Jdi na obsah Jdi na menu
 


Střípky z historie - Výrobna ovocných šťav

14. 5. 2011

 

S t ř í p k y     z     h i s t o r i e
            V dnešním článku se budeme zabývat historií poměrně nedávnou, ale pro obec důležitou a s jejím vývojem a s životem mnoha našich občanů spjatou.Předmětem bude tentokrát Výrobna ovocných šťav neboli Sodovkárna nebo zkráceně Šťavárna.
                Výrobna ovocných šťáv byla zřízena v roce 1910 ještě za provozu pivovaru. Tehdejší majitel kníže Jan Nepomuk Schwarzenberk jí nechal zřídit, aby zhodnotil velké množství malin, jahod a dalšího ovoce, které se v jeho lesích vyskytovalo. V roce 1917 byly umístěny sklepy na ovocné šťávy do uvolněných prostorů podél silnice na Frymburk, protože již dříve, v roce 1879/80 byly vystavěny pro pivovar nové skladovací a kvasné sklepy. K výrobě jak piva, tak i šťáv a limonád, byla odebírána voda z „Bílé studny“, která leží na „kostelní stezce“ směrem na Jámy. Pramen této studny vyvrhuje bílý písek, odtud jméno „Bílá studna“. /tak zní tehdejší zápis/.
                V roce 1947 došlo ke zrušení pivovaru, který byl v provozu 379 let, pivo se sem dováželo a zde byla pouze stáčírna.Objekt přešel do vlastnictví Národní správy a posléze až do roku 1960 patřil Státnímu statku v Černé v Pošumaví. Z bývalého renesančního zámečku a pivovaru pak byla postupnou rekonstrukcí vystavěna Sodovkárna až do podoby, kterou jsme téměř všichni znali.
Dobová ukázka dopisu, který poslali pracovníci VOŠ dne 23.11.1952 presidentu republiky Klementu Gottwaldovi:
Drahý soudruhu presidente,
jménem zaměstnanců Výrobny ovocných šťav Státních statků v Černé v Pošumaví, zdravíme Vás v den Vašich narozenin a přejeme Vám hodně zdraví k odpovědné a záslužné práci, kterou vykonáváte pro všechen pracující lid.
Podle Vašich slov, která jste pronesl na aktivu pražských funkcionářů dne 28.října, splnili jsme závazky a předčasně jsme splnili i úkoly čtvrtého roku pětiletky. Letošní plán jsme splnili již 23.října na 100,18%. Do konce roku vyrobíme navíc dalších 12,9% plánovaného ročního úkolu.Plánovaný hospodářský výsledek za letošní rok jsme splnili do 27.9 na 107%.Úspory v nadplánované akumulaci jsme splnili do konce října na 75% a do konce roku dosáhneme plánované částky.
Další úspěch v naší práci máme při vykládce a nakládce vagonů. Všichni naši zaměstnanci se přičinili o to, že jsme letos neplatili ani korunu na zdržném.
Na počest Vašich narozenin vyhlásili všichni naši zaměstnanci závazek, že zlepší agitační práci, rozvinou zlepšovatelské hnutí a splní do narozenin Josefa Vissarionoviče Stalina, úkoly posledního roku Vaší pětiletky.
Buďte dlouho zdráv.
Výrobna ovocných šťav Státních statků Černá v Pošumaví
Ředitel závodu: nečitelný                           Za ZS ROH: Čapek Vojtěch                    ZO KSČ: Rozboud Josef
 
Od roku 1960 až do roku 1963 byl závod pod vedením Okresního podniku místního hospodářství.
V roce 1962 se přechází na vaření ovocných šťav a materiálem jsou produkty přírodní malina, přírodní borůvky, zahradní jahody, višně, třešně, pomeranč, citron a vinné hybridy.Jako značky se tehdy vyráběly : Šoférka, Rybízová, Pomo, Citro a Šalbeso a vše se dělá samozřejmě ručně.
Od roku1963 přechází VOŠ pod Jihočeské pekárny Vodňany,přechází se na automatické technologické linky, postupně stále stoupá výroba a tak se zvyšuje počet zaměstnanců, který v té době činí 50 lidí/ po roce 1945 to bylo 15 zaměstnanců/.Začíná též výroba mačkaných jablek, které dodává závod Zelenina.V té době se vyrábí 13 druhů limonád: Askona, Kofola, Citrakola, Arakola, Malina, Citro, Šumavanka, Jugo Oranž, Dia, Soda. Chito, Aratoni a Citron S.
V provozovně se též provádělo sušení hub na export a nakládání hub do octa.
Provozovna zásobuje svými výrobky 2/3 okresu Český Krumlov a 1/3 okresu Prachatice, což představuje 640 prodejen. Kromě toho se zde vyrábí limosyrupy, kterými se zásobuje 10 sodovkárenských podniků a kterých se vyrábí přibližně 680 tun ročně.
            Od roku 1963, kdy provozovna vyrobila 13 500 hl limonád, se každoročně výroba zvyšovala, takže např.v roce 1980 se již vyrobilo 40 500 hl limonád, 3 705 tun sirupů a 1 141 tun jablečného sucusu.
V provozovně v té době pracuje 45 zaměstnanců, v době sezony na dvě směny, přičemž jim ještě vypomáhá 10 – 12 studentů v rámci letní aktivity mládeže, většinou z českokrumlovského Gymnazia.
            V roce 1980 došlo k výměně myčky, která byla v provozu od roku 1962, předtím v r. 1978 byl vyměněn plnič na lahve 0,33 i 0,70 l.V r. 1982 byl přidán další plnič na 0,70 l, čímž odpadla manipulace s plničem na oba dva druhy.Objemově se v této době nejvíce vyrábí Šumavanka v lahvích 0,70 l a Brona v lahvích 0,33l. V lahvích se dále vyrábí Cimo, Pomo, Malina, Citrokola, Kofola a Dia a do 50l sudů pak Kofola, Citrokola a Jablečný.
Provozovna má v této době celkem 12 aut, z toho tři rozvážejí sirupy a 9 limonády.
            V roce 1983 byl do provozu uveden nový lis, druhý největší v Jihočeském kraji. Je plně automatizovaný a dokáže za hodinu vylisovat 4 tuny ovoce. Jen během zkušební doby vytlačil lis jablečný sukus ze 62 vagonů jablek.Sukus, čili mateřská jablečná šťáva,se sterilizuje, přidají se esence, voda a cukr, vše se povaří a tím je připraven sirup pro výrobu limonád.
Provoz vyzkoušel dva nové druhy limonád – Granada a Hroznová směs, které mají lepší vlastnosti skladování a tím delší záruční dobu.
V roce 1984 provoz denně vykupuje 5 vagonů jablek, které vzhledem k nedostatku prostoru musí ihned zpracovat. Výlisky z jablek pak zpracují dojnice provozu Černá, Statku Frymburk.
V roce 1985 se zabudovala nová odparka na sukusy, čímž odpadla dovážka do Strakonic, kde se odpařování provádělo. Kvůli odparce byl pak dán do provozu parní kotel.
            V době špiček při výrobě limonád, sirupů a lisování jablek , bývá velká spotřeba vody, proto byl v r. 1987 vybudován nový rezervoár o objemu 130m³ a současně byl proveden rozvod tlakové vody po celé provozovně.V této době také značně poklesla výroba vlastních sirupů, neboť převážná část limosirupů značky Olympus se dovážela z Fruty Brno.
Co se týče vedení provozovny já osobně pamatuji jako vedoucí Františka Švamberka a Karla Machače. Po roce 1990 se vše připravuje k privatizaci, částečně jsou určité pokusy některých firem zde vyrábět, či plnit alkoholické nápoje, vše ale postupně končí. Zase jedna ukázka toho, jak „dobře“ funguje to, co bylo zprivatizováno a přešlo do rukou soukromého objektu.
2008