Charakteristika skrze názory na...
Názory na astrologická znamení
Narodila jsem se ve znamení býka a charakteristika tohoto znamení mě poměrně dobře vystihuje. Byly doby, kdy byla astrologie (zaměřená hlavně na vlastnosti jednotlivých znamení a možnosti jejich vzájemných vztahů) jedním z mých zájmů (konkrétně rozsáhlé svazky od Dagmar Kludské). Poslední dobou ale zastávám spíš názor, že se přijmutím příslušnosti k jednomu ze znamení zvířetníku člověk zbytečně ochotně nechá zaškatulkovat. Je to příjemné v tom, že tak může omlouvat některé svoje nedostatky ( u mě by to byla pohodlnost, malá chuť pro velké změny, zato velká chuť k dobrému jídlu, pití a jiným prožitkům). Zároveň však ale stránky, které nemá jeho znamení „v popisu práce“ a má pro ně předpoklady, může nechat stagnovat a nerozvíjet, protože je to jednak pohodlnější, ale třeba to neguje nějaká jiná vlastnost přisuzovaná onomu konkrétnímu znamení.
Jinak musím chtě nechtě souhlasit s tím, že empirické projevy ve společnosti hovoří pro astrologii (vědci neuznávanou „pavědu“). Teď je jen předmětem diskuse, zda je astrologie nastavená tak, aby „to vždy vyšlo“ nebo to funguje doopravdy :-).
Názory na náboženské vyznání
Co se týče víry, jsem zarputilý darwinovec :-). Nějak nedokážu uvěřit, že by si Bůh dal tu práci zahrabávat do zemského podloží kostry dinosaurů :-). Nicméně všechna náboženství plně respektuji a zastávám názor, že monoteistická náboženství (křesťanství, judaismus i islám) věří všechna ve stejného Boha, a tudíž by se měli mezi sebou když ne mít rádi, tak alespoň přestat nenávidět. Přimět je k tomu ale chápu jako nadlidský úkol (Nu, Bože, víš, co Ti tím chci říct..?).
Z mě zámých náboženství je mi nejbližší asi buddhismus a vůbec východní filosofie, z hinduismu to, že by člověk měl být v první řadě spokojený (a šťastný) díky tomu, co má, a pořád nefňukat. Na druhou stranu nespokojenost je matkou pokroku :-). Sympatické jsou mi prvotní myšlenky křesťanství, které hlásali všeobecnou lásku, z čehož si sama pro sebe beru, že vztah k lidem, které tak dobře neznám, by měl být spíš pozitivní, než automaticky odmítavý a negativní.
Co se týče přímo Boha, nic proti němu nemám, jsem spíš proti církvi, odříkávání mantrických motliteb a proti tomu, že ovečky mají slepě věřit, ne rozumět. Myslím si, že každý věřící by měl svého Boha nosit v srdci a zodpovídat se sám sobě. Desatero chápu jako návod na život pro lidi, kteří sami od sebe neví, že některé věci (např. kriminálního charakteru) jsou špatné. Z tohoto úhlu pohledu, ač nejsem pokřtěná, jsem mnohem lepší křesťan, než spousta skutečných křesťanů. Na církvi (křesťanské, jak to mají ostatní, nevím) mi také vadí udělování rozhřešování stylem „To nevadí, že jsi zbil svou manželku, odříkej si párkrát otčenáš, modli se k Bohu, on je milostivý, odpustí ti.“ A člověk, který žije celý život bez hříchu, je automaticky zatracen jen proto, že ho v dětství bez ohledu na jeho názor nebo přání nepokropili studenou vodou. Jestli je Bůh spravedlivý, měl by na tohle brát ohledy.
Také zastávám názor, že člověk stvořil Boha, ne Bůh člověka, a odvolávám se s krásnou vzpomínkou na knihu Američtí bohové od mého oblíbence Neila Gaimana.
Názor na politiku
Co se týče mého názoru na politiku, vystihuje to citát od Ronalda Raegana: „Politika je údajně druhé nejstarší řemeslo na světě. Občas si uvědomuji, že se v mnohém podobá tomu prvnímu.“ Nemyslím si, že by to s penězi ve státní kasičce bylo nějak růžové, ale situace by se určitě zlepšila a peníze šly spíš tam, kde je jcih třeba, kdyby se nedávaly milionové úplatky, nepředražovaly státní zakázky, peníze tak neplynuly do kapsiček kamarádů, neinvestovaly se peníze do nesmyslných projektů s mizivou finanční návratností (pokud vůbec) a nestavěly se obludné (pardon, originální a umělecky ceněné) stavby, sochy a jiné flusance (či chobotnice). Na druhou stranu nikdy nepoužívám věty jako „Já bych to udělala tak a tak“, protože řízení státu není, nikdy nebyla a taky nebude lehká záležitost. Jen mě mrzí zo, že současná politika má se řízením státu tak málo společného a přetrvává trend „Prasata se mění, koryta zůstávají.“
Asi to chce zase příchod nějakého agresora, aby si lidé uvědomili, co vlastně znamená pojem „stát“, co jsou pro něj ochotni udělat, aby zmizeli ti příživníci a objevili se skutečné osobnosti a praví vůdci lidu, které v současné (české) politice přímo zoufale postrádám.
A proto, dokud se něco výrazně nezmění, jsem se rozhodla, že politiku vystrnadím z oblastí svého zájmu (volit ale přesto chodím).
Názor na mimozemskou existenci
Pokud předpokládáme, že je vesmír nekonečný, bylo by myslím trochu krátkozraké se domnívat, že jsme tu sami. Věřím na mimozemský život, ať už má jakoukoli podobu. Třeba i založený na bázi křemíku, věřím, že tam někde je :-). Nepřijde mi ale pravděpodobné, že by byli všude kolem nás, unášeli nás do svých vesmírných lodí, dělali na nás pokusy nebo nás prostě jen pozorovali. Nemyslím si, že by lidi, kteří tomu věří, byli paranoidní – spíš přehnaně sebestřední. Na téhle planetě je koneckonců mnoho zajímavějších živočišných druhů, než je člověk :-)!