Gabriel

14. CHARAKTERISTIKY VÝVOJE DO 3 LET VĚKU

Prenatální období

-trvá 9 kalendářních měsíců

-hlavní je v tomto období biologický vývoj, vytvoření hlavních orgánových systémů,

do tohoto období je datován počátek lidského života

-výzkumy: -dříve prováděné pozorováním dětí v inkubátoru

-dnes mohou být prováděny pomocí ultrazvuku, EEG, termografie => mohou

být mapovány aktivity plodu před narozením

-období se dělí do 3 fází:

1. fáze oplození

-trvá 3 týdny

-na konci 3 týdnu se vytváří nervová trubice (základ nervového systému)

2. fáze embryonální (fáze zárodku)

-od 4 do 12 týdne těhotenství

-vytváření základů všech hlavních orgánů

-velká citlivost plodu na teratogenní vlivy

3. fáze fetální (fáze plodu)

-od 12 týdne těhotenství do narození dítěte

-dokončení vývoje orgánových systémů + počátek jejich fungování

-vnější vlivy působí na psychický vývoj dítěte

-plod je co nejdříve připravován na činnosti, které budou důležité pro jeho život po

narození->koncem 2 měs. těh. se objevují reakce záškuby; poč. 3. měs. plod spontánně hýbe

dolními i horními končetinami, vraští čelo, otáčí hlavičku, otevírá a zavírá ústa, objevují se

úchopové pohyby; v 9. týdnu je registrovatelná bio-elektrická aktivita mozku na EEG; od

5. měs. se dá prostřednictvím EEG rozlišit spánkový a bdělý stav dítěte, dítě reaguje na tlak,

bolest, zvuk a světelné efekty; od 6. měs. dítě dokáže rozlišit zvuk lidského hlasu a do konce

těhotenství pravděpodobně dokáže dítě rozlišit hlas matky

-v posledních 2 měsících těhotenství je plod schopen se učit (reakce na zvukové podněty)

-plod je aktivní a přizpůsobuje se prostředí -> přizpůsobuje se pohybům matky a zároveň

je ovlivňuje; aktivně „pomáhá“ při porodu

-již v prenatálním období získává jedinec schopnost sociální interakce -> kontakt

s matkou, již před narozením může vznikat dialog mezi matkou a dítětem

Perinatální období

=období krátce před porodem až do 7 dní po porodu

-porod znamená pro dítě značnou zátěž

-pro další vývoj dítěte se doporučuje kontakt dítěte s tělem matky ihned po porodu

Novorozenecké období

-zahrnuje 1. měsíc života dítěte

-dítě zpočátku 20 hod. spí a zbývající 4 hod. je v klidném bdělém nebo v aktivním bdělém

stavu (pohyb, pláč, krmení)

-novorozenec má vyvinuty základní nepodmíněné reflexy (sací, hledací, polykací, obranný,

vyměšovací, úchopový, polohový, orientační)

-dítě reaguje na zrakové podněty (ostrost vidění však ještě není úplná), na sluchové podněty,

hmat, čich a chuť

-novorozenec je plně odkázán na péči okolních osob, i v pohybu

-dítě je v poloze šermířského reflexu=>hlavu má otočenou do strany, horní končetinu na

straně obličeje má nataženou dále od hlavy, druhou končetinu má blíže hlavě; pěsti dítěte

bývají často zaťaté->dítě ještě nemá potřebu něco uchopovat

Schopnost učit se

-hledání podnětů + získávání zkušeností s nimi

-novorozenec uchovává v paměti to, co se naučil, méně než 24 hodin

-prosociální chování=schopnost dítěte přilákat a udržet pozornost pečující osoby; dítě má

schopnost napodobovat mimické výrazy dospělých

-v novorozeneckém období by měl být vytvořen pocit synchonie pozornosti a afektu =>

chování dospělého by mělo být určitým způsobem sladěno s chováním dítěte -> pokud dítě

a matka nejsou sladěni, může dojít k asynchronii – nemůže se uspokojivě vytvářet vztah

matka-dítě; u dítěte je k synchronizaci potřebná jeho dispozice (přítomnost všech smyslů

a disponovanost celého organismu vyrovnávat se s okolním prostředím a životními

funkcemi); z hlediska matky je k synchronizaci potřeba osobní zralost, připravenost pro

mateřství, postoj vůči dítěti, převzaté výchovné principy a praktiky, schopnost empatie,

temperament matky, motorická koordinace, sebedůvěra, momentální bio-psycho-sociální

situace, zdraví a dostatek odpočinku, další počet dětí v péči matky, ekonomické prostředí,

eventuální závislost na psychotropních látkách aj.

Kognitivní vývoj podle Piageta

-dítě je ve fázi senzomotorické inteligence -> hlavní roli mají smysly a motorika (učení

probíhá na základě zkušenosti s reálným prostředím)

-počátek procesů asimilace a akomodace

-1. měsíc života Piaget označil jako „stadium reflexů“ -> dítě si procvičuje své vrozené

reflexy=>sání z prsu a lahve + vše ostatní, co lze strčit do úst (palec, hračka)

-vytváření určitých schémat všech činností

Kojenecké období

-od 1. měsíce do 1. roku života

-dítě se postupně naučí ovládat své tělo do té míry, že na přelomu prvního a druhého roku

života je schopné chodit ve vzpřímeném postoji, uchopovat a vzájemně pouštět věci, je

připraveno na řečovou komunikaci a má navázaný vztah k lidem, kteří o něj pečují

Vývoj jemné a hrubé motoriky a senzomotorických dovedností

-určité zákonitosti průběhu vývoje popsal Arnold Gesell:

1. princip vývojového směru (gradientu)

-dítě se postupně učí ovládat jednotlivé části v souvislosti s tělesným růstem

-tři podřízené postupy: a)postup kefalo-kaudální

-ovládání těla postupuje stejným směrem jako somatický růst

(od hlavy k patě)

b)postup proximo-distální

-postup ve vývoji dítěte probíhá od centra těla k periferii těla

(nejprve pohyby v ramenních a kyčelních kloubech, postupně

pohyby přecházejí k zápěstím, chodidlům a prstům)

c)postup ulno-radiální

-při pohybu ruky a při úchopu nastává posun od malíčkového

prstu k ukazováčku a od úchopu celou rukou ke klešťovému

úchopu (mezi palcem a ukazováčkem)

2. princip ve střídání dominance flexorů a extenzorů

-ve vývoji se střídají období natažených a skrčených končetin

3. princip funkční asymetrie

-u dítěte se postupně specializuje pravá a levá strana těla => ze symetrické polohy

končetin dítě přechází k asymetrii->dítě postupně ovládá předměty, střídá pravou

a levou ruku a zkouší, kterou rukou mu činnost lépe půjde

4. princip individualizace

-princip předpokládá, že každé dítě se rodí jako jedinečné individuum -> jeho schopnosti

a vývoj jsou specifické

5. princip autoregulace

-dítě je schopno určité autoregulace ve svém vývoji (např. jídlo, spánek apod.)

-ve 3. měsíci dítě přechází ze šermířské pozice k symetrické poloze, ruce má otevřené; pokud

dítě držíme vsedě, hlava je vzpřímená; když se dítě položí na bříško, opře se o lokty a hlavu

drží šikmo k podložce (ve 4. měsíci se již opře o dlaně a hlavu má vzpřímenou)

-dítě pozoruje předměty ve svém okolí, po nejbližších sahá, objevují se počátky úchopového

reflexu

-v 6. měsíci je dítě schopno přidržet se podaných prstů a přitáhnout se do sedu, vydrží v sedu

s oporou; když se dítě vezme v podpaží, začne se „vzpírat“=staví se na nožičky (v 7. měsíci

se dítě ve stoji udrží, když ho držíme za ruce)

-dítě uchopuje větší předměty, sahá po nich celou dlaní

-zraková ostrost se již příliš neliší od dospělého

-dítě se otáčí za zvukem

-v 9. měsíci dítě dokáže samo sedět vzpřímeně libovolně dlouho; dovede se také samo bez

pomoci posadit

-dítě začíná lézt

-za ruce se dítě dokáže vytáhnout do stoje

-místo dlaňového úchopu začíná využívat úchop klešťový

-experimentuje s předměty (uchopuje a pouští hračky)

-dítě je schopno strkat jednou kostkou do druhé, ovládá jednoduché předměty, umí si přidržet

láhev, s pomocí dospělého si přidrží i hrnek

-v 1 roce dítě již zpravidla stojí bez přidržování; chodí, když ho dospělý drží za ruku

(v 1 roce a 1 měsíci se zpravidla dokáže rozejít do prostoru, zastavit se a znovu se rozejít)

-hra začíná být smysluplná (např. z kostek staví věž)

Kognitivní vývoj podle Piageta

-vývoj od narození do 1 roku:

1. stadium reflexů

-zahrnuje 1. měsíc života; v kojeneckém období je již ukončeno

2. stadium zvyků

-od 2. měs. do 4. měsíce

-bývá označováno také jako stadium primární kruhové reakce

-dochází k postupné koordinaci vrozených reflexů + procvičování reakcí na určité situace;

koncentrace na aktivity vlastního těla=>dítě saje, cucá si palec, dělá pohyby rukama

a nohama – zpočátku bezcílně (činnost ho zaujme a několikrát ji opakuje = kruhová

reakce)

3. stadium sekundární kruhové reakce

-od 4. měs. do 8. měsíce

-dítě přestává být zaměřeno samo na sebe -> expanze do okolí

-činnost se stává prostředkem k dosažení určitého cíle -> jednání dítěte je záměrné

-dítě chápe souvislosti mezi určitými předměty

-sekundární kruhová reakce je zaměřena na vnější podněty a manipulaci s nimi

-dítě postupně začíná chápat trvalost objektů

4. stadium kombinované sekundární kruhové reakce

-od 8. měs. do 12. měsíce

-dítě si dokáže stanovit určitý cíl a hledá prostředek k jeho dosažení (zpočátku zkouší

ověřené postupy, pak experimentuje)

-dítě chápe vztahy mezi příčinami a následky

-dítě se postupně učí různé činnosti a aktivity

Vývoj řeči

-ve 3. měsíci dítě brouká->hraje si s mluvidly, zkouší vydávat zvuky

-broukají si i hluché děti

-v 6. měsíci dítě žvatlá->říká různé slabiky + zvuky, které ho zaujaly => napodobuje zvuky,

které slyší v okolí

-v 9. měsíci dítě začíná používat významové slabiky (bác, táta, máma) a začíná rozumět

jednoduchým výzvám

-v 1. roce dítě začíná používat první slova

Socializace

-Spitz rozdělil průběh socializace do několika stádií:

1. stadium preobjektální

-od narození do 3. měsíce

-dítě nemá významově odlišený vztah k objektům okolního světa => dítě nemá žádné

trvaleji projevovatelné vztahy

2. stadium předběžného objektu

-od 3. měs. do 6./8. měsíce

-dítě reaguje na spatření lidského obličeje úsměvem, odlišuje lidský obličej od ostatních

objektů; úsměv začíná používat ke komunikaci

3. stadium objektu

-od 6./8. měs. do 12. měsíce

-rozlišování mezi známou a cizí tváří, při odloučení od pečující osoby = tzv. „úzkost

osmého měsíce“=>úzkost ze ztráty objektu, který o něj pečuje

-od 6./8. měsíce matka začne zaujímat v životě dítěte jedinečné místo

-od 8. měsíce se u dítěte začne projevovat strach z cizích lidí ve svém okolí

-pokud dítě může aktivně ovládat separaci od matky, tak se od ní samo vzdaluje a zase

se k ní vrací

-Mahlerová popsala způsob socializace z hlediska utváření specifického vztahu dítěte

k matce za normálních okolností:

1. období normálního autismu

-do 2. měsíce

-v tomto období u dítěte převažují spánkové stavy

-dítě je zaměřeno na uspokojování vlastních potřeb v rámci svého tzv. „autistického“

světa

2. období normální symbiózy

-od 2. měs. do 4. měsíce

-dítě jakoby „splývá“ se svou matkou; dokáže odlišit matku od okolního světa

3. období separace a individuace

-od 4. měs. do 3 let

-je rozděleno do několika subfází:

a)subfáze diferenciace

-od 4. měs. do 10. měsíce

-dítě začíná zřetelně odlišovat matku od cizích lidí; zaměřuje se na vnější podněty

b)subfáze procvičování

-od 10. měs. do 16. měsíce

-dítě se začíná aktivně vzdalovat od matky a zase se k ní vrací (dítě u matky hledá

citovou jistotu a zklidnění)

-dítě potřebuje mít s matkou nějaký zrakový nebo sluchový kontakt

-při dlouhodobé separaci od matky se může projevit regrese dítěte na nižší

vývojovou úroveň

c)subfáze navazování přátelských vztahů

-od 18. měs. do 25. měsíce

-dítě navazuje vztahy k dalším lidem

-objevuje se ambivalence vztahu k matce -> dítě matku potřebuje, ale zároveň se

jí snaží vzdorovat (např. ji bije, když se mu něco nelíbí)

d)subfáze individuace

-od 25. měs. do 36. měsíce

-někdy bývá označována jako subfáze „stálosti objektu“

-dítě si začne zvnitřňovat svůj obraz matky, který si dokáže vybavit i když není

v přítomnosti matky (zvnitřněná představa matky)

-dítě dokáže zvládnout přiměřeně dlouhou separaci od matky

Mezník 1. roku života

1. dítě chápe existenci svojí vlastní bytosti; chápe, že je odděleno od vnějšího prostředí;

chápe i určitou časovou kontinuitu kolem sebe

2. dítě získává základní orientaci v okolním prostředí; chápe stabilitu vnějšího světa

3. dítě si vytváří základní vztahy k vnějšímu prostředí

4. dítě má pocit základní jistoty ve vztahu k vnějšímu světu a získává pozitivní vztah

k životu

Batolecí období

=od 1 roku do 3 let

Vývoj motoriky

-rozvoj chůze -> první krůčky, běh; dítě již při chůzi nepadá, dokáže překročit práh; do

schodů nejprve leze, od 1,5 roku chodí do schodů při vedení za ruku; ve dvou letech chodí

do schodů bez držení, ale nestřídá nohy; ve 3 letech již chodí do schodů normálně

-dítě se učí skákat->na místě, z posledního schodu, z obrubníku aj.

-do 3. roku dítě zvládne jízdu na tříkolce

-jemná motorika:

-rozvoj pohybů rukou a prstů (uchopování, pouštění a zvedání předmětů)

-v jednom roce dítě umí postavit věž ze dvou kostek, v 18. měsících již z více kostek

-tří-leté dítě dokáže navlékat korálky

-začíná práce s tužkou -> nejprve čmárá, v 1,5 roce se snaží napodobit čáru, ve dvou letech

napodobí kruh a křížek

-v 15. měsících dítě jí samo lžičkou

-během druhého roku se dítě učí udržovat tělesnou čistotu->postupně se posazuje na nočník,

ke konci druhého roku je dítě schopno samo kontrolovat svoji čistotu

-během 2-3 roku se dítě učí základům oblékání, ve třech letech umí zapínat knoflíky a umí

si samo umýt ruce

Kognitivní vývoj podle Piageta

-převládá senzomotorická úroveň myšlení

-od 18. měsíce začíná úroveň symbolického (předpojmového) myšlení (trvá do 4 let) -> dítě

užívá slova spíše jako „předpojmy“ než jako skutečné pojmy, ještě nezobecňuje (dítě např.

ví, že má doma psa, ale když nějaký pes vypadá jinak než tento pes, neoznačí ho jako psa)

Vývoj řeči

-je velký rozdíl mezi aktivní a pasivní slovní zásobou -> dítě většinou slova zná, ale

nepoužívá je

-po 18. měsíci nastává velký pokrok v řeči dítěte -> dítě začíná vnímat symbolický význam

slov

-dítě se učí označení pro věci (častá otázka „co to je?“), začíná skloňovat a časovat

-do 2 let o sobě dítě mluví ve třetí osobě, po druhém roce života začíná dítě postupně

užívat slovo „já“

Emoční vývoj a socializace

-dítě je citově závislé na osobách ze svého okolí, i krátké odloučení vyvolává prudké

separační reakce

-3 fáze reakce na odloučení:

1. fáze protestu

-dítě křičí, volá matku a očekává, že přijde

2. fáze zoufalství

-když matka nepřichází, dítě ztrácí naději, že přijde -> přestává křičet, odvrací se od

okolí, odmítá kontakt s ostatními lidmi, odmítá hračky, často leží s hlavou zabořenou do

polštáře

3. fáze odpoutání od matky

-dítě postupně potlačí své city a dokáže se připoutat k jiné osobě, která mu nahradí

mateřskou péči

-pokud se o něj žádná osoba výrazněji nestará, připoutává se na věci (např. na oblíbenou

hračku)

-fáze trvají různě dlouho; když se dítě znovu vrátí k matce, záleží na to, v jaké fázi se ocitlo ->

v 1. fázi se ještě více upne na matku a odmítá jakoukoli separaci, ve 3. fázi úzkostná závislost

již není zřejmá, dítě však obtížněji znovu navazuje vztah k matce

-v období batolete se z hlediska socializace rozšiřuje okruh lidí, ke kterým si dítě vytváří

určitý vztah

-dítě se postupně učí mít v rodině svou roli; učí se, že má v rodině určitá práva a povinnosti

-pokud se v tomto období dítěti narodí sourozenec, trpí dítě žárlivostí -> staršímu dítěti je

nutné věnovat dostatek času, aby nemělo pocit, že je veškerý čas na jeho úkor věnován

mladšímu sourozenci

-dítě začíná navazovat vztahy s vrstevníky -> zpočátku dochází ke kontaktu během tahanic

o hračky, později=společná činnost se znaky spolupráce nebo soutěživosti – do třetího

roku se objevuje tzv. paralelní hra=děti si hrají vedle sebe a vzájemně si jeden druhého

příliš nevšímají, později přichází kooperativní hra = děti vyvíjejí společnou činnost

-v batolecím období se dítě učí altruismu -> půjčování hraček apod.

-objevuje se také fáze vzdoru (negativismu) => dítě si začne uvědomovat, že může něco

chtít nebo nechtít->mohou vše odmítat (mezi 2. a 3. rokem=časté používání slov „ne“

a „nechci“), dítě odmítá plnit jakékoli požadavky

-při vzdorování dítěte je důležitý klidný a tolerantní, ale zároveň důsledný postoj rodičů

k dítěti