O nás
Nikol Rauerová
sociálně pedagogická asistence - první ročník
multimedia
Jmenuji se Nicoletta, narodila jsem se roku 1992 a studuji sociální práci. Už jako malá jsem si přála pejska, ale mamka byla proti. Stála si tvrdě za svým. Prý příliš cestujeme (mamka tehdy pracovala jako stálá delegátka v Itálii, takže jsem byla pořád někde pryč). Říkávala, že prý mám moc zájmů a na pejska bych neměla čas. Tehdy jsem každý den navštěvovala nějaký kroužek. Chodila jsem na keramiku, malování, zpěv, klávesy, kytaru, flétnu, balet, karate, aerobic, hrála jsem šachy, závodně lyžovala... Ale mému neustálému přemlouvání nakonec mamka podlehla a pejska mi dovolila. Tehdy jsme si z útulku vzaly s mamkou voříška Nera. Nero byl v našich očích naprosto úžasný. Mohl s námi jít kamkoli. V našich činnostech nás nijak neomezoval; cestoval s námi za mamky prací nejen do Itálie, ale i po celé Evropě. Byl to slušně vychovaní pes. Kynologii, jakožto sportu, jsem se začala s Nerem věnovat roku 2004, kdy jsme vlastně přestaly s mamkou cestovat. Roku 2008 jsem si pořídila svého druhého psa; vysněnou border collii Beauty. Beauty předčila všechna má očekávání. Je to dokonalý pes s obrovským temperamentem a chutí do práce. Roku 2010 oslavil můj první pes Nero již patnácté narozeniny a tak jsem si v létě (roku 2011) pořídila třetího agiliťáckého parťáka - fenku křížence pyrenejského ovčáka, kterou jsem pojmenovala Joy.
Školy: Scuola Elementare 'primaria' (Tonadico; Fiera di Primiero TN)
Škola s rozšířenou výukou cizích jazyků (Zahradní, Chomutov)
Gymnázium a Střední odborná škola (Klášterec nad Ohří)
Pedagogická fakulta UJEP (Ústí nad Labem)
Zájmy: veškeré sporty (brusle, lyže, surfování, volleyball, ultimate, běžky, agility, bikejöring..)
hudba, hra na všechny možné hudební nástroje (digeridoo, kytara, keyboard...)
fotografování, zvířata, příroda, psaní (především alegorická poezie), četba (Jiří X. Doležal, Ondřej Slačálek, Lewis, Tolkien, Jirous, Čapek, Aubryová, Wilkerson, Coelho, Vincent, Bondy... tématika sociálních patologií), turistika (miluji ježdění na vandry), cizí jazyky (jednou bych se chtěla naučit hebrejsky:P), rozšiřování svého všeobecného přehledu (judaismus, islám, zeměpis... v podstatě mě zajímá téměř vše; no... i když... o tom by se dalo polemizovat:D třeba taková ekonomika a to, co je s ní úzce spjato...to fakt teda nevim...), jsem velkou obdivovatelkou latinské ameriky, obdivuji také alternativní způsoby života (squatting, freeganství)
Nemám ráda: Když něco nejde logicky odvodit a někdo po mně chce, abych se to zpaměti naučila:D, maso, dril, negativní motivaci, pokrytectví, diskotéky, zbytečné okrádání o čas...
Životní cíl: Mám v sobě takový rozpor. Chtěla bych pomáhat lidem, kteří to potřebují. Ukázat společnosti, že mnohdy na některé lidi pohlíží ze špatného úhlu. Ale přání z dětství, bydlet na samotě na Aljašce, ve mně pořád je:D. Aljaška mi asi nevyjde, ale vyrostla jsem v Dolomitech; v městečku, které tehdy nemělo ani 500 obyvatel(určitě všichni znáte příběh malého chlapce - Sebastiána a jeho feny Belly; či Heidi, děvčátka z hor; tak takhle žít, to je takovým mým 'wishful thinking'; žel jen tím...). Jednou bych se chtěla do těch míst vrátit; ráno vykouknout z okna a vidět třpytící se paprsky na vrcholcích horských štítů. Utéct před mamonem a přetvářkou. Nepotlačovat svou vlastní identitu a nepřizpůsobovat se společenským konvencím; nechci být pokrytec. Chtěla bych vyměnit pračku za necky; počítač za stolní hry. Chtěla bych si žít svůj vlastní svět. ... nejsem naivní; vím, že to dnešní doba neumožňuje. Že se musíme angažovat v systému. Jsme jen loutkami. Nelze přestřihnout provázky; jeden možná ano, ale když přestřihneme všechny, loutka spadne na zem a už se nepohne. Loutka bez provázků už není loutkou, je jen necennou hračkou, která je k ničemu.
Motto: "Svět nezměníme, ale můžeme se o to alespoň pokusit. Nezavírejme oči před tím co nechceme vidět, ale snažme se přijít na příčiny a společně nalézt řešení."(autor: Nicoletta & dogs)
"Pokud chceš mluvit o čistotě, měl by ses nejdřív projít kanálama sraček, potom o ní budeš mluvit míň nebo vůbec." (autor Pavel Zajíček)
"Se uno cammina di giorno, non inciampa, perché vede la luce di questo mondo; ma se invece uno cammina di notte, inciampa, perché gli manca la luce." (Giovanni 11/9-10)
