Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hledá se lék na krizi

20. 4. 2009

 

Hledá se lék na krizi.
Snad tisíce politiků a ekonomůřeší a vymýšlí způsoby jak krizi čelit.
                Krize – zřejmě nejfrekventovanější slovo současné doby. Veškerá média chrlí denně zprávy z celého světa o tom, jakým způsobem se jednotlivé státy a postupně i podniky s touto hrozbou vyrovnávají.   Slovo krize pochází z latiny a znamená obrat ve vývoji, značí, že nastala nesnadná a obtížná situace. Současná hospodářská, či ekonomická krize může být opravdovou hrozbou, nenajdou-li se včas možnosti, jak ji omezit a zastavit.
                Nejsem v této otázce odborník a vůbec si neosobuji právo do problematiky hovořit, natož ještě potřebné postupy navrhovat, od toho jsou zde mnohem fundovanější osoby.
Názor diskutujícího
Zaujal mě však názor jednoho internetového diskutéra, který problém současné krize porovnává s problémem „Co bylo dřív, vejce nebo slepice?“.
Posuďte sami: „Krize znamená, že lidé nemají práci. Lidé nemají práci, protože firmy propouštějí.Firmy propouštějí, protože mají finanční potíže. Firmy mají finanční potíže proto, protože nemají odbyt. Firmy nemají odbyt proto, protože zákazníci nenakupují. Zákazníci nenakupují proto, protože nemají finanční prostředky. Zákazníci nemají finanční prostředky proto, protože nemají práci. Práci nemají proto, protože firmy propouštějí…. ……..".
                Slovo krize je skutečně velmi často skloňováno téměř ve všech pádech. Je totiž ještě mnoho různých krizí, třeba vládní, která je svým způsobem nyní i u nás, dále jsou krize ekologické, společenské, energetické a mnoho dalších.
Pohled do historie
                Právě před třiceti léty, v roce 1979 proběhla krize energetická, nebo také ropná. Přestože jsme byli součástí sovětského bloku a tvrdilo se, že ten nás uchrání od všech takovýchto krizí, protože ty probíhají pouze v kapitalizmu, nestalo se tak. Svržení íranského šáha znamenalo prudký nárust cen ropy a svým způsobem se to projevilo i u nás.
Od 8. ledna 1979 nastala v celé republice velmi nepříznivá situace v dodávce elektrické energie. Byl vyhlášen 15. energetický stupeň, který znamená zastavení výroby ve všech průmyslových závodech, tehdy to bylo na týden, do 15. ledna. Kvůli nepříznivé situaci v dodávkách uhlí, byly od 8. ledna do 29. ledna vyhlášeny mimořádné školní prázdniny.Československá televize vysílala pouze na prvním programu a to až od 20.30 hodin. Upravovala se pracovní doba v nevýrobní sféře, především se posunul její začátek, upravovala se prodejní doba v potravinářských a později i průmyslových obchodech. Důsledkem krize bylo i zvýšení cen benzinu, elektřiny, plynu a uhlí o 50%.
Energetická krize si vynutila i zavedení letního času, k čemuž tehdejší Československo přistoupilo jako dvanáctá země Evropy, od 1. dubna 1979. Pokud jde o letní čas, nebyla to žádná novinka, již v Rakousku – Uhersku a některých evropských zemích byl letní čas zaveden v roce 1915. Za druhé světové války se k němu vrátil Adolf Hitler, který jej zavedl od dubna 1940.
Společenská krize
Je tedy vidět, že krize, která se dostaví, může přinést skutečně nebývalé problémy pro většinu obyvatelstva. Pokud odborníci naleznou a vyřeší problém, může se přesto stát, že jeho příčina bude jen velmi těžko odhalena.Nezmění-li se současná morálka lidské společnosti, v mnoha případech protkána intrikami, podrazy, nenávistí a dalšími, ne zrovna kladnými vlastnostmi, budeme v brzké době čelit krizi společenské, která může mít mnohem horší následky pro celé lidstvo.
 20.dubna 2009