Yachting Hracholusky

Letos poprve na moři. 17.dubna přebíráme v BREEGE4 na Rujáně 43 stop velkou plachetnici HANSE 43. Loď je vybavena samopřehazující kosatkou. Vítr skučí v takeláži zakotvených lodí. Vyvázané lodě v přístavu se vlivem větru silně naklání. Vyplutí ze stání byl oříšek. Vůbec nevím jak se neznámá loď bude na motor chovat, na jakou stranu má šroub reakci, jak reaguje rychle na opačný chod. Za pomoci posádek sousedních lodí se vystrkáme z ůvazů. Snažím se otočit přídí do leva do směru jízdy. Silný vítr nekompromisně sráží příď zpět. Manévrovací prostor se změnšil, zbývá jen couvat. S kormidlem úplně do leva a polovičním výkonem motoru couváme podél řady lodí a čím dál tím více se k nim přibližujeme. Nedá se nic dělat, dávám plný výkon loď se svižně rozjíždí a začíná zatáčet požadovaným směrem. Prolétneme pár metrů od vázacích kůlů. Soudruzi z NDR nejistě sledují poněkud netradiční opuštění přístavu. Fouká 8 Bf.
Na konci mola se pokouším opět otočit příď do směru plavby. Vítr nás stlačí mimo dráhu a jsme po kýl v bahně. Výborně. Po 3 minutách plavby a už jsme nasedlí na dno. Asi bych měl jachtingu zanechat. Začínám být fakt dobrej.
Čeká nás 20 hodin plavby nonstop do Švédska do oblasti okolo Karskrony. Předpověď 16m/s poryvy až 20 m/s. Zadák. Kormidelníci se střídají v pořadí podle čísel kóji. Dobu služby neomezujeme. Každý slouží jak dlouho vydrží. Vlny a silný vítr neumožňují použít autopilota. Já jsem celou noc klimbal na palubě, na podlaze kokpitu, zapasovaný mezi skládacím stolkem. Tak abych byl k ruce kormidlujícím. Zima, zima, zima. Překvapil Pavel Knotek, který byl poprvé na lodi a přesto se rychle naučil kormidlovat. Ostatní byli v podstatě zkušení plavci.
Druhý den odpoledne vplouváme do šér, do přírodní rezervace Järnavik. Skalnaté ostrůvky, komplikovaná navigace. Na závěr je dosti mělko. Přistáváme u jižního mola Big Island Tjärö. Ostrov je rezervací a je ve vlastnictví Svenska Turistföreningen - ST, který se od roku 1940  postaral o zachování otevřené krajiny. Ostrov je 2,5 km dlouhý a až jeden kilometru široký. Zde ve staré vesnici si můžete pronajmout 2-6 lůžkové pokoje a vychutnat si ticho a nádherné scenérie. Tjärö má shop se základními potravinami a hostel nabízí restauraci. Turistická stanice je otevřena od začátku května do začátku září, takže teď jsme na ostrově sami .
Další den přeplouváme na Borholm do Nexo. Vítr utichá tak to moc neodsýpá. Po cestě potkáváme stojící nezakotvenou nákladní loď. Má vyvěšený znak dvě černé
koule nad sebou - neovladatelné plavidlo. Večerní procházku městem ukončujeme v hospodě. Je zde teplo a všichni po jednom lahváči usínají.
Ráno zahajujeme přeplavbu do Sasnic. Bezvětří. Odpoledne se rozfouká. Vyvazujeme se, jdeme do města.
 Z první kavárničky nás pod průhlednou záminkou že zavírají vyhodí. Nakonec se usalašíme v rokovém klubu a je nám dobře. Řešíme věci podstatné, třeba problémy lenochoda, který jak předestřel Jirka Vltavský musí spát alespoň 23 hodin denně. Takže má jenom hodinu na to aby našel říjnou samici. A to ještě aby ta samice zrovna nespala. K tomu Radim měl faktickou poznámku, že když usne ve správné poloze tak to lenochodovi nemusí vadit. Ve dvě hodiny jsme na lodi a začíná večírek. Krytara , flétna, housle a saxík.
Dále už jen poslední plavba do Breege. Vítr sílí, létají kroupy s takovou rasancí že kormidlující musí bezpodmínečně používat lyžařské brýle. No a pak už vynosit jídlo z lodi zaplatit zlomené spíry a jet domů. Den po našem odjezdu na středním Baltu snežilo.

Pluli : Tomáš Bařtipán, Jirka Vltavský, Leopol Svoboda, Michal Smrž, Pavel Knotek, Radim Drechsler.

Zapsal Vít Bartek