Jdi na obsah Jdi na menu
 


Z historie Státních statků v naší oblasti

7. 4. 2010

 

Z historie Státních statků v naší oblasti
 Politická změna po roce 1948 přinesla mimo jiného i kolektivizaci zemědělství. Vedle Jednotných zemědělských družstev začaly především v horských pohraničních oblastech vznikat Státní statky. Po odsunu Němců zde byla spousta neobdělávané půdy, vzniklo mnoho neosídlených oblastí, kde se půda nepřidělovala, ale bylo nutno jí obdělávat. Půdu zde přebíral Národní pozemkový fond, který se v roce 1949 přetváří na Státní statek. Taková byla i situace v oblasti Černé v Pošumaví, nejprve konkrétně v Dolní Vltavici. Do působnosti statku patřily pozemky, zemědělské budovy a inventář v katastru nejen obce Dolní Vltavice, ale i Kyselova, Pestřice a Valtrova. Hlavní sídlo, stáje a celé středisko bylo několik let v Kyselově v č. p. 2, hned za mostem, kde dříve bývával hostinec, hospodářství a pila. Ředitelem statku byl Jaroslav Kubík, pak se však ředitelství přestěhovalo do Frymburku a statek ve Vltavici se sídlem v Kyselově, připadl pod ředitelství Statku Český Krumlov.
                K 1. lednu 1951 vzniká Státní statek Černá a to delimitací částí statků Želnava, Světlík, Frymburk a Český Krumlov. Statek je rozčleněn na provozní jednotky Dolní Vltavice, Valtrov, Zvonková, Olšov, Jestřábí, Kovářov, Blatná a Světlík.
V roce 1953 se do statku začleňuje JZD Muckov, dále celá obec Bližná a osady Plánička, Žlábek a Jelm. Další delimitací je v roce 1956 převzato JZD Bližší Lhota a půda bez hospodářů v oblasti obce Malšín. V roce 1957 přebírá Statek Černá JZD Frymburk a provozovnu Slupečná. Valtrov, Zvonková a Další Lhota jsou pak v souvislosti se vznikem vodního díla Lipno předány Pastvinářskému družstvu.
V roce 1959 je Statek Černá rozdělen na oddělení Bližná, Muckov, Milná, Frymburk a Světlík, k Bližné patřila farma Olšov a k Frymburku farmy Blatná a Slupečná.
                K 1. lednu 1960 dochází k další delimitaci na okrese Český Krumlov, Statek Černá byl zrušen a majetek rozdělen do tří nově vzniklých statků, kde jedním z nich byl i Státní statek Černá v Pošumaví s hospodářstvími Bližná, Muckov, Olšov, Slavkov a Šebanov. V září toho roku přešlo pod Statek i JZD Šumava se sídlem v Černé a farmy Černá a Mokrá. K 1. říjnu 1962 bylo převzato JZD Hraničář se sídlem v Horní Plané a farmy Horní Planá, Hodňov a Hůrka.
                K další delimitaci došlo k 1. lednu 1964, kdy hospodářství Slavkov a Šebanov se staly součástí nově vzniklého Statku Kájov a do Statku Černá bylo zařazeno hospodářství Zvonková a v dalších létech pak i Bližší a Další Lhota od Pastvinářského sdružení.
K 1. lednu 1966 bylo do Statku začleněno JZD Pernek a od 1. ledna 1971, kdy vznikl Oborový podnik Státní statky Šumava se sídlem v Českém Krumlově se statek Černá v Pošumaví stal Odštěpným závodem 01 Oborového podniku.
Postupně pak docházelo k delimitacím hospodářství uvnitř odštěpného závodu, konec a zrušení ředitelství v obci Černá v Pošumaví znamenal rok 1976.
                K 1. lednu toho roku byl v rámci delimitace a slučování ve větší celky Odštěpný závod 01 Černá v Pošumaví sloučen s Odštěpným závodem Frymburk, kde bylo vytvořeno sídlo a ředitelství nově vzniklého odštěpného závodu 02 Frymburk. Celý odštěpný závod se pak dělil na hospodářství Černá, Frymburk, Horní Planá, Světlík, Zvonková a Pasečná. K různým delimitacím v provozovnách uvnitř OZ 02 Frymburk docházelo pak v různých časových obdobích až do roku 1989. V té době již zanikl Oborový podnik Šumava a vznikl Agrokombinát Šumava se sídlem v Českém Krumlově a statek ve Frymburku je jedním z odštěpných závodů Agrokombinátu.
                To už se píše rok 1990 a koncem tohoto roku se začínají objevovat petice zaměstnanců z oblasti Černá v Pošumaví, které žádají odtržení a vytvoření samostatného Statku. K tomu velmi brzy dochází a vzniká Odštěpný závod Černá v Pošumaví, který zatím patří ještě pod Agrokombinát Šumava. Ten však koncem roku 1990 zanikl a jak ve Frymburku, tak v Černé v Pošumaví vznikají od roku 1991 nové samostatné subjekty, Statek , státní podnik.
Postupným vydáním restitučních nároků a privatizací dochází k pomalému zániku, dříve v této oblasti nejrozšířenějšího podniku, který zaměstnával převážnou část obyvatelstva. Přestože na základě jednotlivých smluv přebírají hospodaření na jednotlivých, bývalých farmách, noví nájemci a postupně vlastníci, lze za jakýsi konec Státních statků považovat rok 1997, kdy byla prakticky ukončena veškerá privatizace. Skončila tak jedna éra v životě našich obcí, ale i mnoha jednotlivců, kteří byli se státními statky doslova svázáni a v práci na statku prožili celý svůj život.
7.dubna 2010