Temná minulost
"Á pět šest sedm osm!" odpočítal Jay a my začali tančit naši choreograffi.Nebylo to snadné sladit se jako jeden ale už se pár měsíců známe a stali se z nás fajn kámoši.V zrcadlech jsme na sebe koukali abychom viděli kdy se
3 minuty
5 minut
7 minut
10 minut
20 minut
"Kde jen může být?Zrovna dnes není moc velký provoz." Richie se na mě bezradně podíval."Já to taky nechápu."znovu jsme se zabrali do hovoru a po dalších deseti minutách přijel ne to není vhodné slovo se přiřítil Jimmy.Vedle něj seděl i Robie který je povolán do služby jen když máme hodně fanoušků na autogramiádě a je třeba každé ruky."Fofrem si nastupte do auta!" zakřičel otevřel nám dveře od dodávky a nervózně se rozhlíel.Ostatní lidi na nás koukali trochu vyděšeně.V autě seděl roztřesený Mikel.Já a Richie jsme fofrem vlezli dovnitř a Jimmy na to šlápl."Mikel co je?" ptal se stejně zmatený Richie."Kluci ... já .. šel jsem do obchodu taky." začal a napil se."Bylo to v pohodě ale potom jsem si všiml že na mě čučí nějací tři chlápci v černejch oblecích. Nechal jsem to být a vklidu nakoupil.Jenže oni... čekali na mě před obchodem." chvíli se odmlčel a mě se to přestávalo líbit."šel jsem dál jakoby nic ale najednou si kolem mě stoupli.Ten vysoký na mě promluvil:Mikel z Us5?" já kývl a najednou vytáhl kapesní nůž a chtěl mi ho naprat do boku.Já ale rychle uhl a nůž schytal ten druhý.A od něj se potom ozval výstřel.Měl v kapse zbraň a jak ho ten druhý bodl asi zmáčkl spoušť.Já na nic nečekal a fofrem od tamtud zmizel.Díkdy bohu za mnou neběželi."potom se odmlčel a znovu napil.My s Richiem jsme absolutně nechápali. "Proč po nás někdo jde?Nikomu jsme nic neudělali." řekl jsem Jayovi o půl hodiny později ve vile.Zbytek našich bodyquardů prověřil okolní domy a na zahradu vypustil služebního psa."To nemám ponětí.Ale jisté je že na koncertě si budeme muset dávat opravdu pozor.To není jen tak nějaká legrace." Musím uznat že to zmrazilo i Izzyho který jindy opravdu energií jen zářil.Do večera z nás nikdo moc nemluvil a všichni jsme tak nějak poslouchali Simpsnovi.Alespoň nás trochu rozesmáli a my se trochu uvolnili.Napětí bylo jinak opravdu děsivé.Izzy si ale spravil náladu čokoládou.Mikel zase pro změnu začal uklízet a Richie šel do sprchy.Já se nakonec přidal k Mikelovi.Parádně jsme spolu pokecali a já se ho snažil uklidnit.Jenže o chvíli později bylo slyšet z obýváku rozčilený hlas Jaye."Tak hele je mi jedno kdo jste ale nás těmihle trapnými pokusy zničit tuhle skupinu nevyděsíte!" přitom zlostně mával rukama.Ochranka si hned pustila odposlech mobilu a my přiběhli k nim."Nezáleží mi na tom zničit skupinu ale zničit vás..." potom se začal ten hlas příšerně krutě smát. Musím uznat že strach jsme měli všichni. Jay to položil a unaveně si sedl na gauč.
„Hej začíná tu být dost lidí.“ Poznamenal jsem a podíval se přes oponu jak se do budovy hrnulo spoustu nadšených fanynek.“Richie neboj se.“ Chris mě přátelsky chytl za rameno.Dodalo mi to alespoň trochu důvěry.“ „Chris má pravdu Richie.Ochranka každou z nich přísně kontroluje a nepouští je sem ani s plyšáky.“ Jay nervózně přecházel po šatně.Izzy s Mikelem dolaďovali své taneční kousky jako salto a podobně takže ani neměli čas nějak se rozptylovat.Pár minut před osmou hodinou už jsme se trochu uklidnili a spíš nás zasáhla vlna stresu abychom něco nezkazili. A bylo to tu.Kluci a já jsem nadšeně vyšli.Nechtěli jsme dát znát náš strach a těšili jsme se na naše fanynky.“Hodně štěstí kluci.Užívejme si to.“ Dodal nám Izzy sebevědomí.“Přivítejte prosím úžasný boyband US5!“ fanynky začali totálně šílet a my vyběhli do světla reflektorů. Chytali jsme je za ruce a ony si s námi přátelsky plácli.“Ahoj Ameriko!Zdravím vás za US5! Jsme opravdu moc rádi že nás tolik podporujete a moc si toho vážíme! Proto jsme pro vás taky uspořádali tenhle koncert. Takže užívejte si ho!“ Jay měl skvělý výstup.A potom už jsme si stoupli na místa.Začala hrát Maria. A všechny vlna stresu byla pryč.Dívat se do rozzářených očí fanynek je opravdu skvělý pocit. Zazpívali jsme ještě několik písni.A potom začala In the club.Brzy to mělo jít do finále.Snažil jsem se zpívat jak nejlépe to šlo a předvedl co se ode mě žádalo.Když začal zpívat Chris otočil jsem se podle choreografie trochu na bok a spatřil muže v kapuci.Vytáhl zbraň a začal střílet.Kdyby se Chris neskrčil koupil by to přímo do srdce.Okamžitě propukla panika.Do střelce vrážely dívky ze všech stran.V našem sluchátku se ozval Jimmy.“Kluci k zemi!Až padne dým okamžitě pryč!“ My hned poslechli a báli se jeden o druhého.Pořád jsem nás počítal a mě strach že někoho zraní.Jen co padl dým jsme si zakryl rukou nos a pusu a chytil za paži Chrise který přidržoval Jaye.Jay měl chudák ošklivý kašel ale v pořádku jsem vyběhli ke dveřím.Tam už byli naši bodyguardi. Izzy a Mikel šli hned za námi.byl jsem opravdu moc rád.V naší šatně jsme se zdrželi jen chvilku pak nás hned ochranka nutila nastoupit.Jeli jsme zpátky do vily.Nikdy z nás cestou nemluvil ale v předu byla televize a v ní jak jinak než reportáž o našem koncertě.“Právě jsme na místě dnešního koncertu boybandu US5.Došlo zde k útoku na členy skupiny.Zatím nikdo neví co nebo proč se stalo.“ Já naštvaně vypnul televizi a kluci vypadala o něco víc v klidu když ticho.U vily stálo několik policejních aut a limuzína.My se nechápavě dívali po sobě.Rychle jsme museli přeběhnout do domu ochranka nás kryla jako štíty.Vběhli jsme do obývacího pokoje a uviděli … Loua a policajty.A potom ještě nějaké chlápky v oblecích.“Loui!Co tu děláš?“ zeptal se Jay ohromeně.“Jen co jsem se to dozvěděl volal jsem policii a FBI.Nemůžu vás ohrožovat.Proto bude nejlepší na nějaký čas se ukrýt a nechat vás pod falešnými jmény.Samozřejmě vše zaplatím i uhradím.Nemůžu zaručit že se vám nic nestane když odejdete ze skupiny a vrátíte se k rodině. Proto bude nejlepší počkat tak rok dokud se vše neuklidní.“ Policie odešla a ti chlápci určitě FBI tam zůstali.Nikdo z nás nechápal absolutně co budeme a kde budeme dělat.Potom nám vše vysvětlil Daren Mouchi vyrhní z FBI.“Kluci je to přání vašeho šéfa a já budu mít za úkol vás chránit.Dostanete falešná jména a budete žít jako normální středoškoláci.“ „A kde proboha?“ ozval za Izzy.Vystrašeně, u něj tohle bych nikdy nečekal.“Švédsko.Nikdo vás tam nezná a mluví se tam hodně anglicky.Vše vám zařídíme a vysvětlíme.Pojeďme odtud.“ A takhle to všechno začalo…