Savci
VĚDECKÁ KLASIFIKACE
Říše : Živočichové ( animalia )
Kmen : Strunatci ( chordata )
Podkmen : Obratlovici ( vertebrata )
Třída : Savci ( mammalia )
Savci (Mammalia) jsou třída obratlovců a v současné době osidlují téměř celý svět. Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa mláďat produktem modifikovaných kožních žláz , tedy kojení mláďat , mají srst kromě řádů kytovci , luskouni a sirény (ale i u nich je alespoň u mláďat) a to, že jsou teplokrevní .
Na světě existuje kolem 5500 druhů savců zařazených do 1200 rodů, 152 čeledí a až 46 řádů.
Společné znaky SAVCŮ
Rychlost pohybu
Srovnáno podle abecedy. McKenna-Bellová
V současnosti nejucelenějším obecně přijímaným systémem je dělení zavedené paleontology Malcolmem C. McKennou a Susan K. Bellovou, jež publikovali v roce 1997 ve své knize Classification of Mammals: Above the species level. (České překlady jsou zde především orientační a nemusí vždy odpovídat přesnému vymezení skupiny. Skupiny označené † jsou vyhynulé – většina vyhynulých skupin ovšem není v tomto zjednodušeném přehledu zahrnuta.)
podtřída Prototheria – vejcorodí
- řád Platypoda – ptakopyskové
- řád Tachyglossa – ježury
podtřída Theriiformes
- infratřída †Allotheria
- infratřída †Triconodonta
- infratřída Holotheria
- nadkohorta Theria – živorodí
- kohorta Marsupialia – vačnatci
- velkořád Australidelphia – australští vačnatci
- nadřád Microbiotheria – kolokolové
- nadřád Eometatheria
- řád Notoryctemorphia – vakokrti
- „grandorder“ Dasyuromorphia – kunovci
- „grandorder“ Syndactyli – srostloprstí
- řád Peramelia – bandikuti
- řád Diprotodontia – dvojitozubci (klokani, koaly, vombati a další)
- velkořád Ameridelphia – američtí vačnatci
- řád Didelphimorphia – vačice
- řád Paucituberculata – vačíci
- velkořád Australidelphia – australští vačnatci
- kohorta Placentalia – placentálové
- velkořád Xenarthra – chudozubí
- řád Cingulata – pásovci
- řád Pilosa – mravenečníci a lenochodi
- velkořád Epitheria
- nadřád Preptotheria
- „grandorder“ Anagalida
- „mirorder“" Macroscelidea – bércouni
- „mirorder“ Duplicidentata
- řád Lagomorpha – zajícovci
- „mirorder“ Simplicidentata
- „grandorder“ Ferae
- řád Cimolesta – luskouni
- řád Carnivora – šelmy a ploutvonožci
- „grandorder“ Lipotyphla – hmyzožravci
- řád Chrysochloridea – zlatokrti
- řád Erinaceomorpha – ježkové a krtci
- řád Soricomorpha – rejskové, bodlíni a štětinatci
- „grandorder“ Archonta
- řád Chiroptera – letouni
- řád Primates – primáti
- řád Scandentia – tany
- řád Dermoptera – letuchy
- „grandorder“ Ungulata – kopytnatci
- řád Tubulidentata – hrabáči
- „mirorder“ Eparctocyona
- řád Cetacea – kytovci
- řád Artiodactyla – sudokopytníci
- „mirorder“ Altungulata
- řád Perissodactyla – lichokopytníci
- řád Uranotheria – chobotnatci, sirény a damani
- „grandorder“ Anagalida
- nadřád Preptotheria
- velkořád Xenarthra – chudozubí
- kohorta Marsupialia – vačnatci
- nadkohorta Theria – živorodí
Molekulární klasifikace
V posledních letech se pomalu prosazuje klasifikace na základě DNA. Tato metoda dokáže odhalit příbuzenské vztahy, jež nejsou patrné z klasického zkoumání tělesné stavby – její nevýhoda však spočívá v tom, že obvykle nedokáže zohlednit paleontologická data a zařazení vymřelých druhů.
- Marsupialia – vačnatci
- Placentalia – placentálové
- větev Atlantogenata
- skupina I – Afrotheria
- větev Afroinsectiphilia
- řád Macroscelidea – bércouni (Afrika)
- řád Afrosoricida – zlatokrti a bodlíni (Afrika)
- řád Tubulidentata – hrabáči (subsaharská Afrika)
- větev Paenungulata
- řád Hyracoidea – damani (Afrika, Arábie)
- řád Proboscidea – chobotnatci (Afrika, jihovýchodní Asie)
- řád Sirenia – sirény (tropy (celosvětově))
- větev Afroinsectiphilia
- skupina II – Xenarthra – chudozubí
- řád Pilosa – lenochodi a mravenečníci (tropy Nového světa)
- řád Cingulata – pásovci (Amerika)
- skupina I – Afrotheria
- větev Boreoeutheria
- skupina III – Euarchontoglires – širší primáti
- nadřád Euarchonta
- řád Scandentia – tany (jihovýchodní Asie).
- řád Dermoptera – letuchy (jihovýchodní Asie)
- řád Primates – primáti (celosvětově)
- nadřád Glires
- řád Lagomorpha – zajícovci (Eurasie, Afrika, Amerika)
- řád Rodentia – hlodavci (celosvětově)
- nadřád Euarchonta
- skupina IV – Laurasiatheria
- řád Erinaceomorpha – ježkové a srstíni
- řád Soricomorpha – krtci, rejskové, a štětinatci
- větev Ferungulata
- větev Cetartiodactyla
- řád Cetacea – kytovci
- řád Artiodactyla – sudokopytníci
- větev Pegasoferae
- řád Chiroptera – letouni (celosvětově)
- větev Zooamata
- řád Perissodactyla – lichokopytníci
- větev Ferae
- řád Pholidota – luskouni (Afrika, jižní Asie)
- řád Carnivora – šelmy a ploutvonožci (celosvětově)
- větev Cetartiodactyla
- skupina III – Euarchontoglires – širší primáti
- větev Atlantogenata
40 km/h
88-95 km/h
0,24 km/h
48 km/h
96 - 101 km/h (na úseku max. 400 m 112 km/h)
64km/h
50 km/h (max. 64 km/h)
69 km/h
44,7 km/h (prům. rych. 37,6 km/h; Usain Bolt)
Fylogeneze SAVCŮ
Savci (v užším smyslu slova) se vyvinuli ze savcovitých plazů větve Synapsida (snahy některých vědců míří dokonce k synonymizaci Mammalia a Synapsida, aby bylo jasné, že se savci nevyvinuli z plazů, ale pouze z plazům podobných živočichů). Dnes žijící savci tvoří korunovou skupinuživorodých a zvláštní řád ptakořitných, který je podstatně starší. Mnoho vyhynulých řádů (např. Multituberculata) má blíže k živorodým než k ptakořitným. Živorodí se dělí na dvě větve - vačnatci a placentálové. V době zhruba před 100 miliony lety se odštěpily dvě hlavní větve placentálních savců – Afrotheria (zahrnující řády sirény, damani, chobotnatci, Afrosoricida, bércouni a hrabáči) a zbytek. Ten tvoří zvláštní větev chudozubých, která se oddělila zhruba před 90 miliony let a ostatní savce (skupinu Boreoeutheria).
Taxonomie SAVCŮ
Standardní učebnicová klasifikace
- mají stálou tělesnou teplotu , nejčastěji mezi 36 °C až 39 °C
- tělo pokrývá srst , složená z několika typů chlupů (vlníky-tvoří podsadu, osiníky a pesíky- tvoří zbarvení srsti a hmatové chlupy což jsou třeba vousy), které se druhotně mohou přeměnit v bodliny, ostny, šupiny a krunýře či zcela vymizet
- pokožka obsahuje mnoho žláz, zejména potních a mazových, jejichž přeměnou vznikly i žlázy pachové (sexuální) a mléčné
- naprostá většina savců rodí živá mláďata, která jsou po narození krmena mateřským mlékem ; zárodek prodělává vývoj v těle samice, vyživován prostřednictvím plancety ; existují také vejcorodí savci
- tělní dutina je rozdělena na břišní a hrudní část, které jsou od sebe odděleny plochým svelem zvaným bránice , který se vydatně podílí i na dýchacích pohybech
- krevní oběh je zcela uzavřený, cévní soustava má pouze levý oblouk aorty a dokonale čtyřdílné srdce , červené krvinky jsou bezjaderné
- na vnější zvukovod nasedá různě tvarovaný ušní boltec, jehož velikost je úměrná sluchovým schopnostem jednotlivých druhů (druhotně může chybět)
- savci jsou odděleného pohlaví s občasnou pohlavní dvojtvárností (velikost, parohy, zbarvení …)
- z mnoha znaků na kostře jsou nejdůležitější: dva týlní hrboly, sedm krčních obratlů (ale existují i výjimky), sluchové kůstky , spodní čelist tvořená jedinou kostí a připojená k lebce druhotným čelistním kloubem na kosti spánkové
- s mohutným rozvojem koncového mozku, zejména kůry na povrchu mozkových polokoulí, souvisí rozvoj nervové činnosti a složitého chování savců
- mají čelisti obsahující třenové zuby, stoličky, řezáky a špičáky; v dolní čelisti mají jedinou kost