Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

8) Československá společnost vojenské historie

23. 2. 2011

6. ledna 1990 byla v Curychu založena „Evropská unie uniformovaných a stře­leckých sborů“ v rámci UNESCO. Spoluzakladateli se stali i dva zástupci ČSVH z Československa a sice Ing. Petr Bernatík z Ostravy a Vlastimil Schildberger st. z Brna. Účelem vzniku Unie bylo vzájemné poznávání, prohloubení přátelství a demonstrace vojenské historie. (Vlastimil Schildberger, Bylo těžké ctít historii) Podle KVH Ostrava v datech k tomu ale došlo už v červnu předchozího roku. Hlavní ale asi je, že se tito lidé sešli.

Po první kontaktní poradě 10. února byla 12. března odeslána žádost o registraci Československé společnosti vojenské historie.

Zakládací schůze domácí části Evropské unie se sešla 13. července 1990 v Novém Jičíně. Byly schváleny stanovy a zvolen výbor Československé společnosti vojenské historie v tomto složení:

prezident Dr. Vladimír Dolínek, víceprezident Vlastimil Schildberger, sekretář Ing. Petr Bernatík, kulturní sekretář Dr. Dite, tiskový sekretář Leonid Křížek. Zapisovatelem byl Ing. Jiří Šťastný.

Bylo rozhodnuto, že zprávu o přijetí do Unie podá Ing. Bernatík a zároveň byli jako zástupci ČSVH schváleni Dr. Dite a pan Poláček.

Na závěr promluvil pan Fridrich Nachazel z Vídně o vývoji Evropské unie a jednání zhodnotili Ing. Bernatík a Dr. Dolínek.

Příští rok se členové ČSVH Brno v historických uniformách zúčastnili karnevalu ve Stuttgartu. K aktivitám na slavkovském bojišti přibylo 14. července 1990 výročí dobytí Bastily a oslavy narození císaře Napoleona se salvou na Žuráni a Mohyle míru. Iniciátory byly především kluby „Přátel francouzské revoluce“ ze severní Moravy, vzniklé na jaře 1990 odchodem části členů z KVH Ostrava.

V roce 1990 jeli brněnští deseti osobními auty na 175. výročí do Waterloo. Kolona, kterou tvořily vozy značky Škoda, Trabant, Lada, Moskvič a další, se vydala na západ. Přes Norimberk, Würtzburg, Frankfurt a Kolín dorazili na místo srazu v Aachen. Odtud se společně jelo do Bruselu. Ubytování  bylo zajištěno  společně s rakouskými jednotkami v internátu dívčí školy Athéneé Royal. České jednotky tam byly poprvé v takovém počtu. Byli tam i členové pěšího pluku Kaiser č.I v bílých uniformách s červeným vyložením, Baterie Austerlitz ČSNS při svém prvním „bojovém“ křtu a také kolegové z Ostravy. Vojáci, doprovázení cimbálovou kapelou, byli všude vítáni potleskem. Tak nám po roce 1989 na západě fandili.

11.–12. srpna 1990 se ve Slavkově opět po mnoha letech konaly v parku slavkovského zámku Napoleonské dny. Věnce padlým byly položeny na Mohyle míru a na Žuráni.

185. půlkulaté výročí začalo již v pátek 30. listopadu shromážděním u pomníku generála Valhuberta v brněnských Tyršových sadech, kde k přítomným promluvil ředitel Muzea města Brna Dr. Dušan Uhlíř.

Následoval slavnostní pochod k pomníku v Denisových sadech pod Petrovem. Zde promluvil Dr. Jiří Pernes, ředitel Historického muzea ve Slavkově. Po salvách z děl a z pušek odjeli účastníci na Žuráň na tradiční Jiříkovické ohně. V sobotu se na rekonstrukci bitvy pod Santonem sešlo, v desetistupňovém mrazu a větru, na 300 uniformovaných účastníků a snad 10 000 diváků. Vídeňská jednotka Deutsch­meister Schützenkorps věnovala Tvarožné, jako dík za pět roků pohostinství, diorama bitvy. Bylo slavnostně předáno v sobotu v poledne na Místním národním výboru jeho předsedkyni Věře Maxiánové a přítomen byl i jeho autor Alfred Frühwirth z Althöfleinu. Ukázka bitvy se líbila i generálu Maurice Schmittovi z francouzského generálního štábu. Dalším význačným hostem byl francouzský velvyslanec Jean Guéguinon, který byl ve funkci teprve třetí měsíc.

Při pietním aktu na Mohyle míru se po letech konala katolická, pravoslavná a evangelická bohoslužba za padlé vojáky.

V březnu 1991 měla ČSVH Brno 53 členů. Od 1. ledna pro ně platil „Služební předpis tradiční jednotky Pěší pluk č. 1 Kaiser, 1. granátnická setnina“.  (Archív ČSVH)

Událostí roku byl zájezd do anglického města Gloucester (28. 6.–1. 7.) na program nazvaný „Gloucester Docks International NA Weekend“, který oslavoval místní husarský regiment. Cesta do Calais byla „zpestřena“ poruchou autobusu v Rokycanech. Trajekt přes La Manche ale bez dvou autobusů z Brna neodjel. Ukázka bitvy na louce pod hradem měla úspěch. Nezapomenutelným zážitkem byla návštěva Bristolu, Oxfordu a hlavně Londýna.

V červnu (14.–16. 6.) se členové ČSVH Brno vypravili do Aspern na výročí bitvy a 6. července se zúčastnili 125. výročí bitvy u Hradce Králové. 20. července se zase podíleli na úspěchu obnovených Napoleonských slavností ve Znojmě. S nápadem na jejich pořádání přišli Karel Pekárek a Mirek Moltaš. Navázali tak na tradice z období „první republiky“. Bitevní ukázku na znojemském náměstí připravil a režíroval Radim Dufek. V červenci odjela početná výprava z Brna, Ostravy, Trutnova a dalších měst oslavit sté výročí Vojenského muzea – Arsenalu ve Vídni.

   21. června a v srpnu 1991 se setkali příznivci tradic slavkovské bitvy v Jiříkovicích. Malá rekonstrukce  bitvy se konala o měsíc později při aukci vín i ve Znojmě (19.-20.7.1991). V tomto roce otevřelo Historické muzeum ve Slavkově výstavu o známé sběratelce napoleonik a především významné operní pěvkyni Emě Destinové.

Výročí v roce 1991 předznamenala smrt jednoho z prvních organizátorů vzpomínkových akcí a zakladatele Vlastivědného kroužku v Jiříkovicích Stanislava Bajera ze Sivic (*1925+1991 ).

15. listopadu pochodovali vojáci v historických uniformách po Brně a připomínali Brňanům blížící se výročí i zahájení výstavy. V Domě stavbařů v Brně byla totiž ve stejný den večer zahájena výstava „Slavkov 1805 – bitva tří císařů“. 25. listopadu tam Dr. Dušan Uhlíř přednesl přednášku na téma „Austerlitz 1805“. 27. listopadu se propagační pochod 50 mužů opakoval. 24. listopadu vítali muži v historických bílých uniformách  pěšího pluku Kaiser poslance Evropského parlamentu a prezidenta Panevropské unie Otto Habsburka, který u nás jednal s mnoha osobnostmi a v Dietrichsteinkém paláci si prohlédl výstavu Pod císařským orlem.

Z Vídně do Blažovic pochodovali v historických uniformách účastníci z roku 1805 známého pochodu (25. 11.–27. 11.), jehož název je odvozen od velitele francouzské jednotky generála Frianta.