Víno Svatovavřinecké je u nás oblíbeno pro tmavě červenou barvu, výraznou višňovou a někdy až černorybízovou vůni, výrazný odrůdový charakter a zajímavě strukturované třísloviny.
Ve Francii se nazývá Saint Laurent, v Rakousku Sankt Laurent, dnes se nejvíce pěstuje u nás. Genetické analýzy ukazují, že odrůda je příbuzná s odrůdami burgundskými. Odrůda se nejvíce rozšířila se zavedením vysokého vedení révy v Rakousku a u nás, protože byla pro tento způsob pěstování dobře přizpůsobena.
Keře jsou bujného růstu, list střední, tří až pětilaločný, středně hluboko vykrajovaný. Dřevo vyzrává dobře, mrazuodolnost dobrá, odolnost proti houbovým chorobám střední. Hrozen je střední, kónický, mírně křídlatý a hustý. Černomodré bobule jsou většinou oválné a z hustého hroznu se někdy vytlačují. Bobule uvnitř hustého hroznu jsou méně vybarvené a s vysokým obsahem kyselin. Bobule se začínají vybarvovat ke svátku sv. Vavřince (10. srpna). Na polohy není náročné, snáší i méně živné půdy. V mládí plodí dobře, později se objevuje střídavá plodnost.
Víno Svatovavřinecké je tmavě červené barvy, vůně připomíná vařené švestky s jemnými tony višňového kompotu, někdy černý rybíz. Chuť je plná s jemnými tříslovinami, ovocná s pikantní kyselinkou, která dodává vínu příjemnou svěžest. Někdy bývají mladá vína zatížena příliš vysokým obsahem kyselin. Vína se velmi dobře hodí k tomu, aby doprovázela tmavá masa a sýry s intenzivní chutí jako je např. Niva, Vltavín nebo Cambozola. Hodí se především ke zvěřině, ale vynikající gurmánský zážitek poskytuje v kombinaci s pečenou husou nebo kachnou. Podává se při teplotě 14-16°C.
Tmavě granátová barva s fialovými odstíny. Hrubší výraz tříslovin i kyselin doprovázejí vůně višní a někdy i černého rybízu. Víno je středně plné až plné, v době láhvové zralosti se jeho agresivnější charakter mění v říznou a nakonec sametovou plnost.