metodický návod k hodnocení žáků
15. 4. 2011
Přílohy:
METODICKÝ NÁVOD KE KLASIFIKACI A HODNOCENÍ ŽÁKŮ VYUČOVANÝCH DLE OSNOV PRAKTICKÉ ŠKOLY /vnitřní metodický pokyn/
Tento návod se týká hodnocení a klasifikace výchovně vzdělávacích výsledků ve vyučovacích předmětech, v chování, klasifikace celkového prospěchu žáka, ukládání výchovných opatření a postupu do vyšších ročníků vyučovaných dle osnov zvláštních škol.
ZÁSADY HODNOCENÍ A KLASIFIKACE
Čl. 2
Pojetí a předmět hodnocení a klasifikace
1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.
2. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.
3. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková.
4. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.
5. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace.
6. Předmětem klasifikace jsou výsledky, jichž žák dosáhl ve vyučovacích předmětech v souladu s požadavky učebních osnov, schopnost používat osvojených vědomostí, dovedností a návyků v konkrétních situacích a chování žáka podle požadavků vnitřního řádu školy, internátního zařízení a pravidel školního řádu a soužití ve škole i ve veřejnosti.
Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.
Čl.3
Zásady klasifikace
1. Při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen "učitel") uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
2. Při klasifikaci přihlíží učitel k druhu a stupni mentálního postižení, k celkovému zdravotnímu stavu, k věkovým zvláštnostem a k vynaloženému úsilí.
3. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin
- předměty s převahou teoretického zaměření, předmět pracovní vyučování s převahou praktických činností a předměty s převahou výchovného a estetického zaměření.
4. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu a s přihlédnutím k jeho postižení. Klasifikace by měla být především prostředkem motivačním a
výchovným.
Čl. 4
Stupnice pro klasifikaci
1. a) Prospěch žáka v jednotlivých předmětech se klasifikuje pěti stupni:
1 - výborný
2 - chvalitebný
3 - dobrý
4 - dostatečný
5 - nedostatečný
b) Kritéria pro klasifikaci jsou uvedena v čl.9, 10, 11.
2. a) Chování žáka se klasifikuje čtyřmi stupni:
1 - velmi dobré
2 - uspokojivé
3 - neuspokojivé.
b) Kritéria pro klasifikaci chování jsou uvedena v čl. 7 a výchovná opatření v čl. 8.
3. Celkový prospěch žáka na konci prvního a druhého pololetí se hodnotí:
v 1. - 9. ročníku na zvláštní škole dvěma stupni:
prospěl s pochvalou
prospěl
neprospěl.
Čl. 5
Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména:
a) soustavným diagnostickým pozorováním žáka
b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti ve vyučování
c) různými druhy zkoušek (praktické, pohybové, ústní,písemné, grafické)
d) analýzou výsledků různých činností žáka se zvláštním zaměřením na manuální zručnost, úroveň dosažené sebeobsluhy a na celkovou sociální vyspělost
e) konzultacemi s ostatními učiteli a vychovateli a podle potřeby výchovným poradcem i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden, s příslušným dětským, popř.dorostovým lékařem nebo s dalším odborným lékařem, psychologem nebo logopedem ve zdravotnickém zařízení, zejména u žáka s trvalejšími zdravotními potížemi a poruchami
f) rozhovory se žákem, rodiči nebo jeho zákonnými zástupci.
2. Učitel je povinen soustavně vést evidenci o klasifikaci žáka.
3. Žák 7. - 9. ročníku a závěrečné třídy zvláštní školy musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo prakticky alespoň dvakrát za každé čtvrtletí.
4. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných prací a praktických činností oznámí žákovi do 7 dnů.
5. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nehromadily v určitých obdobích. Písemná práce nemá trvat déle než 25 minut. Plán zkoušek (písemných i praktických) koordinuje třídní učitel.
V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
Čl. 6
Postup při klasifikaci prospěchu žáka
1. Podle stupnice uvedené v čl. 9, 10, 11 se žáci klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.
2. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
3. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období
příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
4. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně
náročně, přičemž nutně přihlíží k závažnosti mentálního postižení žáka a jím vynaloženého úsilí. U mentálně postižených žáků mají hodnocení a klasifikace významnou úlohu povzbudivou a motivační.
5. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům ve škole a mimo školu a k zájmu o práci vůbec, k úrovni jazykového projevu, odpovídajícího dorozumívacím možnostem žáka. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru a klasifikace za příslušné období.
6. Ředitel je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů.
7. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu a chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka. V případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem.
8. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního a druhého pololetí, může do deseti dnů ode dne,kdy se dozvěděl výsledky klasifikace, požádat písemně ředitele školy o přezkoušení žáka; je-li vyučujícím daného předmětu sám ředitel školy, může zákonný zástupce žáka požádat o přezkoušení odbor školství národního výboru. Ředitel školy, popřípadě odbor školství národního výboru žádosti posoudí a zákonnému zástupci žáka písemně sdělí, zda bude žák přezkoušen.
9. Není-li možné žáka vyzkoušet a klasifikovat v řádném termínu v prvním pololetí (pro závažnost objektivní příčiny, např. dlouhotrvající nepřítomnost), žák se za klasifikační období neklasifikuje. Ředitel školy určí pro jeho klasifikaci náhradní termín zpravidla tak, aby klasifikace mohla být ukončena nejpozději do dvou měsíců po skončení klasifikačního období.
10. Není-li možné klasifikovat žáka na konci druhého pololetí z důvodů dlouhodobé nepřítomnosti, která trvá nejméně poslední tři měsíce, rozhodne ředitel školy po projednání v pedagogické radě a po dohodě se zákonnými zástupci, zda se žákovi povolí postup do vyššího ročníku na základě prověření jeho znalostí s určením termínu k vykonání zkoušek za neklasifikované období, a to nejpozději do 15. října, nebo zda bude žák ročník opakovat. Rozhodnutí se zapíše do třídního výkazu.
11. Žák vyučován dle osnov zvláštní školy, u něhož se na základě odborného vyšetření zjistí některá specifická porucha učení (dyslexie, dysortografie, dysgrafie aj.), je klasifikován s přihlédnutím k vlivu poruchy na jeho výkonnost a vzdělávací možnosti.
12. Žáci, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.
13. Přestupuje-li žák na jinou školu, zašle škola, ze které žák odchází, škole, na niž žák přestupuje, zprávu o jeho chování, hodnocení a klasifikaci v jednotlivých předmětech. Tato zpráva je podkladem pro celkovou klasifikaci žáka na konci klasifikačního období.
14. Účast a práce v zájmových kroužcích, které organizuje škola, se hodnotí dvěma stupni: pracoval úspěšně, pracoval.
HODNOCENÍ A KLASIFIKACE CHOVÁNÍ
Čl. 7
Klasifikace chování
1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními pedagogickými pracovníky. Udělení 2., 3. a 4. stupně z chování se zdůvodní v třídním výkazu a ve výchovně vzdělávacím plánu s datem projednání v pedagogické radě.
2. Chování se klasifikuje podle těchto kritérií:
a) jak žák aktivně a uvědoměle plní ustanovení školního řádu, vnitřního řádu školy a internátu, pokyny vyučujících a vedení školy
b) jaký má vztah ke kolektivu
c)jak dodržuje zásady a pravidla soužití ve škole na veřejnosti.
3. Negativní jevy chování žáka v době hlavních prázdnin se hodnotí v prvním pololetí následujícího školního roku.
4. Při klasifikaci chování žáků se v jednotlivých případech přihlíží ke všem stránkám žákovy osobnosti, k psychickému a zdravotnímu stavu, k druhu a stupni mentálního postižení, k prognóze jeho vývoje, k prostředí ve kterém žák vyrůstal a žije, k možnostem a úrovni výchovného působení rodiny i k jejímu podílu na vzniku závad nebo poruch v chování a na jejich nápravě se zřetelem k věkovým zvláštnostem, v negativních případech také k závažnosti přestupku, kterého se žák dopustil.
5. Ve výjimečných případech se chování žáků, kteří nejsou dostatečně schopni je zvládat, neklasifikuje.
/ V třídnímu výkazu se pak uvede, proč žák nebyl klasifikován./
6. Chování žáků se klasifikuje podle stupnice:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák dodržuje ustanovení školního řádu, vnitřního řádu školy , zásady a pravidla soužití a morálky a má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy. Ojediněle se dopustil méně závažného přestupku.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v podstatě v souladu s ustanoveními školního řádu a vnitřního řádu školy , se zásadami a pravidly soužití a morálky. Žák se dopustil závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků proti ustanovení vnitřního řádu školy , přestože mu před snížením stupně z chování byla udělena důtka třídního učitele. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Žák se dopustil závažného přestupku proti vnitřnímu řádu školy nebo se přes udělení důtky ředitele školy dopouští závažnějších přestupků proti zásadám a pravidlům soužití, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravném chování. Chování žáka ve škole i mimo školu je v rozporu s právními a etickými normami. Dopustil se takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Záměrně narušuje činnost žákovského kolektivu.
+) Posudek o této skutečnosti vydává příslušný dětský nebo dorostový lékař, zpravidla na základě vyjádření odborného pracoviště (např. dětská psychiatrie), popřípadě odborné pracoviště samo.
Čl. 8
Výchovná opatření
1. Pochvaly a jiná ocenění se udělují za mimořádný projev aktivity a iniciativy, za záslužný nebo statečný čin a za dlouhodobou svědomitou práci.
2. Návrh na udělení pochvaly nebo jiného ocenění se projedná v pedagogické radě.
3. Ústní nebo písemnou pochvalu může udělit žákovi před kolektivem třídy nebo školy:
a) třídní učitel
b) ředitel školy
c) zástupce městského úřadu, který školu odborně vede
d) zástupce společenské organizace.
4. Ve zvlášť odůvodněných případech (např.statečný čin, jímž byl zachráněn lidský život nebo majetek značné materiální hodnoty) mohou udělit žákovi pochvalu nebo jiné ocenění orgány městského úřadu, popř.ministryně školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.
5. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do třídních výkazů, na vysvědčení a oznamují se zákonným zástupcům.
6. Opatření k posílení kázně se ukládá, jestliže se žák závažněji nebo méně závažně, ale opakovaně proviní proti školnímu řádu, vnitřnímu řádu školy, zásadám soužití nebo proti mravním normám společnosti,nebo činnost kolektivu. Opatření předchází před snížením známky z chování.
7. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření:
a) napomenutí třídního učitele
b) důtka třídního učitele
c) důtka ředitele školy.
8. Třídní učitel uděluje důtku po projednání a se souhlasem ředitele školy.
9. Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy nebo školy. O udělení výchovného opatření uvědomí
škola prokazatelným způsobem výchovné zástupce žáka.
O uložení výchovných opatření (odst. 7) učiní učitel záznam v třídní výkaze .
Čl. 9
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
1. Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.
2. Při průběžné klasifikaci praktických činností, které jsou součástí předmětů uvedených v odst. 1, postupuje učitel podle č. 10, popřípadě podle čl. 11.
3. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech uvedených v odst. 1 se v souladu s požadavky učebních
osnov hodnotí:
a) ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, zákonitostí a vztahů
b) kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované rozumové a motorické činnosti
c) schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení praktických úkolů a při výkladu společenských a přírodních jevů a zákonitostí
d) schopnost využívat zkušeností a poznatky získané při praktických činnostech
e) aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim
f) výstižnost a jazyková správnost ústního a písemného projevu
g) kvalita výsledků činností a schopnost samostatné práce.
4. Výchovně vzdělávací výsledky klasifikují podle této stupnice:
Stupeň 1 (výborný)
Žák má v přesnosti a úplnosti poznatků faktů a pojmů a ve vztazích mezi nimi nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných rozumových a motorických činností projevuje někdy nepatrné přesnosti. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických a praktických úkolů někdy s menšími chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitelů. Jeho myšlení je vcelku správné, ale pomalejší. Ústní a písemný projev je poměrně správný a výstižný, grafický projev je úhledný a úpravný. Kvalita výsledků jeho činnosti je občas narušena nedostatky. Žák je schopen samostatně pracovat po předběžném návodu učitele.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák má v přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků, faktů, pojmů a ve vztazích mezi nimi ojedinělé podstatnější mezery. Při vykonávání požadovaných rozumových a motorických činností projevuje nepřesnosti, které dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických a praktických úkolů s menšími chybami. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je méně samostatný a potřebuje vedení učitelem. Jeho myšlení vykazuje drobné nepřesnosti. Ústní a písemný projev má zpravidla nedostatky ve správnosti a přesnosti, grafický projev je méně estetický. Kvalita výsledků jeho činnosti je narušena nedostatky. Žák je schopen samostatně pracovat po předběžném návodu učitele s menšími obtížemi.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků, faktů, pojmů a ve vztazích mezi nimi závažné mezery. Při vykonávání požadovaných rozumových a motorických činností projevuje časté nepřesnosti. Pro výklad a hodnocení jevů dovede své vědomosti uplatnit omezeně a jen za pomoci učitele. Někdy projevuje i větší nedostatky v myšlení. Rovněž ústní a písemný projev je slabý, grafický projev je často méně estetický. Kvalita výsledků jeho činnosti je narušena značnými nedostatky. Žák je schopen samostatně pracovat pod občasným dohledem učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků, faktů, pojmů a ve vztazích mezi nimi četné a velmi závažné mezery. Při vykonávání požadovaných rozumových a motorických činností projevuje četné a značné nepřesnosti. Pro výklad a hodnocení jevů dovede své vědomosti uplatnit velmi omezeně a jen za stálé pomoci učitele. Má často větší nedostatky v myšlení. Rovněž ústní projev je velmi slabý, grafický projev není estetický.Kvalita výsledků jeho činnosti je narušena velmi značnými nedostatky. Žák je schopen pracovat pouze pod trvalým dohledem.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si předepsané učivo neosvojil. Má trvalé velmi podstatné nedostatky ve vykonávání požadovaných rozumových a motorických činností. Mezerovité a nepřesné osvojení vědomostí a dovedností nestačí na řešení teoretických a praktických úkolů. Při výkladu a hodnocení jevů nedovede své vědomosti uplatnit ani s pomocí učitele. Má trvale velmi značné nedostatky v myšlení. Jeho projev ústní i písemný je naprosto nevyhovující. Rovněž grafický projev je na velmi nízké úrovni. Žák není schopen uspokojivě pracovat ani pod trvalým dohledem učitele.
Čl. 10
Klasifikace ve vyučovacím předmětu pracovní vyučování
1. Pracovní vyučování má výsadní postavení vzhledem k poslání těchto tříd.
2. Při průběžné klasifikaci teoretických poznatků, které jsou součástí předmětu pracovní vyučování, postupuje učitel podle čl. 9, popřípadě podle č. 11.
3. Při klasifikaci v pracovním vyučování v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:
a) vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem
b) osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobu práce
c) využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech , čtení jednoduchých technických výkresů
d) aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, vytrvalost, houževnatost v práci a snaha po jejím dokončení
e) kvalita výsledků činností
f) organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti
g) dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí
h) hospodárné využívání surovin, materiálů, překonávání překážek v práci
i) obsluha a údržba jednoduchých pracovních pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
4. Při hodnocení samostatnosti, tvořivosti, uvědomělosti a pohotovosti v pracovních činnostech se přihlíží k druhu a stupni postižení i k celkovému zdravotnímu stavu žáka.
5. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle této stupnice:
Stupeň 1 (výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a někdy i tvořivě využívá získaných teoretických poznatků v praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažných nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá surovin, materiálu, energie. Vzorně udržuje výrobní pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně se snaží překonávat vyskytující se překážky a dokončit práci.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale s menší jistotou využívá získaných teoretických poznatků v praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobem práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálu a energie se dopouští malých chyb. Výrobní nástroje, pomůcky, nářadí a měřidla obsluhuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí. Dovede vytrvat v práci až do jejího dokončení.
Stupeň 3 (dobrý)
Žákův vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem je převážně kladný, s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky v praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele.Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat surovin, materiálu a energie. K údržbě přístrojů, nářadí a měřidel musí být častěji podněcován. Překážky v práci překonává s častou pomocí učitele. Občas potřebuje povzbudit k dokončení práce.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a žádoucího vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získaných teoretických poznatků dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele, při častém opakování určitého druhu činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších
chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá na pořádek na pracovišti a na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a také o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálu a energie. V obsluze a údržbě jednoduchých pracovních pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel má závažné nedostatky. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Bez jeho soustavného povzbuzování by práci nedokončil.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci, jeho vztah k ní, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem není na potřebné úrovni. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Pracovní postup nezvládá ani s
pomocí učitele. Jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, výsledky nedosahují předepsaných ukazatelů. Práci na pracovišti si nedovede zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálu a energie. V obsluze a údržbě jednoduchých pracovních pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel má závažné nedostatky. Překážky v práci nepřekonává ani s pomocí učitele.
Čl. 11
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného a estetického zaměření
1. Převahu výchovného a estetického zaměření mají:
výtvarná výchova, základy technického kreslení, hudební výchova, tělesná a sportovní výchova.
2. Při průběžné klasifikaci předmětů uvedených v odst. 1 se klasifikuje teoretická část podle čl. 9 a praktická podle čl. 10.
3. Při klasifikaci v předmětech uvedených v odst. 1 se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
a) stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu
b) osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace
c) poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti
d) kvalita projevu
e) vztah žáka k činnostem a zájem o ně
f) estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní skutečnosti
g) v tělesné a sportovní výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení a k celkovému zdravotnímu stavu žáka, všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.
4. Při hodnocení tvořivosti, samostatnosti a přesnosti projevu se přihlíží k druhu a stupni postižení a k celkovému zdravotnímu stavu žáka.
5. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle této stupnice:
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má zájem o umění, o estetiku, rozvíjí svůj vkus. Usiluje o rozvíjení tělesné zdatnosti a branné připravenosti.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně svých schopností v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je méně působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají mezery a při jejich aplikaci potřebuje občasnou pomoc učitele. Má menší zájem o změní, estetiku a rozvíjení svého vkusu. Méně usiluje o posílení své tělesné zdatnosti a branné připravenosti.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projevu jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Své vědomosti a dovednosti aplikuje jen s pomocí učitele. Má malý zájem o umění, estetiku a rozvoj svého vkusu. Málo usiluje o posílení své tělesné zdatnosti a branné připravenosti.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je sotva uspokojivý. Úkoly řeší s častými a podstatnými chybami. Své minimální vědomosti a dovednosti aplikuje se zvýšenou pomocí učitele. Zájem o umění, estetiku a rozvoj svého vkusu je nepatrný. Rovněž o posílení své tělesné zdatnosti a branné připravenosti má velmi slabý zájem.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Úkoly nevyřeší. Své minimální vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat ani se zvýšenou pomocí učitele. Neprojevuje zájem o mění, estetiku a rozvoj vkusu. Nevyvíjí potřebné úsilí rozvíjet svou tělesnou zdatnost a brannou připravenost.
Čl. 12
Komisionální zkoušky
1. Žák se klasifikuje na základě výsledků komisionální zkoušky v těchto případech:
a) při přestupu žáka ze zvláštní školy do základní školy
c) vzniknou-li pochybnosti o správnosti klasifikace.
2. Ředitel ZvŠ nebo školní inspektor může nařídit okamžitě komisionální přezkoušení žáka, zjistí-li, že učitel porušil ustanovení o klasifikaci. Přezkoušení se provede nejpozději do deseti dnů od klasifikace žáka.
3. Členy komise jmenuje ředitel nebo ten, kdo nařídil komisionální přezkoušení.
4. Komise pro komisionální zkoušky je tříčlenná. Komisi tvoří předseda, kterým je zpravidla ředitel zvláštní školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla učitel vyučující danému předmětu, a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů.
5. Jedná-li se o přestup žáka zvláštní školy do školy základní, jsou členy komise i učitelé těch předmětů základní školy, z nichž žák vykonává rozdílové zkoušky.
6. Protokol o komisionální zkoušce se uloží do žákových osobních spisů.
7. Účast zákonných zástupců při konání komisionálních zkoušek se nepovoluje.
KLASIFIKACE CELKOVÉHO PROSPĚCHU A POSTUP ŽÁKA DO VYŠŠÍCH ROČNÍKŮ
Čl. 13
Klasifikace celkového prospěchu
1. Celkový prospěch vyjadřuje výsledky klasifikace povinných předmětů a chování.
2. Prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 ‑ chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e),
3 prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
3 neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.
Čl. 14
Postup do vyšších ročníků
1 Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
2 Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
3 Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
4 Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
5 Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
6 Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
ZVLÁŠTNÍ ZŘETELE PŘI KLASIFIKACI NĚKTERÝCH KATEGORIÍ ŽÁKŮ
Čl. 15
Klasifikace žáků při přestupu a přechodu na školu s jiným vyučovacím jazykem
1. Žák 1. ročníku zvláštní školy, jehož mateřský jazyk je jiný než vyučovací jazyk navštěvované školy, se klasifikuje z vyučovacího jazyka nejméně stupněm, který není horší než stupeň, který odpovídá průměru z ostatních předmětů.
2. Při přestupu nebo přechodu žáka zvláštní školy s vyučovacím jazykem českým na školu s vyučovacím jazykem slovenským nebo opačně je žák po dobu dvou klasifikačních období hodnocen nejméně stupněm, který měl na posledním vysvědčení z vyučovacího jazyka na škole, ze které přestoupil.
3. Žák, který přestoupil ze zvláštní školy s jiným vyučovacím jazykem do školy odpovídající typu s vyučovacím jazykem českým nebo slovenským, je po dobu dvou klasifikačních období hodnocen z vyučovacího jazyka stupněm, který měl na posledním vysvědčení ve škole, ze které přestoupil.
4. Po uplynutí dvou klasifikačních období po přestupu nebo přechodu žáka na školu s jiným vyučovacím jazykem se v dalších dvou klasifikačních obdobích při jeho průběžné i celkové klasifikaci na konci pololetí uplatňují mírnější kritéria a klasifikace z vyučovacího jazyka na konci prvního i druhého pololetí se nezapočítává do celkového prospěchu žáka.
5. Při klasifikaci v předmětech s převahou teoretického zaměření v prvním a druhém školním roce po přestupu nebo přechodu žáka na školu s jiným vyučovacím jazykem se posuzují jeho věcné znalosti, a ne roveň
jeho jazykové správnosti.
6. Žák, která navštěvoval školu mimo území ČR ve státech, s nimiž nejsou uzavřeny dohody o vzájemném uznávání vysvědčení, se v prvním pololetí neklasifikuje.
Čl. 16
Vysvědčení
1. Po projednání klasifikace v pedagogické radě vyplní třídní učitel vysvědčení na předepsaném tiskopise. Škola je žákovi vydá na konci prvního pololetí na určenou dobu a natrvalo na konci druhého pololetí.
2. Na vysvědčení se uvádí klasifikace chování žáka, prospěch z povinných předmětů uvedených v učebním plánu příslušného ročníku, hodnocení práce v zájmových kroužcích, výchovná opatření a celkový prospěch. 1. a 6. ročníku zvláštních škol (viz. čl. 4, odst. 3) se klasifikační stupeň vyjadřuje číslicí, v 7. až 9. ročníku těchto škol a v závěrečných třídách ZvŠ se vyjadřuje slovně.
Celkový prospěch, celkové hodnocení se vyjadřuje vždy slovně.
3. Žák 1.ročníku zvláštní školy se v prvním pololetí klasifikuje jedním stupněm, který se zapíše číslicí, jeho chování se neklasifikuje.
4. Žákovi 1. až 7. ročníku se na vysvědčení zaznamenává postup do vyšších ročníků.
5. Žákovi,jemuž byl povolen vstup do vyššího ročníku, aniž absolvoval předchozí ročník, se na vysvědčení zaznamenává: "Žákovi vyl povolen postup do...... ročníku bez absolvování ...... ročníku".
6. Žákovi 9.ročníku se v doložce poznamená" "Žák ukončil vzdělání poskytované zvláštní školou" .
7. Žákovi, který ukončil 9 let z povinné školní docházky v nižším než 9. ročníku , se v doložce zaznamenává: "Žák ukončil devět z povinné školní docházky v .... ročníku s výukou dle osnov zvláštní školy a postupuje do .....".
8. Po ukončení povinné devítileté školní docházky se na vysvědčení v doložce zaznamená: "Žák ukončil povinnou devítiletou školní docházku".
9. V předmětu, v němž nebyl žák klasifikován, se místo klasifikačního stupně uvede výraz "neklasifikován/a/". Důvod neklasifikování se zaznamená v třídním výkaze.
Tento metodický pokyn vstupuje v platnost dne 1.9.20N a je přílohou klasifikačního řádu ZŠ Malesice
………………………………………………………….
Mgr. Jakub Šablatura, ředitel ZŠ Malesice
Soukromá škola plzen – město ,malesice ke Kyjovu
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář