březen 2011
Bolest...
Je ne rêve plus
Je ne fume plus
Je n'ai même plus d'histoire
Je suis laide sans toi
Je suis sale sans toi
Comme une orpheline dans un dortoir
Je n'ai plus envie
De vivre ma vie
Ma vie cesse quand tu pars
Je n'ai plus de vie
Et même mon lit
Se transforme en quai de gare
Quand tu t'en vas...
Je suis malade
Complètement malade
Comme quand ma mère sortait le soir
Et qu'elle me laissait seule avec mon désespoir
Je suis malade
Parfaitement malade
---------
Teď trošku jiné.. Mluví mi z duše.., vlastně zpívá..
Jsem jak stín,
jak mlha nad ránem,
tichým oceánem, co
v pramen se promění,
jsem jak dým, co vzhůru stoupá,
když vánek s ním houpá,
tam vysoko nad zemí...
Ztracená bloudím
dál svým snem,
jsem ticho na stráních,
jsem vítr na pláních...
Ztracená bloudím dál svým snem,
snad duši mi vrátíš
a cestu mi zkrátíš ven...
Jsem jak žár, co všechno spálí,
jsem ozvěnou v dáli, tu
co ty neslyšíš,
jsem jak den, co
s nocí se střídá,
jsem černá i bílá,
ve světě zatměných...
Ztracená bloudím
dál svým snem,
jsem ticho na stráních,
jsem vítr na pláních...
Ztracená bloudím dál svým snem,
snad duši mi vrátíš
a cestu mi zkrátíš ne..
Ztracená bloudím dál svým snem,
snad duši mi vrátíš
a cestu mi zkrátíš ven..