Odvaha ke skoku
Jan Boklöv - odvaha ke skoku
Splněný sen malého kluka z vesnice za polárním kruhem
Píše se rok 1985. Švédský skokan na lyžích Jan Boklöv přichází s neobvyklým osobitým stylem. Zatímco soupeři drží lyže při skoku rovnoběžně, Boklöv po odrazu přechází do postavení, kdy lyže tvoří písmeno „V“. Zpočátku je terčem posměchu a od rozhodčích tvrdě penalizován. Jeho „V–styl“ je považován za nevzhledný a špatný. Jenže Boklöv má výsledky. I přes vysokou ztrátu bodů u stylových rozhodčích vyhrává Boklöv 10. prosince 1988 v Thunder Bay svůj první závod Světového poháru a v roce 1989 se dokonce stává vítězem celého ročníku Světového poháru. Testy v aerodynamickém tunelu prokázaly, že „V–styl“ využívá principu plachtění – oproti původnímu paralelnímu stylu nadnáší lyže o více než čtvrtinu. Od roku 1992 postupně přechází na tento styl celá světová skokanská špička. Zanedlouho „véčkaři“ zcela ovládají světové můstky.
Za polárním kruhem…
Jan Boklöv vyrostl v malé švédské vesničce za polárním kruhem. V létě hrál fotbal, v zimě si chodil zaskákat na lyžích. Jiná alternativa nebyla. Dělal jen to, co všichni ostatní kluci. Se skoky začal už jako malý kluk. Ve čtyřech letech si již troufl na dvacetimetrový můstek. Začátky to nebyly snadné. Na nohách měl lyže přes dva metry dlouhé a ve velkých botách měl několik párů ponožek…
Jan měl už od dětství veliký sen – chtěl se jednou stát reprezentantem ve skocích na lyžích. Předpoklady k tomu neměl nejlepší: byl jen 168 cm vysoký, trpěl epilepsií, přesto však věřil, že toho dosáhne. Po základní škole začal navštěvovat sportovní gymnázium – typické švédské zařízení, poskytující sportovcům dobré akademické vzdělání i možnost intenzivního tréninku.
Na konci 80. let bylo snadné poznat Boklöva podle jeho svérázného letu, kdy začal dávat lyže ve vzduchu do „véčka“. Pět let potřeboval, aby se naučil dobře nový styl. Nebylo to zadarmo. Třikrát si zlomil klíční kost, třikrát žebra, měl vykloubené koleno a přirozeně mnoho modřin, ale díky železné vůli to nevzdával. Ta hlavní pomoc však podle jeho slov přišla v okamžiku, kdy uvěřil v Boha. Říkal o tom: „Teď už nejsem sám, jsme vždy dva. Bůh je pro mne tak reálný a blízký na skokanském můstku jako v kostele nebo kdekoli jinde.“ Kariéra vítěze Jana Boklöva skutečně začíná v okamžiku, kdy se stává křesťanem.