Celodenní výjezd - Loko Vltavín vs. FK Pardubice
Další jarní výjezd zavál fotbalisty Tesly do všemi milované Prahy, a co víc, do všemi milovaných Holešovic. Nechutný, leč v ČFL bohužel obvyklý termín, tedy sobotní dopoledne a navíc čarodějnice způsobily nevelký počet supporterů Pardubic, kteří se nakonec na půdu Loko Vltavín vydali.
Jako správná pražská kurva jsem se tedy vydal metrem nabrat tři statečný – Vorbiče, Georgese a nástěnkáře Tragéda na hlavní nádraží. Poté, co pánové JP a JH přelstili automat na lístky jsme se Céčkem vydali směr Nádraží Holešovice.
Po chvilce hledání (přiznávám bez mučení, že o existenci Lokomotivy Praha jsem do této doby neměl ani tušení) vcházíme na starší, ale docela hezký stadiónek a v hospodě padají první dvě pivka. Po snídani si nacházíme místo u plotu, které se později neukáže jako úplně nejlepší. Rozjíždíme ze začátku trochu ospalý, ale s přibývajícím časem na náš počet slušný support. Hra v prvním poločase celkem splňuje to, že se jedná o Českou antifotbalovou ligu, vlastně se téměř nic neděje. Domácích diváků je okolo 150, v tom kluk s šálou Baníku Most, který se přijel podívat na Bedřicha Štumpfa, starší Bohemák a krásná fanynka Vltavína s šálou. Lidi nefandí, to už jsme si v ČFL celkem zvykli, na druhou stranu ani nijak neprovokují naší hlučnou skupinku. Jenže chvíli po zahájení zápasu se na nás přilepí místní starší fanoušek a rozjíždí 45minutovej monolog na téma fotbal v Praze a Čechách. Nic proti upovídaným lidem nemám, ale ze strejdy mám pocit, že mi exploduje hlava, přece jen je sobota dopoledne, pálí slunko a když posloucháte tři čtvrtě hodiny vyprávění o tom, jaký to bylo v roce 57 na Admiře, je to poněkud otravné. O přestávce se tedy zrodí plán, že na druhý poločas se přesuneme do hostujícího sektoru (tedy vypadá to jako něco, co by mohlo být hostujícím sektorem) a dědu přenecháme Tragédovi. Při přesunu padne nějaká narážka, ale vše v rámci zdravého hecu. Přesunul se nakonec i Tragéd, zřejmě ho vyprávění o derby Řepy – Zličín taky příliš nebavilo. V druhém poločase se naše fandění docela zvedne, hráči Vltavína přiostří, takže se občas na hřišti jiskří, ale fotbalově to žádný zázrak není. Po zápase proběhla děkovačka (díky i Martinu Shejbalovi, který na mě počkal, dost mě to potěšilo), za to patří hráčům velkej dík, ale bod je nakonec z venku docela dobrej. Po cestě ze sektoru se ekipa fotí s rohovým praporkem a Georges u brány, pak společné foto před stadionem, pan x si bere suvenýr v podobě plakátku zvoucím na zápas Vltavín – Pardubice, je to holt sběratel J.
Padá návrh zapít bod v hospodě, všichni jsou pro. Přecházíme tedy pěšky přes nádraží Holešovice, kolem Tesla Arény (foto je samozřejmostí) a Georges navrhne, že zajdeme na Výstaviště na pouť. Tady mě akční Vorbič ukecá na horskou dráhu, nakonec jsem rád, že jsem se nechal, protože na pouti jsem nebyl už drahně let. Za statečný výkon dostáváme slevu na autodrom, což je jasná výzva. Jde se na autíčka, tedy kromě Tragéda, který tvrdí, že byl loni na autodromu v Děčíně a tedy má splněno J. Georges prvním nárazem do Vorbiče likviduje anténu a musí si přesednout, já přežívám krvavý útoky asi devítileté holčičky, jejího bratra a čilé babičky s vnoučetem a nakonec Pardubáci ovládají celý autodrom.
Z pouti pokračujeme pěšky do města, a protože většina má hlad, po chvilce hledání sedáme do hospody na Letný s poetickým jménem Sparta. Bohužel nevaří, takže dáváme dvě piva, po chvilce snažení vysvětlujeme Tragédovi princip rundy, zdá se, že pochopil a s Georgesovou pomocí přináší čtyři piva (skoro bych předpokládal, že člověk vyučenej v oboru číšník by to zvládl sám, jak mu názorně předvádím při svojí rundě, ale ne, nezvládl). Posezení ve Spartě přežíváme v pořádku, jsou tam i nějací lidé Vltavína, ale vše je v klidu. Georges má stále hlad, ale nelíbí se mu žádná z hospod, které cestou míjíme, takže má smůlu. Na chvíli si sedáme na pivo na zahrádku hospody Na Baště, Tragéd odmítá oficiální dárek Fan Clubu Tesla Pardubice, o.s. (slevu 10 Kč na atrakci Twister, kterou jsme s Vorbičem dostali za horskou dráhu) a je proto rozhodnuto, že bude potrestán. Dopijeme a počkáme až půjde JH na záchod. Když se tak stane, zmizíme mu za roh. Je zábavné sledovat hrůzu a nefalšované nasrání z toho, že osiřel uprostřed Letenský pláně. Po chvíli horečnatého hledání zahlédne červenou šálu a jde směrem k nám, na nic nečekáme a tryskem (někteří) mu přes dětské hřiště mizíme v křovinách vedle kyvadla. Tímto manévrem ho setřeseme, doteď mám v očích nechápavé výrazy rodin s dětmi (které jsou místo, aby šly na fotbal, kam se bojí kvůli chuligánům, na hřišti) když vidí tři relativně dospělé lidi, jak se plazí křovím. Vracíme se k hospodě a voláme Tragédovi kde je, že na něj čekáme, ať nezdržuje. Po spršce nadávek přijde, i když z úplně jiného směru než bychom čekali a vydáváme se směrem ke kyvadlu. Uděláme pár fotek s panorámatem Prahy (fotí Georges, který trpí závratí) a vyrážíme na Staré město. Po cestě Tragéd dostane deset korun za to, že poznal Čechův most. Vyfotíme se do alba se Staromákem, Orlojem a na Karlově mostě.
Protože už je dost pokročilé odpoledne začíná Tragéd vysírat, že nestihne schůzku se ženou v Bohdanči a protože jsme dobří kamarádi, přísaháme na naše matky, že stihne J . V té době uzrává v našich hlavách plán, že se v Praze společně podíváme na hokej. Z Karlova mostu tedy vyrážíme s plánem najít hospodu. Na Kampě je v parku pálení čarodějnic, chvíli tam zevlujeme, ale protože hlad už přestává být snesitelnej jdeme do mojí oblíbený hospody Na Mlýně. Dáváme si další pivko, nicméně tu nevaří, takže zase nic :-D. Rozebíráme s Vorbičem ženské, fotbal, a podobný důležitosti a vidíme, že Tragéd kromě obvyklýho vysírání, začíná být nervózní. Nakonec, je půl osmý a je zjevný, že sraz s Ladou v devět nestihne. Odmítne nabídku být hozen do Čertovky a telefonicky se jí (vy)omlouvá, ale přes naše ukecávání rozhodne, že pojede sám. Nabízíme, že zavoláme Ladě ať přijede do Prahy, že jí proplatíme lístek, ale už je rozhodnutej. Zkouší z chlapců svým nezaměnitelným způsobem vyloudit hromadnou jízdenku, což se mu nedaří a tak mizí (vybaven mojí ,,přátelskou´´ radou kudy jít) směr hlavní nádraží. Uzavřeme se zbytkem výpravy sázku kam dojede (ale nakonec se na nádraží dostane překvapivě rychle). Dopijeme a vyrazíme zpátky na čarodky, zrovna se zapaluje oheň. Vorbič se probije do první řady, půjčí si foťák a zuřivě fotí. Já se dávám do řeči se Slovenkou, co jí mám někam do půl pasu a Vorbič nám dokonce udělá fotku do památníčku, žel moje maličká láska zpodTatier na ní není. Kluci si dají klobásu a vyrážíme hledat hospodu s televizí.
Nakonec zapadneme do nonstopu Na Perštýně, dáme piva a koukáme na hokej. Vorbič se dá do řeči s moooooc hezkou holkou z Moravy, která s bandou kouká s náma. O přestávce odcházím ven, kde zuří bouřka, zavolat tragédovi, jak se mu daří. Ukázalo se, že do Bohdanče nakonec nejel, rande se mu rozpadlo a tak nasává v Polabinách. Dostávám takřka neodolatelnou nabídku od trochu olezlý nametený padesátnice, odmítám a vracím se na hokej. Češi otočí zápas, slavíme, po hymně dáme panáček na cestu a vyrážíme směr hlavní nádraží. Po cestě se stavujeme v KFCčku na Národní, kde si po naší větě: (tedy mém a Vorbičově, Georges je v tom nevinně) najedli jsme se, napili teď už zbejvá si jen pořádně zapíchat (pivo no…neříkejte, že se vám to nikdy nestalo :D) odsedá šestnáctiletá roztomilá Ruska. Jdeme přes Národní, kde trochu prudí nějaká ožralá skupinka pokřikem HC MOUNTFIELD a přes Václavák (kde nám nigerijský spoluobčan nabízí, že si můžeme skvěle zaťukat, šuky-šuky SPARTA…po Vorbičově otázce, jestli zadarmo ovšem dává pokoj) zamíříme na nádr. Po cestě naposledy voláme Tragédovi, jestli zasunul (nezasunul, už je doma a je nasranej, že s náma nezůstal v Praze) a přicházíme na hlavák. Je něco po jedný a mimopražskejm jede další vlak někdy ve čtvrt na pět, na informacích jim ženská říká, že jim to ujelo před půl hodinou a navíc je brzo z haly vyhoděj. Počkám s nima na poslední cigárko a metrem odjíždím směr Vysočany. Chlapci se projdou po městě a nakonec v pořádku dorazí domů.
Byl to super výjezd, další kolo nese název Ovčáry, třeba nás pojede tentokrát i víc, ikdyž bych si na to zrovna nevsadil…no uvidíme ;)
PS: pro statiky: Za den jsme ušli celkem 12 km a vypili v průměru deset piv na hlavu. (prostě T.B.T.G.Tesla Beer and Tourist Gang on tour)
Pardubitzer, 30.4.2011
Náhledy fotografií ze složky Loko Vltavin vs. FK Pardubice