Procházka
Esme a já už jsme byli přichystané. Šli jsme spolu na dvůr kde stáli další koně,kteří byli připraveni na vyjížďku. Moc jsem se těšila na to,že se projdu s Esme a alespoň trochu poznám zdejší krajinu. Najednou uvidím paní Lockovou s nějakými cizími lidmi,kteří míří přímo ke mě.
,,Karol nikam nepůjdeš. Tady tihle lidé by se chtěli na Esme podívat..." Myslela jsem že na místě omdlím! To snad ne! Slíbila mi,že ji neprodá a že se rozhodne až za dva týdny. Takhle to bohužel někdy bývá a já s tím nemohla nic dělat. ,,Vem ji na lonž a odveď na venkovní jízdárnu. Za chvíli jsme tam.." řekla paní Locková. Šla jsem si tedy pro lonžku a připla ji Esme na ohlávku. Šla jsem s ní na jízdárnu a čekala co se bude dít. Paní Locková převzala klisninu lonž a začala s výcvikem. Klisna ji zrovna moc dobře nechodila a párkrát se málem zamotala do lonže. Nakonec jsme ji na jízdárně postavili kavalety a pustili ji. Esme cválala okolo jízdárny a poprvé v životě se vypořádávala s kavaletami. Nakonec jsem ji odchytila na lonžku a postavila se s ní doprostřed jízdárny. Chlap,který seděl celou tu dobu na lavičce a pozoroval každý klisnin pohyb přistoupil ke mě. Zkoumavě si Esme prohlížel. Já jsem se tvářila děsně a neústupně. Chtěla jsem brečet,ale překonala jsem to. Najednou ke mě ten chlap s kovbojským klonoukem na hlavě příšel a začal Esme prohmatávat nohy. Klisna ho málem kopla. On ale jen zavrtěl hlavou a řekl: ,,Za tu cenu kterou za ni chcete si můžu pořídit čistokrevný hříbě quarter horse. Tohle je nějakej kříženec. Něco mezi quarter horsem a teplokrevníkem. Z týhle kobyli než by něco bylo tak by to trvalo dlouho. Navíc ten její exteriér. Je vychrtlá,nemá žádné svaly a srst se jí moc neleskne. Koupil bych ji,ale jedině za jateční cenu ." ,,Tak to ne. Ta kobyla jednou bude mít větší cenu než mi tady nabízíte! Bude dobrá. Je citlivá a takový má přece kůň na western být." řekla paní Locková. ,,To sice je citlivá,ale velmi plachá a nevíc neobsedlá a v jejím věku by už být obsedlá mohla. Navíc její minulost nebyla asi zrovna nejlepší jak tak koukám a navíc myslím,že byste velmi zklamala tuhle holčičku co jí tu drží."řekl Jeho oslovení mě naštvalo! K němu Esme určitě nepůjde! ,,Tak jak jste se tedy rozhodl?"zeptala se paní Locková ,,Nevím. Není zas tak špatná,ale ještě se ozvu... Nebylo to pro mě zrovna utěšující. Byla jsem naštvaná na celý svět. Kéž bych si tak Esme mohla koupit sama...