Básně ŠJ
WARNING !!!
Tyto básně nedávají smysl.
Píseň o Svatokalu
Jednoho dne z rána, posrala mě vrána.
Povídám jí kde je lán ? Ona na to stroze "kal, kal, kal"!
V kostele už zvony zvoní, nový kal se zase rodí.
Po úkonu spláchnutí do hajzlu, ve školní jídelně rovnou do špajzu.
A tak pamatujte není nad svatokal, i který pan král vysral.
Rodná stoka
Narodil jsem se ve stoce, chcal jsem tu však hluboce.
Někdy mi však smutno jest, jak stoka býti zanešená dnes.
Já už musel odejič, jak ten líčíčíl.
Ze sbírky Sto pohádek a jeden kal
Na této fotografii je zřetelné jak se muž topí v kalu.
Auto topící se ve svatokalu už nikdy nikdo neviděl, jen žáci školní jídelny na oběd.