Živočichové
Živočichové (Animalia, Metazoa) je kmen mnohobuněčných heterotrofních organismů, které se již na buněčné úrovni odlišují od rostlin a hub. Jejich buňky nemají plastidy ani buněčnou stěnu. Jsou dnes řazeni do skupiny Opisthokonta spolu s houbami a některými prvoky. Říše živočichů je dnes totožná se svou bývalou podříší „mnohobuněční“ (Metazoa), nezahrnuje tedy žádné prvoky.
SYSTEMATIKA
Mnohobuněčné živočichy můžeme zjednodušeně rozdělit na dvě skupiny -„dvojlisté“ a „trojlisté“. Skupina dvojlistých živočichů je ale asi nepřirozená (parafyletická), neboť zahrnuje samostatné vývojové linie. Houby (Porifera), jež jsou samy o sobě také parafyletické, tvoří nejbazálnější větve živočichů. Všichni živočichové s výjimkou hub asi tvoří monofyletický taxon Eumetazoa, živočichové bez hub a žebernatek tvoří skupinu Planulozoa. Skupinou nejblíže příbuznou trojlistým živočichům jsou pravděpodobně výtrusenky.
ŽIVOČICHOVÉ A ČLOVĚK
Slovo živočich je užívané převážně v odborném stylu. V obecné mluvě se pro živočichy vyjma člověka obvykle užívá slovo zvíře, případně zvířátko. Obsah těchto slov není ostře vymezen, běžně se jím označují větší živočichové, zpravidla obratlovci, zřídka jím může být označen i například hmyz. Některé druhy větších savců a ptáků žijící ve volné přírodě se označují také slovem zvěř, jejich maso zvěřina.
Kromě biologického popisu a třídění jsou živočichové pojmenováváni a popisováni také podle svého vztahu k člověku nebo přírodě, podle svých projevů, funkcí a způsobů využívání. Nutno ovšem říci, že takováto hodnocení zpravidla nelze považovat za objektivní a obecně platná, neboť jsou „nestabilní v čase i prostoru“ (co někde je zvíře užitečné, může být jinde škodlivé, totéž platí i pro jedno místo (oblast) v různých časech. Také závisí na úhlu pohledu – zvíře může být zároveň užitečné, nebezpečné, chovné i neužitkové (např. psa lze zařadit do všech těchto kategorií), a to fakticky i dle úhlu pohledu posuzovatele (např. ledňáček může být považován za přirozeného nepřítele plevelných ryb – takže je užitečný, i za příležitostného vykradače sádek – takže je škodlivý). Medvěd může být shledán efektivním likvidátorem mršin (užitečný), ale též nebezpečnou šelmou (nebezpečný) a vykradačem úlů (škodlivý). Toto dělení tedy vychází z hlediska bezprostřední lidské užitečnosti a je používáno především myslivci, rybáři, zemědělci apod.