Přírodo věčná
Miluji lesy, hory a modré nebe
miluji přírodo miluji tebe.
Vždyť nejkrásnější je
žije-li člověk s tebou v míru
a čerpá-li z tebe nezměrnou sílu.
Kdo ctí tvé zákony a chrání tvé dary,
ten prost je všeho zlého a nebude nikdy starý.
To mládí věčné do duše se vlije
a duše ta děcká dobrotu tu skryje.
Až přijde čas na cestu věčnosti se dáti
zeptej se přírody co dál se má s tebou státi.
Když tělo umírá a k zemi klesá
květy tu zaplály a země plesá.
Rudý květ života v přírodě žije
žije tu na věky ve všem se skryje.
Život a příroda vždy byli spolu
ne jenom v radosti taky i v bolu
Proto chraň přírodu,ty žiješ pro ni
potom tě ochrání i k tobě se skloní.