Historie dobrovolných hasičů v Tanvaldě do r. 1910
V r. 1874 se sešlo několik schopných mužů z Tanvaldu a Dolní Smržovky, a to jmenovitě pánové: Franz Fischer, Wendelin Heiderich, Josef Haupt, Heinrich Huyer, Josef Pochman, Heinrich Rößler, Anton Endler, aby založili hasičský spolek. Konstituování spolku mohlo být provedeno již začátkem dalšího roku, neboť statut byl schválen rozhodnutím vysokého c.a k. státního zastupitelství č. 6374 z 5. února 1875. Jelikož obec Tanvald poskytla hasičskému spolku příspěvek ve výši 400,- K a uspořádaná sbírka v obci byla úspěšná, bylo možno ještě v témže roce zakoupit dvoukolovou ruční stříkačku a 12 lezeckých výstrojí.
Prvním korporativním vyrukováním tanvaldských hasičů byla účast na župním sjezdu „Liberecké župní hasičské jednoty“, který se konal ve Frýdlantu v Čechách. K prvnímu zásahu u požáru došlo údajně až v r. 1876, a to při požáru tanvaldské přádelny.
Lezecký objekt s věží byl postaven v r. 1877 a nacházel se pravděpodobně v místě, kde dnes stojí budova gymnázia.
V r. 1878 věnovalo Jeho Veličenstvo císař František Josef I. tanvaldskému sboru obnos ve výši 160,- K. Do spolku patřili i členové ze Žďáru, a proto bylo nezbytné zakoupit ještě jednu dvoukolovou stříkačku, která byla předána do Žďáru. Obec Tanvald podpořila tento krok částkou 200,- K. Až poté, kdy byl ve Žďáru v r. 1882 z důvodu příliš velké vzdálenosti založen vlastní hasičský spolek, byla stříkačka stažena zpět do Tanvaldu.
V r. 1883 bylo v Šumburku nad Desnou přistoupeno k přípravám k založení dobrovolných hasičů. Podnět k založení dali pánové Alois Pannitschka, Josef Podwesky a August Stumpe jun. Tito pánové také svolali schůzi, na které se přihlásil značný počet občanů k členství v novém spolku. Členy zakládacího výboru byli pánové: Josef Friedrich (tehdejší starosta), Julius Biemann, Wilhelm Hamburger, Alois Pannitschka, Josef Pochmann, Josef Podwesky, Heinrich Stieglitz, August Stumpe jun., Johann Ulmann a Ferdinand Bogel. Jmenovaní pánové vypracovali statut, který byl rozhodnutím vysokého c. a k. státního zastupitelství ze dne 14. února 1884 schválen.
25. březen 1884 je možno pokládat za oficiální datum založení dobrovolného hasičského sboru v Šumburku nad Desnou, neboť tento den proběhla zakládací valná hromada. Při založení v r. 1884 měl sbor dobrovolných hasičů Šumburk nad Desnou 121 činných a 10 přispívajících členů. Na této zakládací valné hromadě byl zvolen velitelem pan Alois Pannitschka a jeho zástupcem byl zvolen pan August Stumpe jun. Sídlem velení hasičského sboru byl dle stanov vždy Dolní Šumburk. Později byli zvoleni 4 členové správní rady z Dolního Šumburku, 2 z Horního Šumburku a 2 z valné hromady. Aby byly uhrazeny nezbytné náklady spojené se založením sboru, byla uspořádána v obci a přilehlých obcích sbírka, která v krátké době vynesla pozoruhodný obnos ve výši 4 039,- K. Obecní zastupitelstvo odsouhlasilo sboru roční podporu ve výši 200,- K. Jako první pomůcky a zařízení byly pořízeny: 12 lezeckých výstrojí, (v roce 1888 jejich počet byl zvýšen na 20), potřebný počet žebříků, pojízdná stříkačka a dvě přenosné ruční stříkačky s příslušenstvím. Sbor se rozděloval do následujících skupin: 1. četa jako lezecká, 2. četa Dolní Šumburk, vybavená jednou stříkačkou na parní pohon a dvěma ručními stříkačkami, 3. četa Horní Šumburk, vybavená dvěma ručními stříkačkami, 4. četa Český Šumburk, vybavená jednou ruční stříkačkou, 5. četa zajišťující bezpečnostní službu a zároveň sloužící jako rezerva. Zároveň spolek měl oddíl mobilních hlásných a zdravotnické družstvo, které mělo k dispozici kromě několika brašen se základním zdravotnickým materiálem ještě dvě polní nosítka, pojízdné nosítko od Červeného kříže a vůz na transport nemocných.
V r. 1885, v roce 10. výročí založení spolku hasičů, byla uspořádána oslava.
V r. 1886 byla v Horním Tanvaldě postavena nová hasičská zbrojnice. V r. 1888 se sbor rozšířil o další četu, která územně údajně pokrývala prostor mezi Horním a Dolním Tanvaldem. V r. 1889 byla zřízena zdravotnická skupina a pod vedením obecního lékaře pana MUDr. Josefa Mohra byl proveden její zdravotnický výcvik. Její velení u požárů bylo rozhodnutím starosty obce s okamžitou platností přeneseno na velitele hasičského sboru. Okresní jednota věnovala sboru dvě kompletně vybavené zdravotnické brašny.
V r. 1890 byly zavedeny nové poplachové signály. Dále se ukázalo být nezbytným, pořídit do budoucna stříkačku na parní pohon. Spolkem v r. 1891 pořízená jednoválcová parní stříkačka, která byla vyrobena ve strojírně firmy Petzold v Bautzenu (Budyšín), dodávala za minutu 750 litrů vody! Zde je na místě zmínit, že hasičský sbor v Šumburku byl prvním venkovským hasičským sborem v Rakousku, který byl vybaven parní stříkačkou. Stříkačka byla pořízena za obnos 4 600,- K. Potřebné hadice a spojky stály dalších 1 400,- K. Obzvláštní dík patřil obecnímu zastupitelstvu, které hasičský sbor velkoryse a trvale podporovalo. Obec přispěla k nákupu částkou 1 200,- K a z fondu reálné podpory byla obdržena částka ve výši 700,- K. Pro Dolní Šumburk nechalo obecní zastupitelstvo vybudovat kamennou hasičárnu a pro Horní Šumburk a Český Šumburk dřevěné stavby hasičáren. Později byl pro lezecké družstvo vybudován dvoupatrový objekt.
V r. 1892 byl písemně zakotven disciplinární pořádek ve sboru. V Horním Tanvaldě proběhlo velmi dobře zorganizované shromáždění delegátů. 4. četě byla přidělena stříkačka 3. čety. Požárního školení a výcviku v Liberci se zúčastnil hasič sboru pan Johann Schmidt. Pro stříkačku 4. čety nechala obec na své náklady postavit hasičárnu. V r. 1894 vstoupil spolek tanvaldských hasičů do „Kasy úmrtí“ Zemské hasičské jednoty v Čechách. Za pomoc při hašení požáru obytného domu ve Žďáru, který patřil firmě Isaak Mautner a syn, věnovala tato firma spolku tanvaldských hasičů 100,- K a zároveň jako projev uznání vstoupila do spolku jako přispívající člen s platbou ročního příspěvku ve výši 20,- K. Dále obdržel spolek od majitelů tanvaldské přádelny 200,-K za pomoc při hašení skladu a obytného domu. V roce 1895 byl zakoupen výsuvný žebřík. K zaplacení poslední splátky za parní stříkačku byla přijata půjčka od Tanvaldské obecní spořitelny. V r. 1896 byli požární inspektor Franz Fischer a velitel sboru Reinhold Bartel za své zásluhy o spolek jmenováni čestnými veliteli. V r. 1897 se stal čestným členem starosta pan Heinrich Stieglitz. Po katastrofálních povodních 29. července održeli členové Anton Marschatka, V. Rasch, Karl Wawersich, Emil Swarowski, Hugo Swarowski, Robert Vater a Gustav Friedrich za mimořádné záchranářské výkony a poskytnutí pomoci písemná uznání od vedení politického okresu. V r. 1898 byly pořízeny pracovní blůzy pro lezeckou četu a obsluhu parní stříkačky. V r. 1899 spolek vzpomenul památky zesnulého prezidenta „Zemské ústřední hasičské jednoty“ pana G. Dobrowolského. Bylo rozhodnuto o pořízení výkonnější hasičské stříkačky.
V r. 1900 bylo oslaveno 25. výročí založení spolku. 13 ještě žijících spoluzakladatelů obdrželo diplomy. Byli to pánové: Franz Fischer, Robert Förster, Wendelin Heidrich, Reinhold Bartel, Anton Görner, Wilhelm Haupt, Josef Krause, Karel Johann Staffen, Emilian Huyer, Ferdinand Preußler, Franz Thorandt, Wilhelm Hoffmann a Johann Feix.
V r. 1902 byly pořádány po více večerů přednášky a prohlížely se obrázky týkající se osvobozenecké války Búrů, toto přineslo čistý výnos 200,68 K (pozn. Búrové, žijící koncem 19. století v Búrské republice v Jižní Africe, byli potomky holandských přistěhovalců. Búrové odešli pod britským tlakem do vnitrozemí a založili státní útvary – republiky Natal, Transvaal a Oranžský svobodný stát). Dále paní Else Bartelová darovala spolku smuteční prapor.
Byl uspořádán druhý zdravotnický kurz a výcvik pod vedením pana MUDr. Aloise Paula Klimka. Kurzu a výcviku, který byl pořádán v Šumburku nad Desnou Tanvaldskou okresní hasičskou jednotou, se zúčastnili tři členové tanvaldského sboru.
V r. 1903 byla stříkačka zakoupená u firmy Linser v Liberci přidělena 5. četě v Dolním Tanvaldu a byla umístěna v domě pana Roberta Feixe.
V r. 1905 byl pan MUDr. Alois Paul Klimek ze Šumburku nad Desnou za zásluhy o spolek jmenován čestným členem. Pod jeho vedením se uskutečnil třetí zdravotnický kurz a výcvik. Důstojným způsobem bylo vzpomenuto 30 let existence hasičského spolku v Tanvaldu.
24. června 1906 se tanvaldští hasiči spolu s ostatními korporativně zúčastnili vítání císaře v Jablonci nad Nisou. V r. 1907 bylo pořízeno 10 žáruvzdorných roušek nebo zábran. Byl proveden kurz pro velení. Na školení organizovaném pro kronikáře spolků okresní jednotou se zúčastnil pan Franz Doschek.
V r. 1908 za účast na hašení požáru továrny „Joh. Priebsch Erben“ obdržel spolek 250,- K.
25. července 1908 spolek prostým, ale slavnostním způsobem oslavil 25. výročí založení. Proběhl slavnostní ceremoniál, na kterém předseda hasičské jednoty pan Franz Fischer vyznamenal 33 členů sboru, kteří byli činní celých 25 let, čestnými medailemi. Zároveň bylo při této příležitosti 9 členům valnou hromadou uděleno za velké zásluhy o spolek čestné členství a byl jim předán čestný diplom. Odpoledne stejného dne byl podniknut spolkový výlet s hudbou do Horního Tanvaldu k čestnému členu a zasloužilému předsedovi hasičské jednoty k panu Franzi Fischerovi. Díky příznivému průběhu jedné letní slavnosti byl sbor schopen zřídit tzv. fond na blůzy. Každý kamarád obdržel z tohoto fondu 5,-K na pořízení lehké parádní hasičské blůzy. Ani hudba spolku nepřišla zkrátka, členům hudby byla pořízena nová saka. Šumburský sbor měl také rozsáhlou sbírku knih. Záležitosti sboru byly vyřizovány za dobu 25 letého působení na 28 valných hromadách, 129 zasedáních správní rady a velení, 102 a 64 zasedáních výboru a mužstva. Proběhlo 124 lezeckých, 148 s použitím stříkaček a 29 hlavních cvičení sboru. O zdravotní družstvo se starali a školili ho lékaři, v prvních letech existence spolku pan Dr. Josef Mohr a později pan Dr. Klimek. Zdravotnické družstvo zasahovalo při různých příležitostech.
V r. 1910 měl sbor jednoho čestného velitele, 9 čestných členů, 49 přispívajících členů a 177 výkonných (cvičících) členů.
fotografie z r. 1925 při příležitosti oslav 50. letého výročí založení sboru
převzato z https://www.tanvald.cz/ (upraveno)
původní úplné znění na: https://www.tanvald.cz/omeste/130letdobrhasicuvtanvalde/