Rozvíjíme schopnosti potřebné pro úspěšné čtení a psaní
Příklady aktivit předškoláka, které pomáhají rozvíjet schopnosti potřebné pro úspěšné čtení a psaní
Pro úspěšné zvládnutí kreslení a následně psaní je třeba rozvíjet:
- hrubou motoriku rukou – pohyby velkých kloubů (rameno, loket, zápěstí).
Rozvíjíme ji: různými pohybovými aktivitami spojenými i s pohybem horních končetin např. lezení (po čtyřech, na žebřinách…), házením a chytáním míče, skákáním přes švihadlo, různými cvičeními v tělocvičně, ale i různými aktivitami spojenými s pomocí v domácnosti (vysávání, zametání,…) atd. Tyto činnosti jsou průpravou pro uvolnění kloubů. Při vlastním kreslení a psaní lze velké klouby uvolňovat i změnou poloh – kreslení a psaní ve stoje, v kleku, v sedě. Ale důležité je kreslení ve stoje nebo v kleče na zemi celou rukou -
jemnou motoriku – pohyby prstů.
Rozvíjíme ji: modelováním, skládáním kostek, vkládáním různých prostorových tvarů do příslušných otvorů, přemísťováním nejprve větších předmětů (kostky, díly stavebnic…), a později drobných předmětů (kuličky, korálky, malé puzzle, různé díly mozaiky – hříbečky…) a navlékáním korálků, vkládáním fazolí či jiných drobných předmětů do hrdla láhve, stříháním a trháním, skládáním, lepením a mačkáním papíru, oblékáním panenek, montováním různých stavebnic, hrou s prsty, hraním na hudební nástroj – klavír, flétna, pomocí v domácnosti (utírání nádobí, hnětení těsta, loupání ovoce, věšení např. ponožek – manipulace s kolíčky na prádlo…) atd.
Ukázka aktivity pro rozvoj jemné motoriky - zrakové vnímání – jde o vnímání obrazu jako celku, ale i detailů, shod a rozdílů, v oblasti zraku a pohybu ruky postupně dochází k jejich souhře = vizuomotorické koordinaci.
Rozvíjíme je: skládáním obrázků z barevných kostek, puzzlů, vyprávěním a postřehováním detailů v ilustracích při společné četbě, různými cvičeními a obrázky, které jsou tvořeny čelně o rozvoj zrakového vnímání (porovnej obrázky a najdi rozdíly, co do řady nepatří…) atd.
Dále podporujeme aktivity, kdy je rozvíjena paměť, představivost i pozornost. S rozvojem grafomotoriky je třeba zkvalitňovat řečové dovednosti dítěte.
Až po upevnění základů pro čtení a psaní může být rozvíjeno vlastní čtení a psaní. Proto je třeba se vyvarovat v předškolním věku pouhému nácviku písmen (i když má dítě zájem je poznat), neboť pouhá jejich znalost není zárukou úspěšného čtení a psaní. Pokud se dítě o psaní zajímá, neodmítneme je, ale učíme ho pouze hůlkové písmo, přičemž uplatňujeme hygienické návyky a současně se věnujeme dalším podpůrným aktivitám.
(Bednářová, Šmardová, 2011 – 1)
