích postupech není zas tak těžké těmto postupům vyjít naproti a využít je ve vlastní prospěch. Přes všechna morální a etická dilemata musím na závěr říci ne trestu smrti.
I když sankce trestu smrti doprovází lidstvo ve všech jeho dobách, nelze říct, že byla a je vždy viděna její oprávněnost.V současnosti je tato otázka vnímána velmi citlivě. Při pohledu na argumenty pro a proti se dá jen těžko říct jednoznačné ano či ne. Přesto se zdá, že postupem doby získávají na síle a váze stále víc argumenty proti trestu smrti a to i s ohledem na kulturně historický a politicko hospodářský vývoj. Nikdo nemá právo disponovat se životem druhého, který je nedisponovatelný. Nikdo vzhledem k životu není výš než druhý. Trest smrti de facto znamená eliminaci času a prostoru k polepšení a obrácení odsouzeného a toto právo přísluší přece jen Bohu.
Skutečně závažná je rovněž možnost nenapravitelného justičního omylu a využití trestu smrti jako možného nástroje k eliminaci rasově, nábožensky a politicky nepohodlných jedinců. Dosavadní zkušenost sice ukázala, že zatím není ani reálné a ani snad oprávněné (vzhledem ke konkrétním okolnostem a společenské úrovni v některých zemích), chtít vyžadovat jednotnou praxi u všech národů. Nic však nebrání tomu podporovat náležitá opatření v oblasti práva (např. proti justičním omylům), burcovat veřejné mínění a podnikat patřičné kroky na poli mezinárodní politiky (např. proti zneužívání institutu trestu smrti k upevňování totalitní moci) a zároveň tím a nejenom tím podporovat vývoj směřující k praktické neoprávněnosti a zbytečnosti užívání tohoto trestu.
