Stránky věnované severským zemím.

Spacák Prima Trek XP 200

Prakticky první negativní recenze, kterou zveřejňuji na svých stránkách. Čtěte dále důvody, které mě k tomuto závěru vedly. Zpočátku jsem ze spacáku Prima Trek byla nadšená, protože proti mému původnímu, starému spacáku délky 220 cm byl tento lépe uzpůsoben pro osoby menší postavy a já tak nemusela zbytečně vyhřívat velký prostor u nohou. Ovšem mé nadšení postupně vyprchávalo úměrně počtu nocí, které jsem se ve spacáku proklepala zimou a to i při teplotách, deklarovaných výrobcem coby komfortních. Nechala bych pracovníky firmy Prima spát v jejich spacáku týden v takových teplotách, které oni sami inzerují jako zcela dostatečné stran tepelných vlastností jejich výrobku. Že chyba není na mé straně, jak jsem se zpočátku domnívala, vyšlo najevo později, kdy jsem si zakoupila péřové spacáky firmy Sir Joseph, kde jejich uváděné teplotní rozmezí spacáku naprosto sedí, a to dokonce s rezervou.

Obecný popis

Spacák Prima Trex XP je brán jako třísezonní, s občasným použitím i v zimě. Řekla bych, že výrobcům asi před tímto prohlášením spadl šicí stroj na hlavu.

V době, kdy jsem si spacák pořizovala, přecházelo se na šití z vlákna Climashield, což je vlastní materiál firmy Prima a měl by po peří tvořit špičku v izolaci. Do té doby se spacáky šily z jiného materiálu, byl to buď Primaloft, nebo Polarguard, přesně si to nevybavím a nechce se mi to hledat v análech firmy Prima. Podle toho, že je Climashield brán jako přímý nástupce Polarguardu, klonila bych se tedy k variantě, že i předchozí spacáky byly šity z něj. Spacák jsem si kupovala na začátku roku 2010 v době, kdy se teprve s výrobou z Climashieldu začínalo a ve stejnou dobu byly nabízeny i spacáky z původního materiálu. Právě písmenko XP mělo znamenat, že se jedná o Climashield. Díky tomu jsem si hlavně mohla být jistá, že svou koupí dostávám spacák zcela nový, nikoliv kus, který by se třeba válel někde ve skladu dva roky.

Climashield

Podle výrobce by se mělo jednat o nejefektivnější tepelně-izolační materiál. Celkem bych i věřila, že to je současná špička v oblasti umělých vláken, protože jsem za poslední dvě desetiletí byla vlastníkem spacáků z různých materiálů /Hollofil – tímto si ale nejsem zcela jistá, Primaloft, Polarguard, Climashield/ a rozhodně z těchto čtyř mnou vyzkoušených je Climashield nejlepší.

Nejpevnější, nejodolnější, nejlehčí, vysoce trvanlivý, pružný, rychleschnoucí. V porovnání s jakýmkoli konkurentem zachovává nejdéle „loft " a to i po opakovaném používání, stlačování, praní a sušení. Jeho extrémně robustní trojrozměrná 3D struktura – stejná jako u peří – je tvořena tepelně pojenými překříženými vlákny s dutinou trojúhelníkového průřezu. Průměr vláken je právě uprostřed mezi klasickými dutými vlákny a mikrovlákny, ale díky průřezu je vlákno mechanicky pevnější než běžná dutá vlákna. Izolačními vlastnostmi se nejvíce ze všech syntetických izolací přibližuje peří, se kterým je výkonem plně srovnatelný. S poslední větou si dovolím nesouhlasit, peří se nepřibližuje ani omylem a už vůbec není s jeho výkonem plně srovnatelný.

Climashiel má ale velkou výhodu v tom, že se nesetřepává, vlákna se neoddělují , necuchají a netvoří chomáčky. Z toho vyplývá, že mu i později klesá „loft“, což je to, co hřeje.

Speciální technologie povrchu vlákna by měla zaručovat zachování excelentních vlastností i ve vlhhém prostředí a dokonce dále odvádět vlhkost od těla. Nepočítejte ovšem s tím, že se v mokrém spacáku vyspíte stejně kvalitně, jako v suchém. Navíc bych řekla, že tepelný komfort vlhkého Climashieldu je srovnatelný s vlhkým péřovým spacákem, tedy nic moc. Jediný rozdíl proti peří je ten, že duté vlákno rychleji uschne.

Technická specifikace

Spacáky se vyrábějí ve dvou velikostech, a to v délce 200 cm pro postavy max. výšky 175 cm a v délce 220 cm pro postavy max. výšky 195 cm. U obou variant je šířka spacáku 80/56cm, hmotnosti činí u kratší verze 1,6 kg a u delší 1,8 kg. Střih obou spacáků je mumie, což už je dnes samozřejmost kvůli lepšímu využití prostoru a lehčímu vytápění topným tělesem, tj. spáčem v něm uloženým.

Osazen je stahovatelnou kapucí a širokým zateplovacím límcem.

Dle výrobce by mělo být možné spacák sbalit na váleček o rozměrech 47 cm na délku a 25 cm na šířku. Prakticky vzato to znamená, že se spacák bez problémů dá strčit podélně do dolní komory batohu větší litráže /60+/.

Vnitřní tkaninu tvoří 33D 280 Taffeta Teflon Micro Soft Nylon, což je nejvyšší model z řady Teflon od výrobce Dupont, utkaná speciální technologií z mikrovláken Meryl. Předností je výborná pervnost, hustota a prodyšnost a je velmi příjemná na dotyk. Vnější tkanina je 33D 310 Taffeta Ripstop Tactel DWR Micro Soft Nylon, což je opět nejvyšší model od výrobce DuPont, tentokráte z řady Tactel. Jedná se o pevnou, jemnou, větruvzdornou a vodoodpudivou syntetickou textilii, jejíž pevnost je ještě zvýšena tkaním ripstop. Zde si dovolím krátkou vsuvku. Nevím, co přesně se míní termínem vodoodpudivost v popisu výše, ale zřejmě se výrobce a já rozcházíme v názorech, jak si to vyložit. Podle mě je vodoodpudivost Tactelu dána jen do té míry, že občasná kapka dopadnutá na spacák zůstane na povrchu, pokud na ni nepůsobí žádné další síly /tlak, vítr, natřásání/, jinak se vsákne dovnitř a totéž se děje i při větší hustotě kapek, tj. v dešti.

Náplň tvoří Climashield o parametrech 3 x 100 g/m2.

Spacák se vyrábí s levým a pravým zipem a v následujích barevných kombinacích: modrá, zelená, oranžová, šedá. Ovšem za rozumný příplatek firma nabízí i jiné variace, případně jiný rozměr /šířka, délka/. Rozdíl v roce 2010 činil 500 Kč a mimo jiné zaručuje, že kupující obdrží spacák fungl nový, nikoliv pohozený odněkud ze skladu, kde se válel dva roky v regálu komprimovaný.

V neposlední řadě je totiž nutné počítat s tím, že velká nevýhoda dutého vlákna je jeho stárnutí, kdy postupem času, zejména díky kompresi, ztrácí své izolační vlastnosti. Z třísezonního spacáku se tak za pár let stane spacák letní, ovšem stále váhově patřící mezi třísezonní.

Nám k výraznému úbytku „loftu“ došlo po pár měsících, kdy nejvíce spacáky trpěly pravidelným nacpáním do kompresního vaku, ve kerém byly uloženy v kuse několik dnů za sebou bez možnosti je rozprostřít. Jednalo se o situaci, kdy jsme vyrazili do Norska na pěší přechod, který trval týden, a zbylé dva týdny jsme spávali pod střechou, kde nebyla možnost spacák z kompresního obalu vytáhnout. Jen pro srovnání, podobné zacházení s péřovým spacákem, které proběhlo v roce 2013, na něm nezanechalo žádné stopy a nedošlo k žádném úbytku izolačních vlastností.

Teplotní určení aneb rozdílný výklad evropské normy EN 13537

Tato evropská norma se pokusila zavést systém, který by sjednotil teplotní údaje jednotlivých výrobců spacáků tak, aby byly mezi sebou srovnatelné, tzn. údaj „komfortní teplota -7,5“ musí u všech takto deklarovaných spacáků zaručit, že se při této okolní teplotě vyspí průměrná žena poměrně slušně bez většího pocitu chladu. Není tomu tak! Firma Prima své udávané teplotní údaje dost nadhodnocuje. Mám dva spacáky různých značek, které mají nachlup stejné teplotní údaje, lišící se jen zanedbatelně – prakticky o půl stupně. V jednom z nich /Sir Joseph Erratic plus 1000/ jsem spala při teplotě cca -22°C bez pocitu chladu, v druhém z nich /Prima Trek XP/ jsem spala při nejnižší teplotě cca 0,5°C a proklepala se celou noc chladem a zimou. Ať mi tedy nikdo neříká, že si Prima své teplotní údaje opravdu měří. Není navíc možné, aby stejné množství peří hřálo totožně jako stejné množství umělého vlákna. V Erraticu jsem zatím nikdy nepromrzla, a to jsem spala víckrát při teplotách od -7°C do -15°C, v Trekovi jsem běžně cítila chlad při teplotách již kolem 5°C. Nejednalo se tedy pouze o jednu noc. Dále jsem několik nocí strávila v jiném spacáku firmy Sir Joseph, konkrétně se jednalo o model Rimo 600, který má papírově mnohem horší parametry, než Prima Trek, a přesto jsem se řádně vyspala při teplotách kolem 0-3°C. Z toho plyne, že chyba nebude na mé straně.

Podle firmy Prima jsou teplotní údaje následující: teplota komforní -7°C, teplota mezní -15°C a teplota extrémní -25°C. Co to znamená, vysvětlím v dalším odstavci.

V tabulce mám záznam teploty vně stanu při našem putování Finnmarksviddou v roce 2010. Tehdy jsem tam měla právě spacák Prima Trek a kromě jedné teplé noci jsem zbytek proklepala zimou, chladem a nadáváním na firmu Prima.

Pojmy evropské normy

Hranice tepelného komfortu je hodnota nejzajímavější a vypovídá o tom, do jakých nejnižších teplot je vlastně spacák použitelný. Pro hranici tepelného komfortu jsou uváděny údaje dva – komfortní teplota Tcomf (pro standardní ženu 60 kg) a limitní teplota Tlim (pro standardního muže 70 kg). Klesne-li teplota pod vyznačenou hodnotu, začneme se ve spacáku budit zimou a rozhodně se moc dobře nevyspíme.

Teplota označovaná jako extrém je spíše spekulace o tom, do jaké zimy bychom ve spacáku přežili bez omrzlin nebo přežili vůbec.

Samozřejmě je potřeba počítat s tím, že tepelnou izolaci spacáku ovlivňuje mnoho faktorů, mezi něž patří vlhkost vzduchu, rychlost větru, vlhkost izolační náplně spacáku, kvalita izolační podložky aj. Vnímání tepelného komfortu je pak velmi závislé na osobních dispozicích jedince, jeho otužilosti apod.

Izolace spacáku se velmi mění podle podmínek používání jako např. vítr, vyzařující prostředí, poloha uživatele a jeho oděv uvnitř spacáku, izolace od země, konečná vlhkost uvnitř spacáku atd. Vnímání chladu je také individuálně různé. Vliv má aklimatizace, fyzický a psychologický stav, jídlo atd. Proto jsem taky zdůrazňovala, že nocí ve spacáku mám stráveno více a nejednalo se tedy o jedinou „špatnou“ noc, při které by se mé mrznutí v něm dalo svést na vnější okolnosti.

Souhrně by se to dalo velmi zjednodušit, že kilový spacák z dutého vlákna bude letní a z peří třísezonní, 1,5-1,8 kg z dutého vlákna bude třísezonní a z peří zimní, nad 2 kg z dutého vlákna bude zimní a z peří expediční. Toť moje pozorování.

Srovnání

Neodpustím si srování deklarovaných a skutečných parametrů tří spacáků, které vlastním a ve kterých jsem strávila více nocí v různých podmínkách.

Závěrem

Možná se někomu může zdát, že spacák Trek a potažmu firmu Prima poněkud haním. Ano, jsem si vědoma negativního ladění celé recenze, ale ve spacáku jsem strávila desítky nocí a rozhodně to nebylo o komfortním spaní, přitom dle deklarovaných parametrů jsem se měla téměř přehřívat. Berte tedy moji recenzi s rezervou, protože ji psala zaujatá osoba, která si nad klávesnicí vybavila ty počty nocí, proklepaných chladem.

Aby bylo jasno, Trek není vůbec špatný spacák a jeho určení jako třísezonní je více než trefné. Ovšem své teplotní paramatry si firma vycucala z prstu a má je dost nadhodnocené, dle mého soudu o takových 5-10°C.

Kdo to s turistikou myslí opravdu vážně, tak by měl zvážit koupi péřového spacáku. Dlouho jsme odolávali i my, a po jejich pořízení jsme spíše litovali, že jsme tak dlouho mrzli ve spacácích z dutých vláken, když jsme mohli už dávno bucat jak v bavlnce v péřových spacácích. Není třeba se bát tolik medializované náchylnosti peří na vlhkost. Není to tak hrozné a při troše péče a rozumu se dá péřový spacák ochránit a udržet v suchu.

Nechci nikomu dělat reklamu, ale jako plnohodnotného konkurenta z peří doporučuji Warmpeace Viking 600, občas se dá sehnat za dobrou cenu v různých výprodejích. Podotýkám, že s firmou Warmpeace nemám nic společného a ani já, ani nikdo z rodiny jejich spacák nevlastníme.

Celkové hodnocení

Ve svém hodnocení budu dost tvrdá a na svém soukromém pětibodovém žebříčku dávám spacáku bod jeden, tedy nejnižší hodnocení.

Zdroje

stránky firmy Prima

www.svetoutdooru.cz