Autor: Čestmír Slíva

Datum: 2.6. - 21.6. 2023

Materiál: dub pokácený Máriem v Bílovci  21.3.2022

Výška: 2,8m

Kdo je Ódin (staroseversky Óðinn) je staroseverské jméno boha germánského a severského panteonu, zejména v severských pramenech, kde se o něm zachovalo nejvíc informací, vystupuje jako hlavní bůh náležící ke skupině bohů (božského rodu) zvaní Ásové (staroseversky Æsir). Tento bůh byl nicméně znám a uctíván patrně na celém území obývaném Germány. Na území dnešního horního Německa byl nazýván Wotanem a Wodenem.

Podle severské mytologie je Ódin synem obra Bora a obryně Bestly. Je Otcem veškerenstva, patronem básníků, bojovníků a státníků, bohem smrti, války a magie. Je také bohem extáze, extatického básnění a šamanských kouzel. Dokáže měnit podobu, ovládat mysl nepřátel, věštit a čarovat, k čemuž používá znalost run.

Mytologie: Jako všichni Ásové je legendárně praktický. Spolu se svými dvěma bratry (Vili a Vé) patří mezi stvořitele lidí, kterým dal do vínku dech a život (snad údajně i duši, která má být nesmrtelná). Obětoval se pro lidstvo, aby získal runy a za své oko dosáhl při pití z Mímiho pramene  „moudrosti věků“. Bývá popisován jako starší mohutný vysoký jednooký muž. I jemu byly v dávných dobách přinášeny lidské oběti. Mezi jeho rostliny patří jasan, jmelí, dub.

Ódinovi je připisována spousta magických artefaktů. Patří mu oštěp Gungnir, který nikdy nemine cíl a má na hrotu runy zaručující právo. Jím vykonal první vraždu, která spustila válku s Vany. Dále to je kouzelný prsten Draupnir, z něhož se každou devátou noc objeví dalších osm prstenů, osminohý kůň Sleipnir, vlci Geri a Freki, krkavci Hugin a Munin, kteří každou noc létají nad zemí a přinášejí Ódinovi zprávy. Jeho dnem je středa; ve staré angličtině se tento den nazýval Wódnesdæg (Ódinův den), z čehož pochází dnešní Wednesday.

Ódin měl dle severské mytologie několik žen a je otcem mnoha dětí. Se svou první ženou Frigg měl nejlaskavějšího syna Baldra a slepého Höda. S bohyní Fjörgyn měl dalšího syna, mocného Thóra.

Video: