Březí fena
28. 4. 2011
Majitel fenky by měl být proto informován, zda fena netrpí eventuálními dědičnými onemocněními. To jsou nemoci, k jejichž vzniku přispívá rozhodující měrou chorobně pozměněné dědičné vlohy a které se podle Mendelových zákonů dědičnosti přenášejí i na její potomstvo.
O dědičných dispozicích hovoříme tehdy, když je organismus následkem vrozených vloh více náchylný k chorobám. Mezi dědičná onemocnění patří například dysplazie kyčelního kloubu (DKK). Jestliže je známo, že se v rodině chovné fenky vyskytla zvýšenou měrou dysplazie kyčelního kloubu nebo že fenka samotná tímto onemocněním trpí, rozhodně bychom ji neměli využívat v chovu.
Zhruba měsíc před předpokládaným háráním feny bychom měli zkontrolovat její zdravotní stav a provést, popřípadě zopakovat potřebná očkování. Kromě toho musíme dbát také na dostatečnou hygienu ústní dutiny. Před plánovanou březostí musíme odstranit také zubní kámen, protože použití narkotizačních prostředků v březosti je spojeno se značnými zdravotními riziky. Dále se doporučuje vyšetřit fenku z hlediska možných pohlavních onemocnění - například brucelózy, což platí především u fen, které by se měly krýt poprvé.
Tři týdny čekání
Jestli to ,,klaplo", může majitel fenky zjistit nejdříve tři týdny po krytí. Od této doby lze pomocí ultra zvuku najít v břiše feny dutiny naplněné plodovou vodou; 25 až 28 dní po nakrytí můžeme při prohmatání břicha feny najít takzvanou ,,šňůru perel". Pokud ho vůbec ještě budeme dělat, měli bychom později provádět jakékoliv prohmatání břicha feny jen velmi jemně, abychom neporanili vyvíjecí se plody. Na základě rentgenových snímků lze diagnostikovat březost až poměrně pozdě - od šestého týdne březosti, protože až tehdy jsou kostry štěňat dostatečně mineralizované a díky tomu také zobrazitelné na rentgenovém snímku. S postupující březostí pozorujeme nejen přibývající objem břicha, ale také pohyby štěňat v děloze. Srdeční ozvy štěňat jsou slyšet zhruba od osmého týdne březosti feny. U zdravých štěňat bije srdce zhruba dvěstěkrát za minutu. Je-li srdeční frekvence štěňat nižší, může to znamenat stres plodů.
Březost u fen nelze prokázat na základě krevní zkoušky, protože koncentrace pohlavních hormonů v krvi březí a nebřezí feny je schopná.
Kdy přijdou potomci?
Doba březosti je definována jako doba mezi prvním krytím a porodem. Průměrná doba březosti činí 63 dní, ale ve skutečnosti může březost feny trvat 58 až 72 dní. Toto časové rozpětí závisí na nejrůznějších faktorech.
Psi velkých plemen mívají vrh zpravidla dříve než malá plemena psů. Kromě toho můžeme počítat s tím, že porod nastane tím dříve, čím větší je počet štěňat. Často také bývá neznámý okamžik, kdy došlo k úspěšnému oplodnění feny, kterým začíná skutečná březost.
O předčasném porodu hovoříme, pokud porod nastane před 56. dnem březosti. Naproti tomu doba březosti delší než 72 dní se považuje za přenášení.
Zvládání březosti
V prvních týdnech nemusíme fenu nijak přehnaně střežit. Mnohem důležitější bývá přiměřený pohyb - podporuje odpovídající látkovou výměnu a příznivě působí také na psychické zdraví feny. Samozřejmě bychom se ale měli vyhýbat sportovním činnostem s velkým rizikem poranění feny - například skokům přes překážky. V průběhu březosti dochází k relativní anémii, protože v této době je růst štěňat největší. Tím také klesá psychická odolnost a zatížitelnost nastávající matky, což je další důvod k tomu, abychom ji přehnaně fyzicky nezatěžovali.
Během březosti má velký význam také preventivní potírání blech a pravidelného odčervování. V současnosti lze během tohoto kritického období naštěstí podávat celou řadu účinných léků, aniž bychom se museli obávat vedlejších účinků na nenarozená štěňata. Na konci březosti se mění hormonální rovnováha organismu feny: reaktivují se škrkavky ve svalstvu feny a usazují se ve střevech. Vajíčka těchto červů se vylučují i mlékem, takže se infikují sající štěňata. Jestliže fenu 2 až 3 týdny před narozením odčervíme, můžeme minimalizovat infekční tlak na štěňata.
Tři týdny před předpokládaným termínem porodu bychom měli fenku oddělit od ostatních psů, aby se nedostala do kontaktu s herpesvirem. Feny, které se k porodu vracejí zpět ke svému chovateli, by měly být v místě porodu nejméně 14 dní předem, aby měly čas přizpůsobit se nezvyklému prostředí a aby se vyvinuly specifické protilátky proti choroboplodným zárodkům v daném místě.
Také místo porodu bychom měli pečlivě vybrat několik týdnů předem. Mělo by být na klidném místě chráněném před průvanem a bez přílišného provozu nežádoucího publika. K ubytování matky je nejvhodnější snadno vymyvatelná porodní bedna, a pokud ji ukážeme psí matce týden před porodem, může si fenka na ni dobře zvyknout.
Majitelé březích fen u nich někdy pozorují výtok z pochvy. Bezbarvý hlenovitý výtok, který se vyskytuje jen občas, není důvodem k neklidu. Krvavý výtok je vzácnější, ale nemusí vždy poukazovat na možný potrat ( předčasný porod nezralých plodů). V takovém případě je třeba navštívit zvěrolékaře, který odebere poševní stěr a vyšetří vagínu feny a děložního hrdla. Ultrazvukovým vyšetřením pak lze zjistit příčinu krvácení. Krvácení nemusí mít na březost nepříznivý vliv - záleží samozřejmě na důvodu. V mnoha případech stačí fenku chránit před zbytečným vzrušením a poskytnout jí dostatek klidu.
Mnohem závažnější je hnisavý výtok z pochvy. Hnisavý zánět dělohy (pyometra) se může vyskytnout i u březích fen. Ke stanovení diagnózy v případě pyometry je kromě poševního stěru a vyšetření pomocí ultrazvuku nebo rentgenu nutné také vyšetřit krev feny. Jestliže k tomu dojde, musí se majitel feny spolu se zvěrolékařem rozhodnout, zda bude děloha operativně odstraněna nebo zda připadá v úvahu medikamentózní léčba, jestliže je fenka stabilní. Hnisavý výtok z dělohy může být také příznakem toho, že se v děloze nachází mrtví štěně. Může se totiž stát, že dojde ke ztrátě mrtvého štěněte, ale ostatní štěňata přijdou na svět zdravá a ve správném termínu. Některá antibiotika se prokázala jako bezpečná i během březosti a v případě nutnosti lze takto bezpečná antibiotika podávat i březí feně.
O mýtu ,,jíst za dva"
Ani fenka nemusí během březosti jíst za dva ( a už vůbec ne za deset!);tento názor je i v humánní medicíně dávno překonaným mýtem, protože spotřeba energie feny roste v prvních pěti týdnech březosti jen nepodstatně. Spotřeba energie se zvyšuje až v poslední třetině březosti zhruba na 1,5 násobek; to znamená, že přísun potravy zhruba od šestého týdne - tedy až poslední tři týdny březosti feny - bychom měli zvednout o 50 procent. Fenku musíme také pozorně sledovat, protože někdy stačí jen 1,25 násobek. Fenku totiž nikdy nesmíme překrmovat, protože nadváha podstatně zvyšuje pravděpodobnost komplikací při porodu: U fen s dobrou tělesnou kondicí dochází k problémům s porodem jen zřídka. Protože snižovat tělesnou hmotnost fen během březosti je z pochopitelných důvodů nerozumné, měli bychom také zabránit tomu, aby fena během březosti příliš nepřibírala. Jak jsme se již zmiňovali, doporučuje se pro feny pravidelná tělesná činnost aniž bychom březí fenu přehnaně přetěžovali.
Osvědčilo se fence nabídnout v posledních dvou týdnech březosti třikrát až čtyřikrát denně menší porce, protože takové podávání krmiva u ní podporuje trávení a můžeme také předcházet zácpě, k níž dochází u březích fen poměrně často. Protože v komerčně vyráběných krmivech je obsaženo dostatečné množství vitamínů i minerálních látek, neměli bychom feně podávat žádné doplňkové prostředky a zvláště ne vápník, protože bychom mohli způsobit nerovnováhu podávaných živin.
Potrat
V podstatě není známo, jak často dochází u fen k potratům. Možnými příčinami potratu bývá například úraz, nedostatečné funkce štítné žlázy nebo virové či bakteriální onemocnění. Vznikne-li podezření na hrozící riziko potratu nebo jestliže fena již minulosti utrpěla potrat, měli bychom březost prokázat co nejdříve pomocí ultrazvuku a každý týden ji kontrolovat. Význam má také hodnota pohlavního hormonu - konkrétně progesteronu. Jestliže se hladina progesteronu pohybuje nad úrovní 2 ng/ml, lze březost zpravidla udržet.
Shrnutí: Ještě před krytím je důležité dbát na to, aby byla fenka psychicky i fyzicky v dobrém rozpoložení. Protože jen zdravá matka může mít také zdravá štěňata. To samozřejmě platí také u budoucích otců!
/ Svět psů 7/2003 /
Od kdy?
Feny,3. 3. 2013 16:52