Pošumavský Aeroklub v Klatovech
Historie letectví na Klatovsku sahá již do roku 1912, kdy se uskutečnil první vzlet aviatika Čiháka. Vzletu se zúčastnil také první český pilot ing. Kašpar. Letadlo tehdy vzlétlo do výšky 120 m a po 13 minutách okružního letu se vrátilo na místo startu.
Myšlenka získat letiště pro Klatovy je již starého data. Veškeré kroky k získání letiště v Klatovech vyznívaly dlouhá léta na prázdno i přes snahu vlivných osobností a spolků. Až v roce 1935 zásluhou pana ministra národní obrany Františka Machníka se podařilo přiblížit k vytouženému cíli. Do jara 1936 bylo s příslušnými ministerstvy a úřady vyjednáváno o zřízení letiště, s kterým úzce souviselo založení Aeroklubu.Veškerá jednání vyzněla kladně a tak mohlo být přikročeno dne 21.března 1936 k ustanovení Aeroklubu v Klatovech.
Po ustanovení Aeroklubu a po získání potřebných pozemků začala výstavba hangáru a správní budovy.21.června 1936 byl předsedou Pošumavského aeroklubu Klatovy panem ministrem národní obrany Františkem Machníkem slavnostně otevřen vlastní klubový stánek, tj.hangár se správní budovou. Že v tak krátké době mohl být vybudován hangár a správní budova to svědčí o nesmírném zájmu aeroklubáků a všech příznivců letectví na Klatovsku. Například Ministerstvo národní obrany poskytlo příspěvek 20 000 Kč, Ministerstvo veřejných prací 30 000 Kč, Městská rada Klatovy 5 000 Kč, Spořitelna města Klatovy 5 000 Kč, Hospodářská záložna v Klatovech 5 000 Kč. Město Klatovy odprodalo aeroklubu potřebný pozemek na stavbu hangáru a správní budovy. Klatovští podnikatelé poskytli kování na celou budovu, kamna pro obytné místnosti, rolníci povozy, kdy bylo bezplatně zapůjčeno 250 povozů. Tímto podalo Klatovsko důkaz, že není třeba rad, úvah a kritik, ale činů a práce.V roce 1936 byly aeroklubu přiděleny tři motorová letadla. V roce 1937 již vlastnil aeroklub deset školních a turistických letadel. Areál aeroklubu byl rozšířen o technickou kancelář, vybudované dílny, elektrárnu a vodárnu.
Začalo se s pilotním výcvikem a létání pro radost. Pilotní výcvik řídil šéfpilot Antonín Glacner. Již v roce 1937 bylo vycvičeno 11 motorových pilotů. V roce 1938 probíhal v rámci akce 1 000 nových pilotů republice, rozsáhlý pilotní výcvik zaměřený na posílení vojenské základny před hrozbou válečného konfliktu. Nástup fašismu zaznamenal pronikavé změny v názorech na obranyschopnost. v akci bylo vycvičeno 14 motorových pilotů, kteří po skončení nastoupili k vojenským útvarům, především k leteckému pluku T.G. Masaryka v Hradci Králové. Mnozí z nich později opustili republiku a bojovali na západní frontě v jednotkách RAF.Václav Přerost byl zařazen u 58 operační výcvikové jednotky, zahynul při letecké nehodě na letišti Grangemouth ve Skotsku. Ladislav Němeček zahynul při náletu na Brémy. Václav Brejcha zahynul při operačním letu z letiště Coltishall. Dále na západní frontě bojovali Tomáš Kozák, Matěj Pavlovič.
Během okupace se dočasně změnila tvář klatovského letiště. Letiště bylo obsazeno německou armádou, která zde prováděla výcvik. Po náletu koncem války byla na letišti rozstřílena letecká technika, hangár a část správní budovy zničil požár. Osvobození znamená nejen novou etapu v rozvoji republiky, ale i nové možnosti rozvoje leteckých sportů.
Poválečné období je poznamenáno výstavbou nového zničeného letiště a obnovou členské základny. Již v roce 1946 začal aeroklub školit nové plachtaře, výcvik byl prováděn na kluzácích ŠK 38, Grunau Baby, Jestřáb. Motorový výcvik na letounu Pipper. Poválečná činnost aeroklubu byla zaměřena na obnovu letiště, rozšíření členské základny a vycvičení pilotů. Bylo vycvičeno 22 plachtařů, 5 motorových pilotů a paraodbor měl 20 parašutistů. Rozvíjející činnost aeroklubu byla ukončena v roce 1949, kdy se z letiště stává výcvikový prostor místní posádky a letecký provoz je na letišti zastaven.
Od roku 1969 dochází k obnovení činnosti. Na počátku roku 1969 se skupina příznivců létání v Klatovech pokouší o znovu obnovení létání na letišti v Klatovech a o obnovu aeroklubu, který v minulosti patřil k nejznámějším a co do počtu členské základny, nejsilnějším. Byl vytvořen přípravný výbor, který začal pracovat na znovu obnovení činnosti aeroklubu. Do čela byl zvolen zasloužilý letec pplk. Josef Hubáček, významná osobnost českého letectví, který bojoval na řadách RAF jako stíhací pilot a později ve Feri službě. Je nutno si vzpomenout na letecké trio akrobatů Novák, Široký, Hubáček, kteří reprezentovali republiku na mnoha významných sportovních akcí v zahraničí i v republice samotné.
Po přidělení ploch od města Klatovy začala přeměna vojenského cvičiště, kde bylo plno zákopů, palpostů pro děla a úkrytů v letištní ploše. Chuť do létání byla obrovská, aeroklub disponoval pouze členskou základnou, ochotnou obětovat cokoliv jen aby se mohlo létat. Protože k létání je potřeba míti plochu, hangár a ostatní zařízení potřebná pro létání a nakonec letadlo, bylo nutné zahájit výstavbu letištní plochy , hangáru což byl předpoklad udělení provozního povolení. Na počátku zimy roku 1969 započala stavba hangáru a úprava letištní plochy, výstavba hangáru a úprava letištní plochy byla ukončena v roce 1971.
Dne 30. 10, 1970 přistál na upravené ploše první letoun a to větroň L-13 Blaník OK 9716, který přilétl od aeroklubu Karlovy Vary. V roce 1972 se zahajuje výstavba správní budovy aeroklubu , dílen, garáží, balírny a sušárny padáků. To vše je dokončeno v roce 1975. Ve výstavbě areálu letiště se dále pokračovalo a to v roce 1983, kdy byla zahájena výstavba více účelové požární nádrže, která byla dokončena v roce 1985.
A jak vznikaly potřeby členů aeroklubu, bylo ve vybavení letiště pokračováno v roce 1988 vybudován venkovní krb, v roce 1991 zprovozněna sauna, venkovní sprchy, rozšířeno sociální zařízení a v roce 1996 zahájena výstavba sezónní ubytovny, která byla dokončena v roce 1997.
Aeroklub je od svého počátku řízen radou aeroklubu v jejímž čele jako předseda aeroklubu byl do roku 1979 pplk. Hubáček Josef, od roku 1979 do roku 2001 Sklenář Zdeněk a od roku 2001 Bouda Miroslav, za letecký výcvik a provoz odpovídal do roku 1984 pan MUDr. Sobotka Vladimír, od roku 1984 do 1986 Halas Jiří a od roku 1986 Sklenář Zdeněk.
V roce 1992 se Pošumavský aeroklub stal samostatným leteckým provozovatelem, který na základě zákona provádí leteckou činnost a provozuj leteckou techniku. Od roku 1993 podnikl aeroklub kroky k získání statutu mezinárodního letiště. Tento záměr se po dlouhém úsilí podařilo naplnit a v roce 1994 byl letišti Klatovy udělen statut mezinárodního veřejného letiště. Tímto počinem se letiště Klatovy stalo branou vstupu letadel do České republiky v západočeském regionu.