KRITIKA DEMOKRACIE

-demokracie má mnoho forem -> např. autoritativní, liberální aj. – každá z těchto forem má
své nedostatky

-výjimečný stav -> vláda může postupovat diktátorsky, schvaluje zákony bez nutnosti
schvalování parlamentem aj. – zároveň však také schvalování kritického stavu je
problematické a obtížně kontrolovatelné

-často je kritizována neschopnost parlamentu řešit praktické otázky = jedna ze základních
slabin demokracie

-kritika demokracie je vedena levicovými i pravicovými extremisty

-ze strany fašismu je kritizována korupce, nepřihlížení k sociálním otázkám aj.

-v demokratické společnosti vyvstává problém politické kompetence některých politiků
a politické inteligence většiny občanů -> obojí je zpravidla nedostatečné

-problém odvolatelnosti politiků, kteří již neplní svou funkci ani předvolební sliby – přesto
jsou prakticky neodvolatelní

-otázka přímé demokracie -> v rozhodujících otázkách by se měl rozhodovat lid – referenda
týkající se vybraných událostí, volby regionálních představitelů, zejména starostů a hejtmanů
(tato forma demokracie je zpravidla málo využívána)

-demokracie prezentuje určité normy, které nejsou výrazem obecné vůle, ale jsou zakotveny
jako nehnutelná ustanovení a hodnoty (např. zrušení trestu smrti i pro těžké zločince)

-demokracie je definována jako svoboda slova a svědomí (otázka svědomí je však často
vypouštěna) -> svoboda svědomí znamená, že si každý může myslet, co chce, a v rámci
shromažďovací svobody si tyto myšlenky vyměňovat se stejně smýšlejícími lidmi, pokud
tím neovlivňuje veřejnost

LEVICOVÝ EXTREMISMUS

-má 2 základní formy:

1. anarchismus

2. komunismus

Anarchismus

=z řec. slova arche = vláda, an-arche = „nevláda“ => společnost bez vlády, zmínky jsou
již u Herodota, Aristotela, stoiků a kyniků

-Pierre-Joseph Proudhon (1. pol. 19. stol.) se zabýval myšlenkami anarchismu => dílo Co je
to vlastnictví? – vlastnictví by mělo podléhat univerzalizaci

-základními myšlenkami je omezená vláda a moc státu a zdůraznění svobody jednotlivce

-státu by měla být sebrána role utlačovatele => odstranění hierarchie – rovnostářství, omezení
státní kontroly a delegace pravomocí, zavedení kontroly a omezování soukromého vlastnictví
(„majetek je krádež“)

-spor mezi Marxem a Bakuninem -> anarchisté se snažili získat kontrolu nad internacionálou
dělníků, Bakunin z ní byl proto vyloučen

-Bakunin předpovídal, že marxistická revoluce povede jen k nahrazení jedné vlády jinou
vládou

-Kropotkin -> 1881 v Londýně byla ideou anarchismu prohlášena idea činu => Kropotkin to
vnímal jako „odstranění zel atentáty“ -> heslo od protestu k akci

-v Čechách se k anarchismu hlásila řada významných lidí, např. S.K. Neumann, Fráňa Šrámek

-L. Faltis – anarchista -> komunista -> emigrace do SSSR -> kolchoz v Kazachstánu -> po
2. svět válce představitel vědeckého ateismu – zanícený revolucionář, ale také člověk
„mdlého rozumu“ – nejsilnějším agrumentem bylo tvrzení: „Bůh není, věřte mi, já to vím!“

-anarchisté se silně uplatnili v Rusku během občanské války, jednou na straně bílých, podruhé
zase na straně rudých => představovali politickou i vojenskou sílu (desetitisicícové armády)

-dnešní anarchismus vystupuje ostře proti kapitalismu, který je „příčinou devastace kultury
i sociálního řádu“ => hlásají delegitimizaci současného stavu, kapitalismus „je třeba
zničit“ -> protistátní (protikapitalistická) činnost

-jsou proti autoritářství a proti marxismu

-motivace ke vstupu do hnutí: obvyklé 3 typy extremistů (chybí konjukturalisté) + primitivní
exhibicionismus (šátky přes obličej apod.)

Komunismus

-od comuna, comunio = společesntví, společný

-původní myšlenka = některé druhy křesťanských sekt, politická společenství (Tábor) =>
myšlenky společného vlastnictví a rovnostářského společenství -> objevuje se i u antických
autorů, T. Moora aj.

-Karel Marx -> dílo Kapitál (1867) – kapitalismus byl v Marxově a Engelsově době skutečně
zločinným systémem (dětská práce aj.); Engels = dílo Postavení dělnické třídy v Anglii

-marxismus byl již za Marxova života interpretován velmi nejednotně – sám Marx prohlásil,
že není marxistou

-Lenin se prohlásil za pravověrného marxistu

-otázka třídního boje rozdělila marxismus na sociální demokracii a komunismus -> liší se
formou pojetí třídního boje – sociální demokracie = odebrání výrobních prostředků určité
třídě, majetek má být zespolečenštěn X komunismus = faktická (i fyzická) likvidace
kapitalistické třídy, aby nehrozila „kontrarevoluce“

-obraz třídního nepřítele = kulak, úředníci a inteligence (poznávací znamení = nosila brýle),
důstojníci, kněží

-někteří ruští intelektuálové byli vykoupeni Západem, některým se podařilo uprchnout, ale
většina skončila v gulagu

-obětí bolševismu = 20-40 mil. lidí; jen v r. 1938 vyneseno a provedeno 800 tis. rozsudků
smrti + neoficiální oběti => vesnička Kuropaty (u Minsku) = pohřbeno na desetitisíce obětí
Stalinismu, Katyň = pohřbeny tisíce polských důstojníků