2018 Radyňské slavnosti vína
Hradem se nazývá středověké feudální sídlo, které nahradilo předchozí hradiště a zároveň je předchůdcem zámku, dalšího to sídla feudálů. Česká republika je bohatá jak na hrady, kterých by zde mělo být okolo tisíce, tak zámky, kterých máme ještě víc. Hrady i zámky slouží k mnoha účelům, tedy i k presentaci vín. Královský hrad Radyně je výraznou dominantou Plzeňského okolí. A právě zde se koná akce s názvem Radyňské slavnosti vína.
O akci „Radyňské slavnosti“ vína se dozvídáme čirou náhodou. Na termín konání nemáme v kalendáři nic, tak je rozhodnuto. Po obědě v Rokycanech nabíráme Verču se Zdendou a jedeme tam. Ať už jsme tam! Nacházíme asi úplně poslední místo k parkování podél příjezdové cesty k hradu. Protože se parkuje po obou stranách již tak úzké cesty, manévruji několik minut co nejvíce k lesu.
Dvě paní u vstupu nám za poplatek 80 Kč připínají náramky a dostáváme skleničky. Ze všech dosud navštívených degustací ty nejhezčí. Prvním stánkem, který na nás vykoukl, je Strážnické vinařství Vitis. Nejprve se musíme rozkoukat. Chutnat až potom. Stánků tu zas úplně moc není. Nicméně některé vypadají zajímavě. Zejména tím, že jsem je ještě nechutnal.
Počasí je letní slunečné, této akci ale škodí, protože vzorky nejsou dosti nachlazené. Bohužel to vína dosti degraduje. Ale myslím si, že většině lidí to nevadí a neřeší to. Zemědělské družstvo Němčičky, to je nostalgie. Na sklonku 90-tek a na začátku nového milénia jsme byli pravidelně zásobování jejich výborným vínem. Jasně si pamatuji, jak jsme tam jezdili pro kartony. Vždy si vzpomenu na André v kabinetu, které bylo naprosto kulaté, vyvážené. Objednávám po deci Veltlínského zeleného 2016 a Rulandského šedého stejného ročníku vyrobených metodou „batonáže“. Což znamená, že víno leželo nějaký čas na odumřelých kvasinkách. Tak trochu mě ničím nezaujala. Jdu vystát frontu na vodu. To je slabé místo, neboť je zde jen 1 stánek.
Jdu stát další frontu. Tentokrát na Moselská vína vinařství Geierslay. Suchý Weissburgunder, po našem Rulandské bílé, je povedená volba. Následuje Riesling a Grauburgunder, to je Rulanda šedá. Vína pěkná, ale trpí počasím. Nicméně svěží a minerální, jak si je pamatujeme z ochutnávek. Vinařství Drmola má vín několik, ale zaujalo mne cuvée Terezka (Rš, Tč a MT). Abych si jej ale zasloužil, musím vystát dlouhou frontu. I přes vyšší zbytkový cukr je to víno zajímavé. Do druhé sklenky beru Rýnský ryzlink z vinařství Žarošice. V posledním kole pak Vlašský ryzlink a Sauvignon ze stejného vinařství. Žarošice mám rád.
Záměrně se nepouštím do nějakého většího rozboru, neboť jak jsem několikrát zmínil, vína nejsou dosti vychlazená. Kromě prvního vzorku, jsem si nechal nalévat jen 0,05 l. Na ochutnání to stačí a v tomto počasí bychom byli brzo nepoužitelní. Protože musíme jet vyzvednout juniora, který se vrací ze soutěže v Domažlicích, končíme dnešní povedenou akci brzy. Výjezd na hlavní se trochu komplikuje, protože se tu vyhýbáme 3 auta a výjezd nám trvá čtvrt hodiny.
Velice povedená akce, kterou s velkou pravděpodobností protlačíme do našeho kalendáře.