Fotbalové srdce jásá
Plážový fotbal
Střely z otočky, z výskoku, ladné přihrávky vzduchem. Zatímco ve fotbalovém utkání na trávě uvidíte tyhle parádičky sporadicky, plážová kopaná je nabízí jednu za druhou. Sportu, který dá vyniknout hráčské technice, zatím kralují Brazilci, na lepší časy se ale blýská i v Česku.
Přestože beach soccer váleli kluci a muži na plážích řadu let dozadu, na svá oficiální pravidla si sport musel počkat až do roku 1992.
Od té doby si však získal nejen oblibu mnoha fanoušků, ale i bohaté sponzory a s podporou takových hvězd, jako je Eric Cantona, se postupně šíří po celém světě.
Fotbalové srdce jásá
Není divu, tempo hry je mnohem rychlejší než v klasickém fotbalu. Míčlétá od branky k brance, hlavně díky dlouhým výhozům brankářů, a na branku se střílí většinou po dvou třech přihrávkách.
Některé statistiky uvádějí, že na velkých turnajích bývá k vidění až 60 střel za jeden jediný zápas. V Gambrinus lize byste na to potřebovali snad celé jedno kolo. I to je jeden z důvodů, proč si fotbal na pláži získává nové a nové fanoušky.
Přestup z trávy na písek ale není jednoduchý. Nohy se boří do písku a brzy začnete mít pocit, jako byste šlapali v bahně. Docela brzy se unavíte, i kvůli tomu, že namáháte trochu jiné svalové partie než při "klasice".
I profesionálním fotbalistům trvá dobré dva týdny, než si zvyknou. "Je to ale skvělá příprava. Pořád lepší než běhání v lese a jízda na kole," říká český reprezentant v beach socceru Martin Dlouhý.
Klasické přihrávky po zemi nejsou na písku tak efektivní jako na trávě. Míč neustále mění směr, špatně se odhaduje načasování přihrávky a samotné vedení míče po písku je katastrofou. Proto hrají zkušení hráči převážně vzduchem.
Nejde ale o to, aby obránci překopávali zálohu v naději, že vepředu s tím někdo něco udělá.
V zápasech špičkové úrovně uvidíte dokonale secvičenou souhru vzduchem přes několik hráčů, a i když nepadne gól, fotbalové srdce jásá.
Střílí se z výskoků, z otočky, z boku, nůžky střihají hráči jako na běžícím pásu. Zhlédnete kousky, které jste dosud viděli jen při utkáních na playstationu.
Díky změnám směru, za něž může nerovný povrch pláže, lze vstřelit gól klidně i z velké vzdálenosti.
Žádné hrubosti
Oproti klasickému je plážový fotbal téměř nekontaktním sportem. Písek vám dá sice jistotu, klidně půjdete do skluzu a dovolíte si mnohem víc než na trávě, ale žádné zajíždění do hráčů nebo likvidační skluzy zde neuvidíte.
"Z vlastních zkušeností vím, že fotbal na trávě je mnohem rizikovější," říká propagátor plážového fotbalu u nás Jan Dámec. Měkký písek podle něj ochrání nejen vaše kolena, ale i kotníky.
Nejčastějším zraněním tak bývá nakopnutý palec a menší oděrky od písku.
Počasí u nás plážovému fotbalu moc nepřeje. Hrát se sice může i za deště, problémem je však teplota písku. I proto se zápasy hrají jen od května do konce srpna.
"Když je studený písek, moc se na něm hrát nedá, po několika minutách začnou pěkně mrznout nohy," říká Martin Dlouhý.
Oficiální zápasy se v Česku zatím mohou hrát na sedmi hřištích, která najdete v Praze na Císařské louce, v Brně, Doksech, Písku, Plzni, Pňovu-Předhradí a v Semicích. Vyhřívaná hřiště nebo kryté haly, které by umožňovaly hrát po celý rok, jsou u nás pouhým snem.
Mistrovství světa v plážovém fotbalu zatím ovládají Brazilci. Koná se teprve od roku 1995, a to dosud výhradně jen v Brazílii na nejslavnější pláži světa Copa Cabana. Domácí mají na svém kontě neuvěřitelných dvanáct titulů. Portugalsko a Francie mají společně po jednom, zbytek světa zatím jenom sekunduje.