Airconquest F.F.C - Buzuluk Úvaly FC 0:6, 17.4.2011 Novob
18. 4. 2011
Další nedělní odpoledne a další zápas Buzuluku. Tentokrát ovšem s tím rozdílem, že jsme jim to dali.
Na hřišti jsme se sešli v dostatečném počtu, když naše řady po čase rozšířil Honza, který se nám chystal ukázat, zač je toho brankářský loket, takže Miloš mohl jít ukojit své útočné choutky a dokonce v průběhu první půle dorazil i kapitán s registračkama, což tým vždycky potěší.
Hrálo se na tvrdý umělce a proti soupeři, který dostal v minulém zápase 5:0. Do pláče našich namáhaných kotníků tak při rozcvičení zazněla obava, jestli to zas nebude dobrej mančaft, kterej potkal ještě lepší a teď si bude chtít spravit chuť. Po rozehrání bylo vidět, že chuť do fotbalu opravdu má, ale technika mu neslouží adekvátně jeho záměrům, což jsme kvitovali s povděkem neb nám to taky skákalo všude možně, jen ne tam kam jsme chtěli. I tak jsme ale byli lehce lepší a dostávali se i do zakončení. Po pár prvotních rozháraných minutách jsme se uklidnili a začali produkovat cosi co občas připomínalo i fotbal. Pokud tedy berete jako fotbal jako tu legraci co předvádí třeba Sparta a jí podobný týmy, o Plzni nebo dokonce Bohemce zatím nemůže být ani řeč.
I přes celkem slušnou kvalitu naší hry, se nám dlouho nedařilo dát gól. Ondra střílel asi třikrát, tvrdě, ovšem vždycky vedle, Marco, Milan i Piso se rovněž tlačili do útoku, ale nedařilo se ani jim. V těch chvílích to občas soupeř zkoušel, ale akce s přehledem rozbíjel ve středu pole Milan a u brány Michal s Matějem. Navíc když už nějaká dlouhá nahrávka nebo centr doplachtil do vápna, sebrala je v klidu ze vzduchu s přehledem hrající brankářská akvizice, která je pak i přesně rozehrávala, takže jsme drželi soupeře stále pod mírným tlakem. Pak naštěstí konečně zazvonilo. Marco si zpracoval těžkou nahrávku, nevim od koho, ale někdo z trojice Ondra, Piso, Milan to určitě byl, tak se kdyžtak přihlašte, a po zemi k levé tyči zavěsil. Mohl tak slavit svůj premiérový gól. Soupeř ještě protestoval, že si Marco míč zpracoval rukou, ale na tomhle povrchu si za zápas zahrál rukou snad každý a rozhodčí to celkem toleroval. Pískat se tedy dalo, ale nestalo se, takže 1:0.
Díky gólu jsme si řekli, že ono to přeci jen půjde. Začali jsme si dokonce rozehrávat vzadu s gólmanem po zemi a pak se s pomocí narážečky dostávali dopředu. S gólmanem a obráncem si zahrát bago, přehrát tak napadajícího hráče a pak se po lajně vydat dopředu kde bylo najednou o trochu víc prostoru neb útočníci vytáhli obranu soupeře dost vysoko. Znělo to jednoduše a dokonce to i jednou jendoduše vypadalo. Ondra si narazil s gólmanem, přivedl svá párátka do rychlého kmitu, v běhu si parádně narazil s Pisem, který mu krásně do běhu srazil dost prudkou nahrávku, poté si míč jednou zpracoval do běhu, napráhl.... a tečou mu slzy dojetí, i když o tom teď píše. Tvrdá rána přímo do bližšího vinglu za kterou marně prolétly rukavice gólmana soupeře a výsledkem byl jeden z nejhezčích gólů, který se mu kdy podařilo dát. Zároveň tak zvýšil na dva nula a vypadalo to, že to bude dobrý. Bylo to moc dobrý. Soupeř se sice stále snažil, ale většinu akcí ukončila nepřesná nahrávka a když už vystřelil (párkrát celkm nepříjemně) tak sis tím poradil náš gólman.
Nepamatuju si bohužel jestli byl poločas 2 nebo 3:0, ale je to jedno. Zbytek zápasu už jsme kontrolovali a bylo jen otázkou kolik a jestli udržíme čistý konto. Pohodu týmu dokládalo i několik útočných výletů našeho kapitána, po kterých zůstali soupeři stát s výrazem neskonalé úcty. Alespoň tak si to jejich zírání otevřenou pusou vysvětluji já.
Další gól přidal opět po kombinační akci Marco. Krok s ním se snažil držet Ondra i když pouze tak, že hodil prudký aut, který si obránce soupeře srazil do vlastní sítě, následně ještě Marco zkompletoval hattrick, znovu po kombinaci a znova po zemi ke vzdálenější tyči a v závěru svým druhým gólem a to opět tvrdou ranou tentokráte z hranice vápna a doprostřed brány završil Ondra pěkné skóre 6:0. Milan s Pisem hráli výborně do kombinace, ale v koncovce se jim nedařilo byť se do šancí rovněž dostali. V té největší pálil Milan pěknou ranou těsně vedle levé tyče a Piso ve své snad třetí ložence už už zvedal ruce, když soupeřův dobře chytající brankář vykopl míč z lajny špičkou kopačky. Do pěkné šance se dostal i Miloš, pro kterého to bylo po dlouhé době hraní v poli a byť nebyl se svým výkonem spokojen nemusí si lámat hlavu, příště to bude určitě lepší.. Díky našim útočným choutkám si v závěru pěkně zahrála i obrana, neb se vám za stavu 5 nebo 6:0 dozadu už tolik nechce, ale Michal s Matějem a v závěru na stoperu hrající Ondra těch pár přečíslení spolu s brankářem, který párkrát musel rychle z brány a opět tak potvrdil svoje výborné čtení hry, zvládli na jedničku (resp. na nulu).
Nejlepším hráčem zápasu byl vyhlášen a lentilky obdržel třígólový Marco a my ostatní se můžeme spokojeně plácat po zádech, jak jsme strašně dobří. To samozřejmě až do dalšího zápasu za dva týdny ve Kbelích. Buzuluk woe!!!
zírám
(Kuba, 21. 4. 2011 13:02)