1.kapitola
Tento příběh vypráví o třech sestrách, Norma Elizondo, Jimena Elizondo a Sarita Elizondo, kterí žijí na nádherné haciendě a jsou z bohaté rodiny a o třech bratrech Juan Reyes, Oscar Reyes a Franco Reyes ti naopak žijí ve městě ve starém domě a jsou chudí. Ale osud tomu chtěl jejich životy se potkali.
Norma
Bylo to ráno jako každé jiné, Jimena se Saritou ještě spali a za oknem nádherně svítilo slunce, ale hned jak jsem vylezla na balkon zjistila jsem, že je něco jinak. Na zahradě pracovali tři nádherný, urostlý a zpocený kluci rychle jsem zalezla zpátky do pokoje, jelikož jsem na sobě měla jenom hedvábnou noční košilku a župánek.
„ Jimeno vstávej, dělej!“ Budila jsem jí, abych jí řekla co se na zahradě dějě.
„ Pane bože snad hoří nebo co?“ Zamumlala a promnula si oči. Chytla jsem jí za ruku a dotáhla jsem jí k oknu a nejednou byla hned čilá a vylítla a balkon oblečená neoblečená.
„ Jimeno aspoň se obleč.“ Křičela jsem na ní a podávala jí župan a vtom s těch krásný pět kluků otočilo a jejich oči se upnuli na naše skoro nahá těla.
„ Dobré ráno seňority.“ Pozdravil nás jeden z nich a sundal si klobouk. Stáli jsme tam obě dvě jako zmražené, ale naše zasnění překazil hlas Sarity, který se ozval za závěs.
„ Holky pojďte zátka dovnitř vystavujete se tady jako na exponáty v muzeum.“ Napomenula nás a nenápadně se koukla dolu na zahradu.
„ Ale no tak Sarito nebuď tak úzkoprsá a pojď na čerství vzduch.“ Chytla jsem jí za ruku, ale moje snažení bylo marné byla jako přibytá k podlaze. A tak jsem šli zpátky do pokoje a upravili se na snídani.
„ Až uvidím matku zeptám se jí co je to za chlapce co nám upravují zahradu.“ Řekla jsem holkám a usmála jsem se do zrcadla.
Jimena
Když jsem přišli do jídelny matka už seděla u stolu a bylo vidět, že je uražená jako vlastně každé ráno. Jediné co jí zpraví náladu je, když jde po farmě a nadává na zaměstnance.Bohužel první dávku hněvu vždy dostaneme my a pak až zaměstnanci.
„ Dobré ráno matko jak jsi se vyspala?“ Zeptala jsem se jí a posadila se po její pravé ruce, Norma a Satira se posadili vedle mě.
„ Dobré ráno i vám, no moc dobře jsem se nevyspala celou noc mě budili koně ve stájích.“ Odpověděla mi a ukrojila si kousek toastu s vajíčkem. Podívala jsem se na Normu a mrkla jsem na ní, ale ona na mě vykulila a zavrtěla hlavou, tím mi chtěla naznačit ať jsem ticho.
„ Matko mohu se tě na něco zeptat?“ Optala jsem se a sápala jsem se na čerstvé housky, které byli jako vždy ještě teplé.
„ Co pak chceš Jimeno.“ Řekla mi a podívala se na mě tím svým chladným pohledem.
„ Kdo jsou ti chlapci co nám opravují zahradu?“ Zeptala jsem se a nenápadně jsem se jedním okem koukla na Normu, která jenom zakroutila hlavou.
„ Jsou to noví zahradníci najala jsem je, aby nám upravili trochu ty záhony co nám poničila voda. A proč se vůbec ptáš?“ Zeptala se mě a podívala se na Saritu, která se najednou začala zvedat od stolu.
„ Já jen, že jsem je dnes ráno viděla.“ Řekla jsem jí a podívala se na Saritu a doufala, že neřekne jak jsem na balkoně stála skoro nahá.
„ A ty jdeš kam, Sarito?“ Podívala se na ní a tak divně se usmála.
„ Dojedla jsem matko jdu se připravit do města jedu s Evou pro nějaké koření.“ Odpověděla jí a usmála, ale podle jejího výrazu bylo jasný, že by matce nejradši všechno řekla.
Norma
Když jsme dojedli šli jsme se s Jimenou převléknout do jezdeckého, jelikož každé ráno se chodíme projet na naše louky a zase zpátky. Bohužel to,ale není z naší hlavy matka trpí představou, že jí zaměstnanci okrádají a tak tam také jezdíme kontrolovat jestli opravdu pracují.
„ Už mě tyhle vyjížďky vážně nebaví zaměstnanci z nás musejí mít už srandu.“ Řekla jsem Jimeně a podívala jsem se na Saritu, která si na sebe brala šaty jako pro staré panny.
„ Bože Sarito nemůžeš si vzít aspoň něco trošku odvážného vypadáš jako zapšklá bába.“ Vyjela na ní Jimena a sahala pro klobouk, který měla pověšený na věšáku.
„ Víš co Jimeno já se nepotřebuji vystavovat a ukazovat jak mám sexy tělo, tak mě laskavě nech na pokoji.“ Odpověděla jí a naštvaně si vzala kabát a odešla z pokoje. Takhle to dopadne vždycky, když si ty dvě vědou do vlasů a stačí tak málo.
„ Já nechápu proč jí vždycky tak musíš naštvat víš přece jak tohle téma nesnáší.“ Řekla jsem a hodila jsem po ní polštář.
„ No právě, že to vím a ona by se měla začít oblíkat jako normální holka a ne jako stará bába.“ Odvětila mi a usmála se od ucha k uchu. Konečně oblečené jsme sešli dolu do haly kde už stála matka s Evou a jako vždy nám chtěli popřát hezkou cestu.
„ Hlavně ať se vám nic nestane, buďte opatrné děvčata ano?“ Řekla nám matka a obě dvě nás pevně objala, Eva nám dala jenom pusu na čelo.
„ Neboj se matko budeme opatrné jako vždy.“ Odpověděli jsme jí a obě jsme se usmály, jelikož jsme to už znali nazpaměť. Když jsme vyšli před dům tak na příjezdové cestě stálo auto a vedle něho stáli ti tři krásný chlapci. Otočili se a dívali se na nás celou dobu než jsme zašli za roh domu. Když už jsme konečně přijeli domů ti krásný chlapci už na haciendě nebyli a tak, když jsme konečně vlezli do postele doufali jsme, že je zítra zase uvidíme.
Ahoj
(Yena (lea), 25. 2. 2012 20:02)