VOZHŘIVKA
Vozhřivka, nazývaná také ozhřivka, je infekční, velmi nebezpečná nemoc, která se přenáší i na člověka. U nás se nevyskytuje. Dosud se s ní lze setkat v Polsku, na Balkáně a zvláště na Středním východě. Importovaní koně proto musí mít průkaz o diagnostickém negativním nálezu již ze země původu a v ČR se musí provést další očkování. Koně jsou po přivezení umístěni do karanténní stáje.
Vuzhřivka se projevuje po nákaze sekretem nemocných koní za 3 - 5 dnů ve formě kožní, nosní a plicní. V prvním případě se postupně tvoří na různých místech v oblasti mízních uzlin malé nádorky, které se pak rozpadají v otevřené vředy. Ty mají rozeklané okraje, špekovitou spodinu a hnis smíchaný s krví. Při nosní vozhřivce bývá vedle zvýšené teploty jednostranný výtok z nosu, který nejdříve hlenovitý, později žlutý, hnisavý a smíšený s krví. Mezičelistní uzliny jsou zduřelé, tvrdé a k jejich zhnisání na rozdíl od hříběcí nedochází. Při plicní formě se teprve později objeví i dušnost.
Vozhřivka je nevyléčitelná a je také zakázáno ji u nás léčit. Koně s touto nemocí se musí nechat utratit a celé prostředí spolu s dalšími běžnými opatřeními se musí důkladně desinfikovat.
Vuzhřivka se projevuje po nákaze sekretem nemocných koní za 3 - 5 dnů ve formě kožní, nosní a plicní. V prvním případě se postupně tvoří na různých místech v oblasti mízních uzlin malé nádorky, které se pak rozpadají v otevřené vředy. Ty mají rozeklané okraje, špekovitou spodinu a hnis smíchaný s krví. Při nosní vozhřivce bývá vedle zvýšené teploty jednostranný výtok z nosu, který nejdříve hlenovitý, později žlutý, hnisavý a smíšený s krví. Mezičelistní uzliny jsou zduřelé, tvrdé a k jejich zhnisání na rozdíl od hříběcí nedochází. Při plicní formě se teprve později objeví i dušnost.
Vozhřivka je nevyléčitelná a je také zakázáno ji u nás léčit. Koně s touto nemocí se musí nechat utratit a celé prostředí spolu s dalšími běžnými opatřeními se musí důkladně desinfikovat.
VZTEKLINA
Vzteklina se vyskytuje u všech zvířat, tedy i u koní, jako nevyléčitelná nemoc a je přenosná i na člověka. U koně vzniká kousnutím vzteklým zvířetem do 3 - 9 týdnů. Začíná stádiem otupělosti, bázlivosti a pokračuje stádiem zuřivosti, kousání, kopání, hltání nestravitelných předmětů, kousáním až do krve či trháním vlastního těla a končí stádiem ochrnutí a smrtí. Jinak platí o vzteklině koní všechno to, co při onemocnění člověka vzteklinou. Tuto nebezpečnou nemoc přenášejí nejčastěji toulaví vzteklí psi, kočky a všechna ostatní nakažená zvířata. Tam, kde byl zjištěn případ vztekliny, sse provádí povinné očkování, které proti vzteklině jedinou ochranou.
SNĚŤ SLEZINNÁ - ANTRAX - UHLÁK
Sněď slezinná je velmi nakažlivé, smrtelné onemocnění, nejen koní, ale i všech domácích zvířat. Snětí může onemocnět i člověk. Koněj sou na toto onemocnění velmi vnímaví. Sněť slezinná se vyskytuje jen v určitých oblastech v povodí řek a zaplavovaných půdách, pastvinách a lukách. Nemoc způsobují bacily antraxu, kterým se nejlépe daří za přístupu vzduchu (aerobionti), kdy vytvářejí velmi odolné spory, které jsou schopny infekce i po mnoha letech.
Nákaza se po infekci projeví za 1 - 3 dny. Kůň se nakazí tak, že sežere seno nebo trávu znečištěnou bacili nebo sporami antraxu, které se tam dostanou z nemocných nebo uhynulých zvířat. U koní je průběh nemoci nejčastěji akutní. Projevuje se vysokou horečkou 40 - 42 °C, kolikovými bolestmi, krvavým průjmem, nechutenstvím, dýchacími potížemi a malátností. Někdy se naopak dostavuje nápadně vzrušení a zuřivost.
Jindy se na hodně osvalených místech, tj. na stehnech, hýždi, kříži, krku, lopatce, vytvoří otoky naplněné plynem a při dotyku šustí. Otoky bývají studené. V tom případě jde o obdobu sněti slezinné - sněť šelestivou, která je stejně nebezpečná.
Průběh onemocnění snětí bývá tak rychlý, že kůň uhyne během 24 - 28 hodin. Někdy na pohled zdravý kůň padne a hyne jako při mrtvici. U takto uhynulých koní nakažených antraxem vytéká z nozder, konečníku a u klisen i z pochvy krev.
Prevence proti sněti slezinné i šelestivé spočívá v regulaci řek, potoků a meliorací zamokřených luk, pastvin a polí. Tam, kde se nemoc vyskytla, se ochranně očkuje zejména před zahájením pastevního období koní.
Nákaza se po infekci projeví za 1 - 3 dny. Kůň se nakazí tak, že sežere seno nebo trávu znečištěnou bacili nebo sporami antraxu, které se tam dostanou z nemocných nebo uhynulých zvířat. U koní je průběh nemoci nejčastěji akutní. Projevuje se vysokou horečkou 40 - 42 °C, kolikovými bolestmi, krvavým průjmem, nechutenstvím, dýchacími potížemi a malátností. Někdy se naopak dostavuje nápadně vzrušení a zuřivost.
Jindy se na hodně osvalených místech, tj. na stehnech, hýždi, kříži, krku, lopatce, vytvoří otoky naplněné plynem a při dotyku šustí. Otoky bývají studené. V tom případě jde o obdobu sněti slezinné - sněť šelestivou, která je stejně nebezpečná.
Průběh onemocnění snětí bývá tak rychlý, že kůň uhyne během 24 - 28 hodin. Někdy na pohled zdravý kůň padne a hyne jako při mrtvici. U takto uhynulých koní nakažených antraxem vytéká z nozder, konečníku a u klisen i z pochvy krev.
Prevence proti sněti slezinné i šelestivé spočívá v regulaci řek, potoků a meliorací zamokřených luk, pastvin a polí. Tam, kde se nemoc vyskytla, se ochranně očkuje zejména před zahájením pastevního období koní.
OPAR LYSIVÝ
Opar lysivý je plísňové onemocnění kůže, které se vyskytuje i u koní a může se přenést i na člověka. Vzhledem k předcházejícím onemocněním není opar tak nebezpečný. Jeho původcem je plíseň holivá, jejíž spory jsou velmi odolné. Onemocnění se přenáší stykem nemocných koní se zdravými, ale i pomůckami na čištění. Teplo a vlhko ve stáji podporují rozšiřování. Proto se nejčastěji vyskytuje a šíří v zimě a ve vlhkém létě.
Onemocnění se projeví tím, že na hlavě, krku, zádi, ale i jinde se po vypadání srsti objevují kulaté nebo oválné skvrny a holá místa pokrytá šupinami šedé barvy, které se tam hromadí. Při silném napadení a rozšíření nemoci po celém těle je kůň neklidný, hubne, ale nemoc jinak nebezpečná není.
Proti oparu lysivému chráníme koně tím, že se pečuje o jejich čistotu a zabrání se styku nemocných se zdravými. Ve stáji se vytváří zdravé mikroklima důkladným větráním stáje. Hubí se myši, potkani a na nově přivedené koně, nežli se zařadí mezi ostatní koně, se nejdříve nejdříve umístí v karanténní stáji.
Onemocnění se projeví tím, že na hlavě, krku, zádi, ale i jinde se po vypadání srsti objevují kulaté nebo oválné skvrny a holá místa pokrytá šupinami šedé barvy, které se tam hromadí. Při silném napadení a rozšíření nemoci po celém těle je kůň neklidný, hubne, ale nemoc jinak nebezpečná není.
Proti oparu lysivému chráníme koně tím, že se pečuje o jejich čistotu a zabrání se styku nemocných se zdravými. Ve stáji se vytváří zdravé mikroklima důkladným větráním stáje. Hubí se myši, potkani a na nově přivedené koně, nežli se zařadí mezi ostatní koně, se nejdříve nejdříve umístí v karanténní stáji.
TETANUS - STRNUTÍ ŠÍJE
Tetanus je těžké, nebezpečné onemocnění, které se vyskytuje velmi často u koní v zamořených objektech a je přenosné i na člověka. Tetanus je charkteristický křečovým napínáním svalstva. K onemocněním tetanem dochází po nakažení jakékoli rány, jak povrchové, tka hluboké, bacilem tetanu, kterému se nejlépedaří za nepřístupu vzduchu, protože je to tzv. anairobní bacil (žijící za špatného přístupu vzduchu). Bacil se nejčastěji vyskytuje tam, kde se hnojí koňským hnojem, jak tomu bývá v hřebčínech. Bacil tetanu se po infekci usadí v místě nákazy v ráně, odkud se pak velmi účinné toxiny šíří do celého těla. Ty pak vyvolávají křeče svalstva. Křeče začínají na končetinách a na hlavě. Proto se u nemocného koně dostavuje strnulý chod. Kůň strnule zvedá ocas a natahuje dopředu krk. Na hlavě se trubicovitě rozšiřují nozdry, pysky jsou křečovitě semknuté a objevuje se třetí víčko. Kůň je lekavý a při větším hluku upadá do křečových záchvatů. Teplota těla se zvyšuje na horečku až bezprostředně před smrtí.
Průběh nemoci je různý, a trvá-li onemocnění déle než 2 týdny, pak je naděje na vyléčení, což se stává jen zřídka. Většinou je průběh akutní a končí smrtí. Léčí se velkými dávkami protitetanového séra.
Onemocnění tetanem se předchází pečlivým ošetřením každé, i sebemenší rány a její důkladnou desinfekcí a ochranným očkováním protitetanovým sérem.
Je třeba ještě dodat, že bacily tetanu vytvářejí spory neobyčejně odolné, které v půdě překonávají i ty nejnepříznivější podmínky a vlivy po několik roků. Inkubační doba tetanu trvá 8 - 14 dnů.
Průběh nemoci je různý, a trvá-li onemocnění déle než 2 týdny, pak je naděje na vyléčení, což se stává jen zřídka. Většinou je průběh akutní a končí smrtí. Léčí se velkými dávkami protitetanového séra.
Onemocnění tetanem se předchází pečlivým ošetřením každé, i sebemenší rány a její důkladnou desinfekcí a ochranným očkováním protitetanovým sérem.
Je třeba ještě dodat, že bacily tetanu vytvářejí spory neobyčejně odolné, které v půdě překonávají i ty nejnepříznivější podmínky a vlivy po několik roků. Inkubační doba tetanu trvá 8 - 14 dnů.