Historie osady Ostrov
18. 6. 2011
Nabízíme stručné výpisky z kroniky, které Vám pomohou seznámit se s minulostí naší osady.
Osada se rozkládá na levém břehu řeky Orlice, v katastru obce Svinary (nyní v katastru města Hradec Králové, městské části Svinary). Ty leží asi pět kilometrů východně Hradce Králové mezi řekou Orlicí a rozsáhlými lesy. První písemná zmínka o vsi je z roku 1379. Na počátku 15. století, v souvislosti se změnami držby svinarského mlýna a ostrova na Orlici, opět v písemných pramenech Svinary figurují. Svinary patřily městu Hradci Králové do roku 1547 a osada vznikla podle usnesení Rady starších k 60. výročí vzniku ČSR 29.10.1918. Prvním kronikářem osady byl Josef Vacek, který se snažil popsat společný osadní život s nejbližšími úřady, sousedy a starousedlíky v obci Svinary. Rada starších: šerif Josef Vacek, Václav Chalupa, Oldřich Kapucián, Jaroslav Borek, Jaroslav Kočí, Dimitrij Petrof, Štěpán Plenta, Kadečková Marie, Josef Štěpán, za mládež Jiří Štěpán.
Z veřejné sbírky byla zakoupena nová osadní vlajka, kterou navrhl pan Šafránek z osady Opuka, šerif ji popisuje takto:
Zelená je barva Ostrova,
modrá to je zase naše obloha,
žlutá slunce našeho to jas,
červená a bílá toť barva naší vlasti zas,
a racek nám zde často chytá rybičky,
není to tak správné? Ano, lidičky.
modrá to je zase naše obloha,
žlutá slunce našeho to jas,
červená a bílá toť barva naší vlasti zas,
a racek nám zde často chytá rybičky,
není to tak správné? Ano, lidičky.
Prvními průkopníky volného života v přírodě, který se datuje od roku 1933, byli Jaroslav Kotland a František Fibinger z Hradce Králové se svými rodinami, kteří zde stanovali.
Usadili se u plotu ohrady pozemku pana Václava Matušky, rolníka z obce Svinary. Ostrov byl z větší části polem a loukou, které měl pronajaty p. František Sláma, povozník se Svinar. od paní Šrámkové ze Slezského Předměstí, později od p. Havlíka ze Skalice, jejího bratrace. Správcem tohoto pozemnku byl p. Štěpán Plenta, později uznávaný první šerif osady, příbuzný p. Havlíka.
Původní přístup na Ostrov byl ze silnice kolem hostince, bývalého kulturního domu (nyní dům, kde sídlí fa na výrobu dřevěných plotů a fa Domis), přes Vítovo zahradnictví a Matuškovo hospodářství. Později p. Havlík zakoupil pozemek na cestu na Ostrov mezi Halounkovými a Hendrychovými.
První zmínka o ostrově se nachází podle Kroniky obce Svinary, zaznamenané kronikářem obce p. Václavem Medkem, učitelem, který čerpal poznámky od svého pradědečka. Původní osada stála při Ohradách nad železničním mostem směrem k Blešnu. První obyvatelé usazení při řece, kolem tehdejších jezer byli zaměstnáni lovením ryb, kterých zde byla hojnost a chováním vepřového dobytka. Lidově se jim říkalo sviňaři a odtud pochází i jméno Svinary, asi kolem roku 1379. První zmínka o ostrově ve Svinarech je z roku 1402, kdy ostrov ve vsi Svinary byl prodán pány Smiřickými, kterým Svinary patřily. Bývalá řeka Orlice měla dvě ramena a mezi sebou tvořila ostrov. Řeka podemílala pískové břehy pod tehdy dřevěným mostem, hlavně levý břeh a hrozilo nebezpečí, že podemele domy ve Svinarech, které stojí na břehu. Dřevěný most mezi Svinárkami a Svinarami byl postaven v roce 1869. Během četných povodní byl několikrát pobořen. Roku 1907 byl postaven nynější železný most, který nese jméno místního rodáka plukovníka Šrámka. Proto v místech, kde naše osada začíná, kde stojí chata E 74, u vjezdu do osady, bylo rameno řeky zasypáno. Na místě zrušeného ramene zůstalo několik spolu spojených jezírek - u Pražáků a u Cejnarů u Dubiny.
Stanaření na březích Orlice se značně rozšířilo i na jejím druhém břehu pod podhůrským mlýnem, v Dubině, na východním okraji lesa Na Škvárovce, v lese u Svinar do Bělče n. Orlicí. Někde se začaly objevovat dřevěné chatky, zbité z různých bedýnek a prken. Trempové se scházeli v hostinci u Slámů. Na naší osadě si v létě r. 1934 postavil chatku p. Štěpán Plenta, okolí osázel borovicemi a modříny. Zdejší osadníci chodili p. Slámovi pomáhat při sušení sena. Během léta se pořádalo několik táboráčků u chaty Plentových za spoluúčasti trempů z lesa od hájovny Škvárovka (nyní OVS). O počáteční zábavu se postaral tehdejší šerif osady Bureš a Miloš Švagerka. V koutě Ostrova směrem k Dubině si postavili chaty p. František Schubert, František Komárek, Jaroslav Mayer a Jindřich Michálek. Ostrov pomalu měnil svoji tvář osazováním stromů a keřů kolem chat. Stanování pomalu upadalo, byla dána přednost stavbě chatky.
Osadní život zpříjemňovaly návštěvy z okolních osad, zvl. Osady u Škvárovky. V srpnu r. 1938 postihla naší osadu velká voda, která zčásti strhla podhůrský jez a zázemí mlýna.
Mlýn z r. 1907, kdy vyhořel
Pohled na mlýn zvaný “Malá Strana” a pilu náležející rodině Jánských z Podhůří. Mlýn vyhořel v r. 1907.
Voda vzala pode mlýnem několik chat, které se zastavily až u elektrárny na Slezském Předměstí. Na naší straně řeky u Hendrychovy zahrady odnesla voda kus břehu i s cestičkou k mostu. V důsledku této události si někteří chataři přestěhovali své chaty od mlýna k nám na Ostrov (Spurný, Veverka, Enšpender a Fantl).
Velkou vodou byla podemleta Petrofova chata a vytažena z Orlice po trámech a válcích na břeh a posunuta na nynější místo. Nový břeh byl osázen dvěma řadami bříz. Další chata byla postavena p. Jindřichem Capouškem a byla též zřízena elektrická přípojka na západní polovině Ostrova, směrem k Dubině.
Osada Pod dubem 1936
Poddubáci v akci na svém hřišti
Stolínova parta proti dívčímu týmu
Část Ostrova k mostu se teprve zabydlovala. V dalším období poznamenala život na osadách okupace Německem.
Trempský život v r. 1939 na osadách poněkud utichl, nastaly obavy, zda postavené chaty nezaberou Němci. Vedle chaty Veverkových u Matuškova plotu si postavil chatu p. František Šafránek a z pravého břehu Orlice (Pod Dubem, nyní U Mlejna) p. Jaroslav Borek, který ji tam měl ocelovým lanem přivázanou k dubu, aby mu ji velká voda neodnesla. Naproti Plentovým rozestavěl chatu p. Petr, zvěrolékař. V červenci 1940 postavil chatu p. Josef Vacek, který měl původně chatu na Sutých břehách u Týniště n. Orlicí, kde celý prostor i s Tyršovým sokolským letoviskem zabrali nacisté jako letištní plochu. Chataři se tak museli vystěhovat. Z osady přemístil svou chatu p. Skuherský k malšovickému mlýnu.
Počátkem jara 1941 si Na Ostrově postavil chatu p. Josef Štěpán.
Během sezóny byla vyčištěna osadní studna, tehdejší dar chatařům od továrníka Petrofa. Další velká voda opět poničila podhůrský splav, strhla část zařízení mlýnského kola, které pak již nebylo obnoveno. Voda podemlela a strhla kus břehu u Hendrychovy zahrady až k chatě Hejčlových a vzala s sebou i několik vzrostlých bříz.
stará chata Josefa Štěpána na Ostrov se jezdilo na kolech
těžba písku na Orlici letní opalování bez stínu stromů,
děti osadníků u vody
Na jaře 1942 postavil chatu vedle Vackových p. Josef Čupr. Jeho přičiněním byla provedena elektrická přípojka pro druhou část Ostrova. Přípojku si chataři zaplatili sami. Ve válečných letech byl život na osadě poznamenán válečnými událostmi, vězněním, zatýkáním, někdy i popravou některých osadníků. Společné akce táborníků se nekonaly.
Po ukončení války se život do osad opět vrátil. Na prvním poválečném táboráku byla osada nazvána jako osada Ostrov Svinary. Právoplatným šerifem se stal Štěpán Plenta. Osada měla 14 chat.
Na jaře 1946 koupil nedostavěnou chatu od osadníka Petra p. František Vacek. Osadníci založili volejbalové družstvo, které osadník Vacek svolával trubkou na hřiště. Občas se svolal táboráček. Táboráky se konaly u Plentů, u volejbalového hřiště se večer scházeli osadníci k posezení, Jiří Veverka tam hrál na klarinet.
Chatařská sezóna v roce 30. výročí Československé republiky byla zahájena velkým táborákem opět u Štěpána Plenty, vč. kulturního programu – ochotnického divadla z řad osadníků. Začaly se organizovat volejbalové turnaje se sousedy z osady Dubina, účastníci byli opět svoláváni trubkou Františka Veverky. Ke konci července byl uspořádán dvoukolový volejbalový turnaj. První kolo staří proti mladým, druhé kolo mladí proti starým. Výsledek byl 1:1, turnaj měl veliký ohlas, vítězové obdrželi buřty na opékání.
Ve Svinarech bylo založeno JZD, které do svého hospodářství převzalo i pozemek našeho Ostrova. V červenci postavil na Ostrově chatu p. Miroslav Dunda, svou chatu prodal p. Enšpenger novému osadníkovu p. Tlamsovi. Šerif osady Štěpán Plenta omezil svůj pobyt na chatě. Na okraji osady si r. 1952 postavil chatu p. Josef Šotek, jako další si postavil mezi Hejčlovými a Čuprovými chatu p. Oldřich Horáček. Na osadě panovalo jakési bezvládí.
Josef Vacek na volném plácku před svou chatou začal upravovat místo pro nové osadní tábořiště. Z keřů vysázel okolí pro jakési jeviště, další brigádníci opravili cestu. Zástupci naší osady byli stále v kontaktu s okolními osadami, nepřítomného šerifa zastupoval Josef Vacek.
P. Veverková prodala svou chatu p. Oldřichu Kapuciánovi.
V červenci 1955 místní JZD přeměřovalo pozemky užívané jednotlivými osadníky, vyměřilo poplatky za pronájem. MNV provedl očíslování chat od E 51 do E 74. Z popudu Josef Vacka byla ustanovena Rada starších: Dimitrij Petrof, Jaroslav Capoušek, Štěpán Plenta, Jaroslav Borek, František Vacek, Jaroslav Kočí, Oldřich Kapucián, Josef Štěpán a Josef Vacek. Rada dostala za úkol přípravu voleb nového osadního šerifa. 23.srpna na ukončení chatařské sezóny byl na návrh osadníka Capouška zvolen jednohlasně novým šerifem osady Ostrov Josef Vacek z chaty E 69.
Na pořádané táboráky přicházeli i občané obce Svinar, všichni se těšili na kulturní program osadníků. Zkrátka nepřišly ani děti, pro které se vždy uspořádaly u táboráku nějaké soutěže a závody. U táboráku se zpívalo, hrálo na různé hudební nástroje. O školních prázdninách byly každou neděli pořádány dětské hry: závody na chůdách, závody na kolečkách a trakařích, běhy s utěsněnou nákupní taškou na hlavě. Pro dospělé si osadníci občas zorganizovali malé divadlo, které mělo veliký úspěch, nebo módní přehlídku, na které předváděli např. plážové oblečky na koupání. Vše mělo velký ohlas.
Nastala určitá změna ve vztazích osadníci – obyvatelé obce Svinary – pracovníci JZD. Osadníci leta chodili vypomáhat do JZD při sušení sena. Často bylo brigádníků z osady více, než družstevníků, přesto se osadníci setkávali s nelibostí a byli označováni za povaleče.
Na západním okraji osady si v r. 1964 postavil chatu p. Jan Pešek , Jan Zemene a Emil Hartman. Při oblevě v r. 1966 po vánocích zatopila voda pole, několik sklepů a chat na západní straně osady. Voda strhla a odnesla podemletý břeh i porostem u chaty E 51 a E 52. Na osadě byl společné suché WC, které bylo vodou odneseno o několik metrů dál na pole. Poté MNV nařídilo, aby společné WC bylo zrušeno a každá chata si měla postavit své.
V r. 1967 bylo Povodí Labe vyzváno k opravě břehů, které byly poničeny minulou povodní a MNV k opravě poničené cesty v osadě. Bylo navezeno velké množství objemných kamenů ke zpevnění břehů řeky. 26. října 1968 byla vysazena na tábořišti Lípa svobody k 50. výročí naší republiky.
Zásluhou Jiřího Štěpána se utvořilo volejbalové družstvo, sehrálo se několik přátelských utkání s okolními osadami.
V r. 1970 se na osadu přistěhoval Václav Kočovský, který koupil chatu od p. Navrátila. Jeho příchod byl poznamenán několika neshodami ohledně původního okolí tábořiště. Dokonce si stěžoval na tehdejším MNV. V červenci byl uspořádán velký táborák, na kterém mladí zajistili dříví z lesa na topení, občerstvení a hudbu z okolních osad – U mlejna a osady Vycházejícího slunce. Po Anežce Spurné chatu převzal v r. 1971 Jan Trampota. O prázdninách byl uspořádán velký potlach, na kterém opět vystoupili hudebníci z okolních osad U mlejna a OVS. V tomto roce doznala změnu dřevěná chata Josefa Štěpána, byla přestavěna na zděnou.
Sezóna v r. 1972 začala přípravou na volbu nového šerifa. Josef Vacek ve věku 75 let předal své šerifování po 17. letech Jiřímu Štěpánovi, který byl již delší dobu na tuto funkci připravován. Na osadní schůzi byl zvolen nový osadní výbor: Jiří Štěpán, Václav Chalupa, Jan Petrof, Oldřich Kapucián, Dimitrij Petrof a Josef Chmelař, Kadečková…. a kronikář Josef Vacek.
Druhý táborák byl v září a vydařil se. V listopadu byl uspořádán v Kulturním domě ve Svinarech Chatařský bál, který se též vydařil. Plánovaný velký oslavný táborák ke 40. výročí založení osady se nakonec nekonal, jen menší, pro naše osadníky, vč. prodeje občerstvení.
Na podzim r. 1974 zahájil MNV ve Svinarech budování spojovací cesty na naší osadě ze silnice do vsi kolem hřiště a provedení kanalizace odpadních vod. Na úpravě a rozšíření cesty – přípojky od mostu v Podhůří po břehu Orlice si osadníci upravili cestu a částečně ji rozšířili. Brigádníků bylo asi 10. V červnu se oženil šerif osady a ve vlastní režii pozval osadníky k táboráku s velkým občerstvením. Večer u táboráku zahrály hudební skupiny z osady U Mlejna , OVS aj. Brigádně se upravilo stávající tábořiště, nové lavičky, úprava keřů atd. Na konci srpna byl uspořádán Dětský den, opět s různými soutěžemi. Závodů se účastnilo přes 30 dětí našich i okolních osad. Večerní táborák s hudebním vystoupením z osady U mlejna se vydařil
V zimě r. 1979 společně s osadou Dubina byl v Kulturním domě ve Svinarech uspořádán Chatařský ples, který se nad očekávání vydařil. Dětský den se uskutečnil v červenci, opět se soutěžemi a odměnami pro děti. Děti závodily na koloběžkách, starší na kolách, skákali v pytlích, běhali. Soutěžící děti byly odměněny sladkostmi a diplomy.
Dětský den r. 1979:
Večer u táboráku se opět zpívalo s hudebníky z okolních osad. Táboráky připravovala jen menší skupina obětavých lidí, kteří před každým ohněm udělali brigádu v lese na dříví, zajistili občerstvení a toto prodávali ve vlastní režii, aby se získaly nějaké finanční prostředky do osadní pokladny. Díky dobrým vztahům s podnikem Restaurace a jídelny byly zapůjčovány stánky na prodej, výčepní zařízení aj. potřebné vybavení.
V r. 1980 se opět konal společný ples s osadou Dubina v Kulturním domě. Na jednání na MNV ve Svinarech bylo navrženo zrušení oplocení jednotlivých chat. Osadníkům se toto nelíbilo, připomněli, že pouze jejich zásluhou se během 47 let pustý ostrov změnil k nepoznání. Osadníci vysázeli stromy, keře, pozemky u svých chat zvelebovali, spravovali si příjezdovou cestu vlastními silami atp. Nakonec se ploty uhájily. Byla též brigáda na úpravu volejbalového hřiště. Upravila se okolní zeleň a byl položen nový škvárový povrch. Zase se hrál volejbal a nohejbal. V září po vydatných deštích stoupla voda a zatopila téměř polovinu Ostrova. Na západním konci od Dubiny se nedalo do osady projít a na východě od mostu pouze po provizorním chodníčku. Ostrov se tak stal opět ostrovem, do některých chat byl přístup znemožněn.
Od roku 1981 nastalo stagnující období, nikdo neměl zájem zapojit se nebo zorganizovat nějakou společnou akci. Nakonec se zorganizoval společný trampský bál, který se vydařil.
V letech, kdy byla obec Svinary připojena k městu Hradec Králové, bylo nutno veškeré veřejné akce předem hlásit a předkládat ke schválení MěNV, odbor vnitřních věcí. Hlášení podléhalo uspořádání táborových ohňů, zabezpečení veřejného pořádku a požární ochrany a také volby nových osadních výborů.
V roce 1988 byly uspořádány nové volby, šerifem se stal Josef Chmelař, zástupcem Jan Trampota, jednatelem Václav Havrda, pokladníkem Sylva Podolská a Jarmil Hynek st. Zástupcem pro veřejný pořádek a požární ochranu. Byla provedena oprava osadní cesty štěrkem, který dopravily Technické služby města Hradce Králové. Brigády na úpravě cesty se tradičně zúčastnila jen hrstka osadníků. Před vjezdem do osady byly umístěny dopravní značky s omezením rychlosti jízdy a zákaz vjezdu neplatící pro vlastníky a uživatele chat a příkaz směru jízdy. Značky měly zabránit rychlé jízdě po rovné části osadní cesty, bezpečnosti dětí, které na cestě jezdily na kolech a také nadbytečnému parkování cizích aut. Značky byly schváleny MěNV v HK. Bylo také obnoveno označení osady Ostrov, když staré již dosloužilo. MěNV vydal nový Chatový osadní řád, který nahradil dřívější, z doby, kdy Svinary byly samostatnou obcí.
Bylo také provedeno ochranné oplocení po dvou stranách hřiště tak, aby při míčových hrách nebyly narušovány prostory chat E58 a E66. V noci na 25. 7. 1988 se přehnala přes osadu vichřice a způsobila polomy. Osadní výbor podal hromadnou žádost na MěNV o povolení likvidace poškozených stromů. Uspořádaného táboráku se zúčastnilo pouze 18 lidí a dalšího sezení s opékáním buřtů s dětmi se zúčastnilo 7 osadníků s rodinnými příslušníky. Akcí se nezúčastnili ani všichni členové výboru. Dětský den s výletem do Třebechovic a prohlídkou Betléma se vydařil. Počátkem roku 1989 byla na MěNV vyslyšena žádost o zavezení zahnívající stoky při chatách E62, E226 a E59. V červnu zemřel Josef Štěpán, otec bývalého šerifa Jiřího Štěpána. V listopadu 1988 se vzdala zápisů do kroniky Jiřina Borková, na doplnění osadního výboru byl zvolen Václav Švaninger z E271. Kroniku povede p. Švaningerová. Dne 23.12 – 25.12 1988 vydatné deště na horách způsobily tání sněhu, na osadě bylo zaplaveno několik sklepů u chat, voda se rozlila po louce a znepřístupnila cestu do Dubiny. V prosinci zemřela p. Kadečková, manželka dlouholetého osadníka.
Počátkem roku 1989 bylo započato se závozem bažiny, ale na zákrok p. Pražáka zastaveno. Současně s vydáním povolení bylo vydáno i rozhodnutí o zachování spojovací cesty u osady do Ostrovní ulice, v její dosavadní říši a to z hlediska bezpečnosti, i s ohledem na osadníky. S ohledem na kolísavý příkon elektrického proudu byla již po několikáté vznesena stížnost na VČE. Výsledkem byl zpočátku pouze prořez větví kolem elektrického vedení. V březnu Technické služby prováděly ve Svinarech rekonstrukci el. vedení, opět byly vzneseny požadavky na rekonstrukci el. vedení na osadě, které se po dlouhých patáliích nakonec podařilo. Chatu E226 po Lence Blažíčkové obsadili nové nájemníci – Kloučkovi z Pardubic. Uvažovaná oslava 55. Výročí založení osady se neuskutečnilo z nedostatku aktivity osadníků. Uspořádaný Dětský den nebyl osadníky navštíven.
Až v roce 1989, po smrti p. Pražáka st., bylo dokončeno zavezení nepříjemné bažiny. V březnu 1989 zemřel Václav Švaninger a v červenci Oldřich Kapucián st., oba dlouholetí osadníci. V tomto roce došlo k útlumu činnosti osadního výboru, nedařilo se svolat osadní schůzi, natož uspořádat táborák.
V únoru 1991 byly provedeny nové volby osadního výboru: Miloš Vršínský šerif, Václav Havrda jednatel, Václav Kočovský pokladník, Jan Trampota pro pořádek a Ivo Borek pro bezpečnost a pořádek. V. Havrda zde přednesl všem přítomným, že majitelem pozemku chat u louky k Dubině se stal opět pan Havlík ze Skalice a jemu se bude platit nájemné. Čas plynul, stále pokračovaly práce na závoz bažiny, nový výbor se do dubna nesešel. Činnost na osadě ustala, jednatel Havrda se vzdal funkce jednatele, táboráky ani dětské dny se nekonaly.
Celkově osadníci zestárli , nové politické dění zasáhlo i do osadního života, původní mládež odrostla a nová mladá generace na osadě ještě nedorostla. Většina chat přechází z generace na generaci a v současné době nastupuje již čtvrtá generace původních osadníků. Život na osadě se značně změnil od doby založení, několik osadníků si chaty upravili k celoročnímu užívání a mají zde již trvalé bydliště.
8.10. 2005 bylo založeno Občanské sdružení osady Ostrov a byl zvolen nový osadní výbor:
předseda: Jan Trampota ml., místopředseda Miloš Vršínský, členové: Jiřina Borková, Jarmil Hynek ml., Karel Podleský. Dne 25.9. 2010 bylo zvoleni další členové: David Kot a Ladislav Šafránek.
V neděli 9. června 2013 proběhly na osadě nové volby do osadního výboru. Následně byly rozděleny funkce mezi jednotlivé členy.
Zvolený výbor Občanského sdružení:
1) ANDREJS JINDŘICH, chata č. E-62 - člen
3) PODLESKÝ KAREL, chata č.E-52 – člen
4) ŠAFRÁNEK LADISLAV, chata č. E-262 - šerif osady Ostrov
5) ŠTĚPÁN JIŘÍ, chata č. E-67 - předseda Občanského sdružení osady Ostrov
6) TRAMPOTA JAN ml., chata č. E-60 – místopředseda Občanského sdružení osady
Ostrov
7) VRŠÍNSKÝ MILOŠ, chata č. E-53 - člen
8) VRZÁKOVÁ MARIE, chata č. E-261 – pokladník Občanského sdružení osady Ostrov
Dne 13. 7. 2013 byl uspořádán Dětský den na osadě. Zúčastnilo se 31 dětí se svými rodiči z naší osady, osady Dubina, Parlament a ze Svinar. Děti soutěžily v různých disciplínách a za své dovednosti obdržely mimo medaile a diplomu také balíček s dobrotami a drobnostmi. Pro všechny bylo připraveno i občerstvení. Fotografie jsou na galeri.
80 let od vzniku Osady Ostrov
Dne 28. září 2013 se uskutečnilo setkání osadníků k výročí vzniku naší osady. Sešli jsme se v hospůdce "U Žaludu" v sousední Dubině, občerstvení bylo zajištěno "z vlastních zdrojů".
Nejstaršími účastníky byli: p. Věra Chmelařová, p. Sylva Podolská a manželé Borkovi. Paní Jeřábková (dcera prvního šerifa se pro nemoc omluvila.
Všichni si pěkně popovídali, zavzpomínali a zazpívali při kytaře a písničkách Jardy Fairaizla a Zdeňka Krpaty. Pozvání přijali i šerifové okolních osad SOÚO.
Dne 12.7.2014 se uskutečníl Dětský den. Tradičně děti soutěžily v různých disciplínách jako je běh, jízda zručnosti na kole (koloběžce, odrážedle...), hod míčkem do koše, na panáka a na čápa, zdolání překážkové dráhy aj. Za účast děti obdržely čokoládovou medaili, diplom i něco na památku. Občerstvení bylo zajištěno jak pro děti, tak pro dospělé. Fotografie jsou na galerii.
Použité doklady: kronika osady Ostrov
Kronika obce Svinary (www.svinary.org)
