Povídky

Velice ,,inteligentně “ jsem zírala na papír. Já se přece na žádnou soukromou školu nepřihlásila. Proč by mě tam měli brát a já že mám...ehm..talent? Nechápu na co si to někdo hraje. Dneska přece není apríl. Podívala jsem se na hodiny. Uf, naštěstí mám ještě hodinu času na to, abych si připravila řeč na téma ,, promiňte asi to bude jenom omyl“.

Čas letěl jako zblázněný. Ani jsem se nenadála a na moje dveře někdo klepal.

,, Můžete vejít,“ řekla jsem bez dechu s očekáváním kdo vymyslel ten ubohý žert. Jaké bylo moje překvapení když jsem spatřila mladého muže s drobným úsměvem na tváři.

,, Dobrý den slečno Grayová.“

,, Dobrý. Kdo jste?“ Vím, že to nebylo slušné, ale nemohla jsem si prostě pomoct.

,, Jsem učitel na škole, kde by jste mohla nastoupit, pokud s tím budete souhlasit.“ odpověděl a posadil se na židli.“ Cože? To nebyl vtip?

,, Na jaké škole? Nic o ní nevím, naprosto nechápu, proč bych měla chodit někdo, kde to vůbec neznám.“ vyjela jsem na něj.

,, Uklidněte se slečno, jsem tady abych Vám objasnil několik věcí. Takže v první řadě byste měla vědět, že jste čarodějka.“ Vytřeštila jsem oči a zasmála se.

,, To se Vám opravdu povedlo“

,, Vím, že vám to přijde neuvěřitelné, ale je to tak. Bradavice jsou škola čar a kouzel. Je více kouzelnických škol. Když jsme zjišťovali kolik dětí žije jako mudlové, ačkoli jsou kouzelníci, bylo jich jenom velice málo. Vy jste byla mezi nimi.“

,, Mudlové?“ zeptala jsem se.

,, To jsou lidé, kteří nemají magii.“ vysvětlil.

,, Takže, kdybych tam, čistě teoreticky šla studovat, nemusela bych bydlet v ND?“

,, Přesně tak. Takže souhlasíte?“ nadzdvihl obočí.

,, Co se tam vyučuje?“

,, Kouzelnické předměty, tudíž lektvary, obrana proti černé magii, přeměňování, jasnovidectví atd.“ sice jsem nevěděla co se v jednotlivých předmětech bude učit, ale začínalo se mi to líbit.

,, Přijímám to.“

,, Dobře. Učebnice máte objednané z nadačního fondu, protože nevíme jestli měla vaše rodina trezor, nebo to byli mudlové. Měla by jste je dostat ke konci týdne.“

,, Ok“

,, Pokud nemáte další otázky, mám ještě nějakou práci....“

,, Jistě, pane.“

,, A málem bych zapomněl! Ve škole budete učitele oslovovat ,, pane profesore“, nebo „paní profesorko“. Všechno jasné?“

,, ano“

,, Na shledanou slečno Grayová.“

Než jsem stačila odpovědět, odešel.

Učebnice dorazily v neděli. ( učebnice od 1-5 ročník ) Byla jsem doopravdy překvapená nad všemi těmi věcmi. Ze zvědavosti jsem se pustila do čtení dějin čar a kouzel. Zaujalo mě to tak moc, že jsem tu noc vůbec nespala. Do školy jsem nešla. Hudrování paní Matinové jsem úspěšně ignorovala a ona po nějakém čase přestala otravovat. Proč bych chodila do ,,mudlovské“ školy, když jsem čarodějka? Všechny učebnice jsem měla přečtené. Byla jsem zoufalá z toho, že toho budu vědět tak málo o kouzelnickém světě. Ze zoufalosti jsem napsala dopis té paní McGonnagalové s otázkou, kdy si půjdu koupit hůlku a jestli si nemůžu pořídit další knihy. Nikdy jsem příliš nečetla ale tohle bylo něco jiného. Příští týden ve středu přišel dopis s odpovědí. ( Mimochodem, stále jsem se neukazovala ve škole. Můj nápad dojít si až pro vysvědčení zvítězil nade všemi ostatními úvahami ). Dozvěděla jsem se, že pro mě někdo přijde a doprovodí mě do kouzelnické ulice ( Příčné ulice ) a vybere se mnou hůlku. Ohledně knih nejspíš nevěděla co říct, ale pochopila jsem že tady nejde pouze o můj požadavek, ale taky o peníze. Napsala taky, že se budu učit jiné věci než ostatní páťáci a to, kouzla prvního ročníku + doučování, abych stihla dokončit studium stejně jako ostatní. To jsem ještě nevěděla, že kvůli tomu budu terčem posměchu.