Rover 200 1996 - nový model
Rover si po dlouhé spolupráci dokázal opět získat tvář a důkazem je model 200.
Novinářské představení nového provedení Roveru 200 se uskutečnilo v polovině letošního února na jihu Anglie. Možná to nebyla náhoda, že jedna z etap při zkušebních jízdách končila na zámku Hever, jehož obyvatelé tvořili bohatou historii Spojeného království. Organizátoři ale vůbec neměli v úmyslu spojovat osud nového Roveru 200 s tragickou postavou Anny Bullenové, jako jedné ze šesti manželek krále Jindřicha Vlll. Spíše se nabízela souvislost s jiným z pozdějších majitelů Heveru, neobyčejně úspěšnou podnikatelskou rodinou Astorů. Možná to také nebyl náhoda, že dvoustovka se svezla po historické trati Bluebell na samostatném vagónu, před lokomotivou č. 592, vyrobenou v roce 1902 firmou SECR Longhedge Works pro tehdejší železniční společnost South Easter a Chatham Railways. Tento parní skvost posloužil k ilustraci vyspělosti britského strojírenství, jehož pověst v posledních desetiletích poněkud utrpěla. Možná že to vše byla jen nadsázka, nicméně Rover 200 vrací svému výrobci opět vlastní identitu, kterou v posledních letech potlačila jeho těsná spolupráce s Hondou. Podle vyhlášení představitelů Roveru na této skutečnosti nic nemění, alespoň prozatím, spojení s mnichovskou automobilkou BMW.
Jak jsme se mohli přesvědčit na vlastní oči, Rover 200 patří k pečlivě propracovaným automobilům. Nešlo přitom jen o zajímavý styling, jenž buduje nové rysy značky Rover. Jeho tří- či pětidveřová karoserie se splývavou zádí skutečně působila dojmem sladěnosti, přičemž v ní nechyběly tradiční britské prvky jako například bohatě chromovaná maska chladiče se svislým žebrováním. Z tiskové konference vyplynulo, že britská automobilka neuvažuje o dalších karosářských variantách dvoustovky. Interiér Roveru 200 poskytuje dostatek prostoru pěti osobám, které si jistě nebudou stěžovat na pocit neútulnosti. Dojmem kultivovanosti působí především palubní deska se zvýrazněnou středovou konzolou i stínicím krytem přístrojů. Za pozornost stojí náznaky obložení z ušlechtilého dřeva, které obsahují všechny úrovně výbavy. Měli jsme samozřejmě možnost svézt se v britském provedení vozu s řízením na pravé straně a snad jediná výtka se týkala nedostatečného prostoru pro odložení levé nohy, která právě neobsluhovala pedály.
Za základní motor pro dvoustovku Rover považuje zážehový čtyřválec 1.4 se čtyřventilovým rozvodem OHC, který náleží do nové série K. Jak jsme si na dálnici i úzkých silničkách západního Sussexu ověřili, jeho výkon 55 kW je pro Rover 214i o pohotovostní hmotnosti 1460 kg dostatečný. Nicméně zákazníci dají přednost spíše výkonnějším motorům 1.4l/76 kW či 1.6 l/82 kW s vyspělejšími rozvody DOHC. Nejpříjemnější svezení ovšem nabídl špičkový Rover 200vi poháněný čtyřválcem 1.8 l/106 kW. Tento motor, vyvinutý původně pro sportovní model MG F, uděluje díky šestnácti ventilům a systému plynulého časování ventilů VVW dvoustovce překvapivé jízdní výkony. Pokud jde o diesely, k dispozici jsou dva motory 2.0 s výkony 64 a 77 kW a přeplňováním pomocí turbodmychadla, přičemž silnější jednotku doplňuje chladič stlačeného vzduchu. Vozy Rover 220 D a 220 SDi s těmito motory se však vyznačovali o poznání větší hlučností, než jsme očekávali.
Roverova dvoustovka se v tomto nejnovějším modelovém provedení představila loni na Londýnském autosalonu a krátce nato vstoupila na britský trh. Nabídku vozů nižší střední třídy na dalších významných odbytištích západní Evropy v čele s Německem a Francií obohatí až během letošního jara. Do Čech dorazí v září.
Cena v době testu nebyla známa.
Pokud se Vám tento článek líbil, napiště nám na nerad.ales@seznam.cz a my Vás rádi budeme informovat o nových článcích.