Jamajka
Jamajka
Jamajka, oficiálně Jamajské království je stát ve střední Americe, který se nachází na stejnojmenném ostrově ve Velkých Antilách v Karibském moři. Jedná se o největší anglicky mluvící ostrov v Karibiku a třetí největší v regionu.
Historie
- Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Jamajky.
Jamajku objevil roku 1494 Kryštof Kolumbus, od roku 1509 byla kolonizována Španělskem, ale v letech 1655 až 1962 byla korunní kolonií Velké Británie (1674 až 1688 byl guvernérem proslulý korzár Henry Morgan, tehdy již povýšený do šlechtického stavu). Od roku 1958 tvořil ostrov součást Západoindické federace. Z ní Jamajka v roce 1961 vystoupila (čímž federace fakticky zanikla) a roku 1962 vyhlásila svou nezávislost v rámci Commonwealthu. V čele státu stojí generální guvernér zastupující britskou královnu.
Jamajská historie začíná s migrací indiánů z Jižní Ameriky okolo roku 650. Ti pojmenovali zemi „Xaymaca“, což znamená země dřeva a vody. O pár století později se tento ostrovní ráj stal známým jako Jamajka, klenot Karibiku. Arawakové, jak se indiáni jmenovali, byli mírumilovní lidé, a na Jamajce žili v harmonii až do příchodu Španělů v roce 1494, který se jim stal osudným. V muzeích po nich zbylo jen nepatrné množství artefaktů. Jamajka byla pod španělskou nadvládou až do roku 1655, kdy se stala anglickou kolonií. Následně se výrazně podílela na importu otroků a produkci třtinového cukru a výrobě rumu.
Když byl slavný anglický pirát Henry Morgan za plenění španělských kolonií povýšen do šlechtického stavu a jmenován guvernérem Jamajky, bylo jeho jméno zvěčněno v názvu rumu Captain Morgan, který se začal vyrábět na Jamajce v r. 1944, v současnosti však byla výroba výsledného produktu přestěhována na Puerto Rico.
6. srpna 1962 se Jamajka stala nezávislým státem. Úderem dvanácté hodiny toho horkého letního večera byla britská státní vlajka spuštěna dolů a s velikým očekáváním a úlevou vytáhlo konečně jamajské obyvatelstvo na stožár své vlastní barvy – černou, zelenou a zlatou. Cesta k nezávislosti pro ně byla dlouhá a trnitá. Od roku 1492, kdy připlul Kryštof Kolumbus do Nového Světa, byla Jamajka vedena jako kolonie, nejdříve španělská, potom britská. Tři století mezi vyloděním Evropanů a nynějším dnem nezávislosti byl ostrov neovládnutelný, koloniální vlády byly neustále napadány. Nejdříve piráty lačnícími po zlatě, poté skupinkami osvobozujícími africké válečníky, ale také zbídačenými lidmi, kteří hlasitě (někdy i násilně) demonstrovali svou nespokojenost
Obyvatelstvo
Hlavním a největším městem je Kingston na severovýchodě ostrova (17°59′N 76°48′W).
Na Jamajce žije 2 731 832 obyvatel. Hustota zalidnění je 249 obyvatel na km čtvereční.
V roce 2001 více než 60 % obyvatel nemělo doma ani kohoutek s pitnou vodou, 23,7 % se muselo dělit o záchod s ostatními rodinami.
V roce 2007 byla nezaměstnanost na Jamajce na 35%, v některých městských částech dokonce na 57 %.
Maroonové
Na Jamajce žijí původní obyvatelé maroonského kmene a venkovských jamajských komunit. Důležité je udržování kulturních prvků v Blue a John Crow Mountains National Park, vzhledem k jednotlivým událostem a živoucím tradicím kmenu Windward Maroon. Britské dokumenty a mapy z 18. století se týkají těchto původních obyvatel, jejich historie a jejich přínosu jamajskému dědictví. Dokládají historii partyzánských válek, které Maroon vedli s britským vojskem v BJCMNP, případně mírovou dohodu z roku 1739, která Maroonům garantovala zem ne tak hluboko v lesích, jako za dob války.
Maroon udrželi svou svrchovanou vládu a tradice včetně jazyku, hudby, tance, řemesla, náboženských rituálů a znalostí léčivých rostlin. UNESCO uznalo „dědictví Maroonů ve městě Moore na Jamajce“ jako „Mistrovské dílo ústního a nehmotného dědictví lidstva“ a pracují s Maroonským koncilem města Moore na uchování tohoto dědictví.
Vliv Maroonů, a zároveň udržování afrických tradic vyústil v silnou afro-jamajskou kulturu, především u skrytých, venkovských komunit v horách v okolí Národního Parku. To se odráží na živoucích tradicích místních komunit, v jejich náboženských a duchovních vírách, tanci, hudbě, pokrmu, příbězích, hospodářství i jiných zvycích.
Kultura
Jamajka je domovem hudebních stylů Reggae a Ska, v oblasti reggae je nejvýraznější postavou Bob Marley (často právem označovaný za učitele proroka - nejen Jamajčany) se svojí kapelou The Wailers, za ska pak jmenujme např. hudební skupinu Skatalites.
Absolutně nejrozšířenějším náboženstvím na Jamajce je křesťanství, ale nejznámější náboženství spojované s Jamajkou je rastafariánství. To se vyznačuje např. vegetariánstvím, odporem k „pohanské“ medicíně a nošením dredů a pletených rasta čepic.
V souvislosti s Jamajkou se také setkáte s jinými barvami, než mají na vlajce, rastafariáni totiž považují za svojí svatou zemi (Zion) kromě Jamajky také Afriku, do „rasta“ barev tedy patří krom černé, zelené a žluté také červená. (zelená, žlutá, červená - vlajka Etiopie)
Na Jamajce roste marihuana jako téměř plevelná rostlina, Jamajčané jí tedy používají úplně ke všemu, vaří z ní (z částí obsahujících méně THC - listy,…), dělají z ní lana, odolné oblečení. Ačkoli je kouření marihuany na Jamajce mimo zákon, Jamajčané jí kouří hojně jako národní sport (podobně jako v Tunisku se kouří vodní dýmky a v Turecku pijí kávu,…). Na Jamajce se pro konopí uchytilo mnoho výrazů (např. kaya).
Doprava
Na Jamajce jsou dvě mezinárodní letiště: Sangster International Airport v Montego Bay a Norman Manley International Airport v Kingstonu. Letiště Sangster International je primárním bodem vstupu pro většinu turistů. Jamajka je od České republiky vzdálena 8670 km.
Sport
Na Jamajce je oblíbená atletika. Nejlepší sprinter Usain Bolt, v současnosti držitel tří rekordů v běhu na 100 metrů, běhu na 200 metrů a ve štafetě na 4 x 100 m, pochází z tohoto ostrova. Jamajský bobový tým se účastnil olympiád roku 1988 a 1992. Na druhé z nich se umístil na 14. místě před Spojenými Státy a Francií. Jejich příběh byl námětem pro film Kokosy na sněhu.