ÚVOD k mé knize
Jsou v lidském životě chvíle radostné i bolestné právě tak, jako se střídá zima s létem. A jak už to i v přírodě bývá, některý rok je zima mírnější a léto příjemné, jindy přesně naopak a někdy úplně jinak. Tak i u člověka se životní cykly střídají v nepředvidatelných periodách. Všichni víme, co bylo, ale nikdo z nás neví, co bude. Máme jen jedinou jistotu. Právě tak, jak má život každého z nás počátek, tedy den zrození, stejně dříve nebo později s jistotou musíme očekávat konec, tedy smrt. Mezi těmito dvěma body jsou dny pomyslné jistoty, která se mnohdy ukáže jako naprosto nejistá. Jeden den máme vše, co si obyčejný člověk může přát a náhle jako by přes noc se staneme prázdnými nádobami, lidmi zlomenými a bez jasnějšího smyslu bytí. V přírodě víme, že i po sebe víc tuhé zimě musí přijít oteplení. Přijdou ale po špatných dnech dny dobré? Když prožíváme těžké období beznaděje, zdá se nám, jako by bylo bláznovstvím očekávat, že led roztaje a nad našimi hlavami opět vyjde hřejivé slunce. Buďme si všichni, kdo v životě prožíváme jakákoliv úskalí, jisti, že špatné dny musí dříve či později pominout. Ve chvílích nejtěžších se nám to může jevit jako nemožné, ale čas je náš nejlepší přítel, který dokáže až zázračně hojit.
Možná si někteří z vás vzpomenou na moto našeho prvního polistopadového prezidenta Václava Havla. ´´PRAVDA A LÁSKA MUSÍ ZVÍTĚZIT NAD LŽÍ A NENÁVISTÍ.´´ Byl jsem v prvních polistopadových letech nadšeným příznivcem těchto až idilických slov, která zněla jako líbezná hudba po létech útisku, lži a nenávisti. Když se začala skutečnost pod tíhou faktů vybarvovat v nelibých odstínech, přestal jsem věřit, že by snad někdy bylo možné v našich časech dojít kýženého naplnění líbivých slov. Myslel jsem si však, že když se nenaplní moto ve společnosti, naplním jej alespoň ve svém osobním životě. Opak se stal časem skutečností. Abych jen nastínil, o čem vlastně kniha bude, pak tedy mohu snad předem prozradit, že bude především a hlavně o spoustě lásky a velké nenávisti, ale také o lži a pravdě. Jako malou ukázku si dovolím uvést kratičký úryvek z knihy:
´´Sedím na plastové židli v jedné ze dvou kanceláří místní policejní stanice, na rukou mám pouta jako zločinec a čekám, co bude dál. Kolem mě procházejí policisté k telefonům a vysílačce. Stále někdo volá, položí jeden telefon a už zvoní druhý nebo také někdy oba zároveň. Mezi tím chodí také za mnou a vyptávají se na různé maličkosti. Přichází i jakýsi velitel směny. Znám jej, častokrát jsme se potkávali na ulici v Juan Doliu a zdravili jsme se. Ptá se:´´Odkud jsi a jak se jmenuješ?´´ Nejedná se o výslech spíše přátelskou konverzaci. Odpovídám jen krátce:´´Jsem Pedro a jsem z České republiky´´, moje jméno v češtině totiž většinou vyslovují s velkými obtížemi.´´Aha, Československo, Jugoslávie a co perestrojka?´´...................................................
Po chvíli mlčení se na něj obracím a říkám mu:´´Moje dcera mě má ale ráda.´´ Přísně se na mě podívá, vypne hruď, chvíli také mlčí a říká:´´ Já vím, tvoje dcera tě má ráda, ale manželka, ta tě nenávidí,´´ a na znamení důraznosti zkříží ruce.
Tolik tedy z úryvku. Jakkoliv jsem v minulosti byl zklamán z nenaplnitelnosti onoho mota, dnes po prožití velmi těžkého období, jehož šťastný konec je v nedohlednu, jsem si více než jist, že pravda a láska jednou musí zvítězit nad lží a nenávistí, protože jinak by náš život nebyl ničím jiným než tragikomickým omylem. Dovolím si mírně parafrázovat slova jedné kapitoly z Knihy knih:´´ O všem jsem uvažoval a ve všem jsem zjistil, že spravedliví i moudří jsou v rukou jiných. Člověk neví, co milovat a co nenávidět, cíl všeho je před ním. Všechno je u všech stejné, stejný uděl má spravedlivý i svévolný, dobrý i zlý. Všechno, co máš vykonat, konej podle svých sil. Kdo příliš dá na vítr, nebude sít, kdo hledí na mraky, nebude sklízet. Závěr všeho, co jsi slyšel: Veškeré dílo bude postaveno před soud, i vše co je utajeno, ať dobré či zlé.
A v těchto slovech je moje jistota naplnění spravedlnosti. Milý a dobrý čtenáři těchto řádků, mysli si sám co chceš, ale taková je moje neochvějná naděje, naděje na lásku a pravdu. Nyní se ale začti do příběhu, který jsem se snažil napsat co nejvíce podle skutečnosti. Všechny události jsou pravdivé, jména však jsou změněna. Možná někdo pocítí jako by svůj příběh a řádky povzbuzení se stanou i jeho nadějí. Čím bych byl ale nejvíce potěšen, aby ti, kteří jsou na počátku podobné cesty, byli tímto příběhem poučeni a nenechali dojít věci až k nenávistnému naplnění, kde není vítězů , pouze a jen poražených a kde nejvíce trpí ti, kteří vůbec za nic nemohou, za které ve svém důsledku rozhodují úplně cizí lidé, a to jsou děti. Těmto lidem je jejich osud zcela lhostejný, protože oni jsou jen v zaměstnání a ať udělají to či ono, nenesou pražádnou zodpovědnost. Nenechte se mýlit. Děti s tísto osudem dostávají místo chleba kámen a místo lásky jed. Jsme příkladem našim dětem a pokládáme základní kámen, na kterém budou stavět. Jakou stavbu životního příběhu budou schopni postavit, to ovlivňuje již nyní každý z nás ve své rodině. Nastavme si všichni zrcadlo a hledejme pravdu a lásku už nyní.
Komentáře
Přehled komentářů
S politováním všem známým a spolužákům Moniky oznamuji,že ač nerad, tuto diskusi ukončuji, neboť poslední příspěvky jsem musel pro jejich vulgaritu odstranit. Stávající slušně napsané jsem ponechal, neboť myslím, že příznačně odrážejí , jak je člověk v dnešní společnosti snadno manipulovatelný.No když to přeci řekla naše kamarádka,tak to musí být pravda. Přeci by nám nelhala.A i kdyby to pravda nebyla, stejně je to naše kamarádka a navíc ženská a ty přeci musí držet při sobě ať je jak je. Tolik na vysvětlenou, děkuji za váš zájem a přeji všem do dalších dnů jen dobré.
reakce na knihu
(Jirka, 17. 11. 2010 17:42)Dobře to napsala Martina. Ještě doufám, že tam bude článek o tvých naschválech,které pořád děláš, hlavně článek o tom, jak jsi na prvního Máje dokopal Moniku, když jsi nechtěl vrátit Carolin !!Já být sloupským farářem, tak tě v životě už do kostela nepustím ty ortodoxní katolíku !!
Re: reakce na knihu
(Rosťa, 17. 11. 2010 18:01)Tento výmysl hraničící s drzostí opravdu nebudu komentovat
Re: Re: reakce na knihu
(Martina, 17. 11. 2010 18:17)Výmysl to není,taky o této násilnosti vím..Ale pan Petr nechce aby sem lidi psali pravdu,ale jen to co se mu hodí...
Re: Re: Re: reakce na knihu
(Rosťa, 17. 11. 2010 18:25)A odkud pak,snad ne od Moniky?Nebo od jejího milého?Ještě se dozvím,že jste u toho byla a už tomu uvěřím i já.
odpověď
(Rosťa, 17. 11. 2010 17:55)Každý má právo vyjádřit vlatní názor a tedy i Vy-nevím,že bychom se spolu znali.Pravděpodobně znáte ´´PRAVDU´´jedné strany a nejste ochatna si připustit,že druhá by mohla být pravdivější.Rozvod jako instituci rozkládající rodinu a potažmo společnost zásadně neuznávám a nikdy neuznám.Je to krok zbabělosti a akt zrady sebe sema.Myslím,že to je velmi správná otázka, proč neměla Monika Carolin na štědrý den a jsem rád,že mohu na tak důležitou věc odpovědět.Carolin tento den byla se svým otcem ve svém domě,tedy právě tam,kde měla být.To,že Monika byla jinde s někým jiným je myslím víc než výmluvné, neboli naopak nevím, proč by právě tento den,měla být moje dcera s cizími lidmi.A pokud jde o to,že otec se má snažit být co nejvíc se svými dětmi,zde nevím,kam se ubírá otázka, neboť o nic jiného se nesnažím.Na druhou stranu musím napsat otázku,proč jsem musel žádat soud o možnost vídat dceru?Myslím,že zaujatost není nejlepší soudce.
Re: odpověď
(Martina, 17. 11. 2010 18:15)Lituji toho,že se znám s takovým člověkem,ale už je to tak,chodím do kostela do Sloupu už od malička a s ministranty jsme sedávali třeba na květný pátek na faře,pokud ti vadí tykání,dobře budu vám vykat.Neuznáváte rozvod a proč k němu u vás došlo??Monika si našla přítele až už byla od vás odstěhovaná a ten psychický nátlak vydržela dlouho..Zde jde prostě o jednu jedinou věc.Monika si dokázala zařídit život tak,aby jí i malé bylo dobře a to je věc kterou vám hlava nebere..Mohli by jsme zde diskutovat dlouho,nemá to ale smysl,ať napíšete cokoliv,jsem na straně Moniky,vím,že je to hodná ženská a hlavně dobrá matka,která by za dceru dýchala a špína z vaší strany ji v mých očích nijak nezmění..
Re: Re: odpověď
(Roťa, 17. 11. 2010 18:30)Vážená,tímto mě jen utvrzujete v tom,jak málo víte.Škoda jen,že ti starší lidé,kteří vědí lépe od kdy vztah trval nemají internet a nemohou se ozvat.
Souhlasím
(Andrea, 17. 11. 2010 17:50)Souhlasím se všemmi co sem píší, doufám že z těchto komentářů se všichni co sem nakouknou dozví co je tento člověk zač!!! Ono se to hezky čte, cizí člověk by tomu možná uvěřil, jak je to krááásně napsáno, ale pravda je jinde!
Re: Souhlasím
(Rosťa, 17. 11. 2010 18:15)Nic víc bych si nepřál,než aby sem nakouklo co nejvíce lidí.A že budou zaujaté názory negativní mi vůbec nevadí. Pravda je jen jedna, i kdyby dav bránící Moniku řval sebe víc.Kde vážení berete tu neochvějnou jistotu,že víte všechno nejlépe.Kdyby mi vaše výkřiky ´´pravdy´´vadily, tuto diskusi bych zablokoval a příspěvky odstranil.Ničeho podobného se však nedočkáte ba naopak je jisto jistě zveřejním někde,kde budou více vidět.Spravedlnost má právě proto,že nechce pravdu vidět, zavázané oči.Prosím,podívejte se zda neposloucháte jen ušima a nemáte náhodou na očích šátek.
Re: hm........
(Martina, 17. 11. 2010 17:25)To,co je zde uvedeno je podle mě očištění vlastní špíny a nic jiného..Každý normální otec se chová tak,aby mohl být se svými dětmi i po rozvodu co nejvíc a ne tak jak ses zachoval ty.Navíc Monika nerozbila manželství kvůli jinému vztahu,ale to ty víš nejlíp.Ono napsat sem potom co se mě hodí,to dokáže každý.Jsem taky rozvedená a mám děti,jejich otec si je bral jak měl a nebyl žádný problém.Proč neměla Monika malou třeba na štědrý den????Čekám,že v knize bude taky článek "Jak jsem škodil Monice".Ještěže se na tyto stránky nedívá pan farář Kozár,asui by se divil kolik lží dokáže napsat člověk,který byl v semináři....
Ukončení diskuse
(Rosťa, 18. 11. 2010 0:49)